Dr. Dre: Z ghetta mezi elitu. Jak se z legendy stal teprve druhý miliardář hip-hopu
Podařilo se mu uniknout z brutality losangeleských gangů a stát se průkopníkem hip-hopu. Jako producent definoval zvuk celých dekád a nakonec prodal svou firmu Beats Electronics Applu za závratné tři miliardy dolarů. Takhle dnes Dr. Dre žije, užívá si úspěch a plánuje, co ovládne příště.
Jednoho čtvrtečního večera na jaře 2014 spustil herec Tyrese Gibson na Facebooku živé vysílání. Společně s Dr. Drem v něm bouřlivě oslavoval prodej firmy Beats Electronics, kterou Dre spoluzaložil. Kupcem nebyl nikdo jiný než Apple a cena zněla: 3,2 miliardy dolarů.
„Žebříček Forbesu se právě přepsal!“ křičel Gibson do kamery a později přiznal, že v sobě měl o pár heinekenů víc, než by bylo zdrávo. „Vyšel sice před dvěma týdny, ale teď ho budou muset sakra rychle aktualizovat!“
„A to ve velkým. S tím počítejte,“ dodal za ním Dr. Dre s úsměvem. „První hiphopový miliardář, přímo tady ze západního pobřeží.“
Mělo to ale háček. V tu chvíli obchod ještě nebyl oficiálně uzavřen. A předčasný únik informací vyvolal okamžitou paniku – hrozilo totiž, že se finální vyjednávání na poslední chvíli zhroutí.
„Na tenhle moment zrovna dvakrát pyšný nejsem,“ přiznává dnes Dre, zatímco sedí ve svém luxusním sídle v prestižní čtvrti Brentwood v Los Angeles. Apple nakonec nákup výrobce sluchátek o pár týdnů později dokončil, ale po slevě, která se podle odhadů vyšplhala na 200 milionů dolarů.
Dre si tak přišel na více než pět set milionů dolarů v hotovosti a téměř sto milionů v akciích. I když mu to tehdy na zápis do elitního klubu miliardářů těsně nestačilo, tato transakce tvořila základ jmění, které dnes – o deset let později – Forbes odhaduje na rovnou jednu miliardu dolarů. A Dr. Dre se tak po Jay-Z stal teprve druhým hiphopovým miliardářem.
Jednašedesátiletý Dre – rodným jménem Andre Romelle Young – sedí u kuchyňského stolu ve své rezidenci o rozloze přes 3 300 metrů čtverečních (v hodnotě kolem 53 milionů dolarů) a dobře ví, jak dalekou cestu urazil. Vyrůstal v kalifornském Comptonu u dospívající matky a násilnického otce v době, kdy Los Angeles krvácelo ve válkách gangů a uprostřed crackové epidemie.
„Když jsem byl malej, klidně jsem šel sekat trávu, jen abych měl na nový boty,“ vzpomíná. „Vždycky jsem udělal to, co bylo potřeba, abych dosáhl svého.“ Navzdory obrovskému bohatství ale přísahá, že peníze v jeho kariéře nikdy nebyly tím hlavním motorem. Svůj úspěch připisuje spíše posedlosti stvořit perfektní produkt – ať už jde o hudbu, sluchátka, nebo jeho nejnovější byznys s ginem.
„Nehoním se za penězi – chci, aby peníze honily mě,“ říká Dre, který v našem žebříčku nejúspěšnějších Američanů, již se vypracovali od nuly, drží dvacátou příčku. „Vždycky jsem dokázal vsadit sám na sebe. Vím, že ať dělám cokoli a jsem kdekoli, můj talent jde se mnou.“
Tento talent se naplno rozhořel v 80. letech. Tehdy jako teenager vystupoval coby DJ v comptonském klubu Eve After Dark, na sobě měl saténový lékařský úbor a na obličeji chirurgickou masku. Jako samouk si v garáži na nástrojích ze zastavárny osvojil základy střihu i produkce a později spoluzaložil kultovní formaci N.W.A.
Stal se z něj pravděpodobně nejvýznamnější producent v historii hip-hopu. Příběh N.W.A se v roce 2015 dočkal hollywoodského zpracování ve filmu Straight Outta Compton a v roce 2022 se Dre stal prvním hiphopovým umělcem, který ovládl poločasovou show Super Bowlu. Ten moment využil i k tomu, aby připomněl hvězdy, kterým pomohl na vrchol – Snoop Dogga, Eminema, 50 Centa nebo Kendricka Lamara.
