„V době univerzálních podvodů je říkání pravdy revolučním činem“,řekl George Orwell

John Pilger
3. 10. 2015   Zvědavec
Toto jsou temné časy, ve kterých se propagandistické podvody dotýkají života nás všech. Jako by politická realita byla privatizována a iluze legitimizována. Informační věk je věkem médií. Máme politiku z médií; cenzuru médií; válku z médií; odplatu z médií; zábavu z médií – surrealistické výrobní linky klišé a podvodných předpokladů.
Báječná technologie se stala jak naším přítelem, tak nepřítelem. Pokaždé, když zapneme počítač nebo zvedneme digitální zařízení – náš sekulární růženec – jsme vystaveni ovládání: šmírování našich zvyků a rutin a lžím a manipulaci.

Edward Bernays, který vymyslel výraz „vztahy s veřejností“ coby eufemismus pro „propagandu“, to předpověděl před více než 80 lety. Říkal tomu „neviditelná vláda“.

Napsal:„Ti, kdo manipulují tímto neviditelným prvkem (moderní demokracie), tvoří neviditelnou vládu, která je skutečnou mocí vládnoucí v naší zemi… Je nám vládnuto, naše mysl je utvářena, naše chutě vytvářeny, naše myšlenky navrhovány, z velké části lidmi, o kterých jsme nikdy neslyšeli…“

Cílem neviditelné vlády je nás dobýt: naše politické vědomí, naše vnímání světa, naši schopnost myslet nezávisle, oddělovat pravdu od lží.

Je to forma fašismu, což je slovo, které oprávněně používáme opatrně, kdy dáváme přednost nechat ho ležet v odcházející minulosti. Ale zákeřný moderní fašismus je nyní zrychlujícím se nebezpečím. Stejně jako ve 30. letech jsou velké lži předkládány s pravidelností metronomu. Muslimové jsou špatní. Saudští fanatici jsou dobří. Fanatici ISIS jsou špatní. Rusko je vždy špatné. Čína začíná být špatná. Bombardování Sýrie dobré. Zkorumpované banky dobré. Podvodný dluh je dobrý. Chudoba je dobrá. Válka je normální.

Ti, kdo zpochybňují tyto oficiální pravdy, tento extremismus, jsou považováni za lidi potřebující lobotomii – dokud nejsou diagnostikováni dle požadavku. BBC poskytuje tuto službu zdarma. Nepodvolení se je označeno za „radikální“ – ať to znamená cokoliv.

Skutečný disent se stal exotickým; avšak disidenti nebyli nikdy důležitější. Kniha, kterou dnes začínám, Wikileaks Files, je protilátkou na fašismus, který svůj název zamlčuje.

Je to revoluční kniha, stejně jako samotná Wikileaks je revoluční – přesně jak mínil Orwell v citátu, který jsem použil na začátku. Neboť říká, že nemusíme akceptovat tyto denní lži. Nemusíme zůstávat zticha. Nebo jak Bob Marley kdysi zpíval: „Osvoboďte se od duševního otroctví.“

V úvodu Julian Assange vysvětluje, že nikdy není dost uveřejňovat tajné zprávy velké mocnosti: že jejich pochopení je klíčové, stejně jako jejich umísťování do kontextu dneška a historické paměti.

To je pozoruhodný úspěch této antologie, která oživuje naši paměť. Spojuje důvody a zločiny, které způsobily tolik lidského utrpení, od Vietnamu a střední Ameriky po Střední východ a východní Evropu, z lůna chamtivé mocnosti, Spojených států.

V současné době probíhá americký a evropský pokus zničit vládu Sýrie. Premiér David Cameron je obzvláště lačný. Je to tentýž David Cameron, kterého si pamatuji jako slizkého PR agenta zaměstnaného likvidátorem britské nezávislé televize.

Cameron, Obama a ještě servilnější Francois Hollande začali ničit poslední zbývající multikulturní vládu v Sýrii, čin, který jistě připraví cestu pro fanatiky ISIS.

To je samozřejmě šílené a velkou lží ospravedlňující tuto šílenost je, že je to na podporu Syřanů, kteří povstali proti Basharu al-Assadovi v arabském jaru. Wikileaks Files odhaluje, že zničení Sýrie bylo dlouhou dobu cynickým imperiálním projektem, vzniklým dávno před povstáním arabského jara proti Assadovi.

Pro vládce světa ve Washingtonu a Evropě je skutečným zločinem nikoliv utlačovatelská povaha tamní vlády, ale její nezávislost na americké a izraelské moci – stejně jako skutečným zločinem Íránu je jeho nezávislost, a skutečným zločinem Ruska je jeho nezávislost, a skutečným zločinem Číny je její nezávislost. V Amerikou vlastněném světě je nezávislost netolerovatelná.

Tato kniha odhaluje tyto pravdy, jednu po druhé. Pravdu o válce proti terorismu, která byla vždy válkou teroru; pravdu o Guantanamu, pravdu o Iráku, Afghánistánu, latinské Americe.

Nikdy nebylo takovéto říkání pravdy tak naléhavě potřebným. Až na čestné vyjímky lidé v médiích placení zdánlivě za říkání věcí narovinu jsou nyní absorbováni do systému propagandy, která již není novinařinou, ale anti-novinařinou. Platí to o liberálním a úctyhodném Murdochovi. Pokud nejste připraveni sledovat a rozebírat každé ošemetné tvrzení, staly se tak zvané zprávy nekoukatelnými a nečitelnými.

Při čtení Wikileaks Files si vzpomínám na slova zesnulého Howarda Zinna, který často mluvil o „moci, kterou vlády nemohou potlačit“. To popisuje Wikileaks a popisuje to skutečné alarmisty, kteří se o svou odvahu dělí.

Na osobní úrovni znám lidi z Wikileaks již jistou dobu. To, že dosáhli toho, čeho dosáhli v situaci jimi nezvolené, je zdrojem neustálého obdivu. Na mysli tane jejich záchrana

Kapitola Sarah Harrison, „Dělení říše“, popisuje, jak ona a její přátelé založili celou Veřejnou knihovnu americké diplomacie. Je v ní více než dva miliony dokumentů, nyní přístupných všem. „Naše práce,“ píše, „je věnována tomu, aby se zajistilo, že historie bude patřit všem.“ Jak vzrušující je číst tato slova, která jsou rovněž holdem její vlastní odvaze.

Ve vězení v místnosti na ekvádorském velvyslanectví v Londýně je odvážný Julian Assange výmluvnou reakcí na zbabělce, kteří ho šmírovali, a darebácké mocnosti usilující o pomstu a vedoucí válku proti demokracii.

Nic z toho neodradilo Juliana a jeho přátele z Wikileaks: ani trochu. Není to něco?