Peníze mu podle jeho slov přinesly hlavně svobodu, což oceňuje zejména po rozvodu v roce 2021 s Nicole Young, se kterou žil téměř čtvrt století. Teď si může se svým časem dělat, co chce. Část tráví odpočinkem, ale většinou se prý žene za dalším velkým nápadem.
Může to být jeho nová značka ginu Still G.I.N. (název odkazuje na jeho hit z roku 1999 „Still D.R.E.“) nebo téměř čtyři stovky nevydaných skladeb, které složil během pandemie a od té doby je neustále piplá k dokonalosti.
Když má chvíli volno, sedí ve svém obrovském obývacím pokoji pod stěnou plnou cen Grammy, Emmy a hvězdou z Chodníku slávy a jen tak si hraje na křídle značky Bösendorfer v hodnotě několika milionů korun. Kolem něj leží bloky popsané notami a nápady.
„Kdo ví, jestli se nestane něco, díky čemu stvořím tu nejlepší věc svého života?“ ptá se. „Ta představa mě nabíjí i deprimuje zároveň. Vím totiž, že ten potenciál tam někde je, ale co když ho prostě nenajdu?“
Čas pro něj neexistuje
Lidé, kteří s ním pracovali – ať už v nahrávacím studiu, v Beats, nebo na jiných projektech – potvrzují, že jeho proces je mravenčí. S prací nepřestane, dokud nemá pocit, že je výsledek bezchybný.
„Pro Dr. Dre čas neexistuje,“ napsal v e-mailu jeho blízký přítel Eminem. „Nezajímají ho termíny ani to, kdy by mělo něco vyjít. Řeší jen to, jestli už je to hotové. Třeba u alba 2001 jsem si myslel, že už to máme, ale on ještě nebyl spokojený a pak nahrál ‚Still D.R.E.‘. Kdyby si tehdy řekl, že skončil, svět by tenhle hit nikdy neslyšel.“
Někdy ostatně svět skutečně neslyší vůbec nic. Na svém vymodleném albu Detox pracoval přes deset let, aby ho v roce 2015 nakonec úplně odpískal a potvrdil svou pověst nesmiřitelného perfekcionisty.
„Perfekcionismus je někdy jen slovo, kterým si kupuju čas,“ vysvětluje. „Když mám stanovené datum vydání, ale ta písnička prostě není dobrá, mám ji snad odevzdat? Ne, dám tomu tolik času, kolik bude potřeba.“
Tahle vlastnost ho provází od jeho prvního velkého hitu „Boyz-n-the-Hood“ z roku 1987. Tehdy hodiny a desítky pokusů trápil nezkušeného Eazy-Eho u mikrofonu, dokud vokál nezněl přesně podle jeho představ. Píseň s textem od Ice Cuba položila základy skupiny N.W.A (Niggaz Wit Attitudes).
V roce 1988 s albem Straight Outta Compton definovali žánr gangsta rapu. Přestože mnoho stanic odmítalo hrát jejich syrové texty, album bylo dvakrát platinové. Dre produkoval všechny tracky, ale v rozhovoru z roku 1996 přiznal, že z tantiém za N.W.A dostával tehdy pouhá dvě procenta.
„Když jsem byl mladý, vůbec jsem nechápal, jakou hodnotu má to, co vlastním. Prostě jsem si dělal to svoje,“ vzpomíná dnes Dre. „Nedocházelo mi, co můj talent vlastně znamená a jakou má moc.“
V roce 1991 skupinu opustil a s obávaným Suge Knightem založil Death Row Records. Právě tam stvořil „G-Funk“, zvuk, který se stal synonymem pro hip-hop ze západního pobřeží. Jeho sólový debut The Chronic (1993) prodal přes tři miliony kusů a vynesl mu první ze sedmi cen Grammy. Jako producent pak díky albům jako Doggystyle od Snoop Dogga nebo singlu „California Love“ od Tupaca Shakura udělal z hip-hopu globální komerční fenomén. V roce 1996 už Death Row sypalo přes 100 milionů dolarů ročně.
Náhodný Marshall
Přesto Dre ve stejném roce z vydavatelství odešel. Vzdal se pohádkového podílu, jen aby se odstřihl od násilného prostředí firmy a vyhrocené války mezi rapery z Východu a Západu, která na podzim vyvrcholila vraždou Tupaca. Založil vlastní značku Aftermath Entertainment pod křídly Interscope Records Jimmyho Iovinea. Začátky byly ale rozpačité.
„Jeho label byl tehdy úplně u ledu,“ vzpomíná Iovine. „Dre potřeboval inspiraci, ale problém u něj je, že ta k němu nepřichází každý den. Musí si prostě počkat na tu správnou vlnu.“
Ta vlna měla podobu hubeného bílého kluka z Detroitu jménem Marshall Mathers. Dre slyšel jeho demo náhodou díky jednomu stážistovi a hned první den ve studiu spolu nahráli singl „My Name Is“. Světu se tak v roce 1999 představil Eminem a stal se nejprodávanějším umělcem celé následující dekády. Jen v USA prodal přes 32 milionů desek.
„Dre na mě vsadil v době, kdy nikdo jiný nechtěl,“ říká dnes třiapadesátiletý Eminem. „Dal mi tu správnou váhu, aby mě lidé poslouchali dost dlouho na to, aby mě začali brát vážně.“
Aftermath pak už jen stoupal. Přišly hity jako „The Real Slim Shady“ nebo „In Da Club“ od 50 Centa a Dreho vlastní album 2001, kterého se prodalo přes šest milionů kusů. V roce 2001 se poprvé objevil v žebříčku nejvýdělečnějších celebrit Forbesu, když prodal část podílu v Aftermath za 35 milionů dolarů.
„Co ty máš společného s teniskama?“
Nabídky na spolupráci se jen hrnuly. Dre vzpomíná, jak v roce 2006 potkal Jimmyho Iovinea na pláži v Malibu, kde oba bydleli. Pozval ho k sobě na terasu a zeptal se ho, jestli by neměl začít vyrábět vlastní tenisky. „Jen jsem se na něj podíval a řekl: ‚Chlape, co ty máš společnýho s teniskama?‘“ směje se dnes Iovine. „Vykašli se na boty,“ vzpomíná Dre na jeho tehdejší slova. „Pojďme dělat repráky.“
Tak vznikla firma Beats Electronics. Začali vyrábět špičková náhlavní sluchátka v době, kdy všichni nosili jen levné pecky, které dostávali k iPhonům zdarma. Dre k vývoji přistoupil stejně jako k hudbě – ladil zvuk tak dlouho, až zněl přesně podle jeho „basového“ gusta. Spolu s Iovineovým marketingovým géniem to byl okamžitý hit.
Sluchátka Beats byla v každém klipu a na uších největších sportovních hvězd, jako byl LeBron James. Z Beats by Dre se stal statusový symbol, podobně jako u značky Jordan od Nike. Tržby firmy raketově vyrostly ze 180 milionů v roce 2009 na 860 milionů v roce 2012.
V roce 2012 Beats koupilo streamovací službu MOG a o dva roky později spustili vlastní Beats Music. Cíl byl jasný: konkurovat Spotify a stát se lákavým cílem pro prodej. Dre se dnes jen směje otázce, jestli váhal s prodejem svého tehdy zhruba dvacetiprocentního podílu. „To bylo nejjednodušší rozhodování v životě,“ říká. „Ta nejlepší věc, co mě mohla potkat.“
Nákup Beats Applem za tři miliardy dolarů je dodnes největší akvizicí v historii firmy. Dre a Iovine se stali součástí managementu, aby pomohli s přerodem na Apple Music. A Dre firmu opustil v roce 2018. Pozdější soudní dokumenty z jeho rozvodu ukázaly, že většinu svých akcií Applu prodal (jejich hodnota se od té doby zdvojnásobila).
Po rozvodu se musel vyrovnat dvěma platbami po 50 milionech dolarů a vzápětí se rozhodl prodat práva na svůj hudební katalog. V lednu 2023 je od něj Universal Music Group a Shamrock Capital koupily za více než 200 milionů dolarů.
Teď jdeme na gin
Hledal novou výzvu a byl to opět Iovine, kdo přišel s nápadem. Jednoho dne se ve studiu bavili se Snoop Doggem a Jimmy se jich zeptal, proč sakra nikdy neudělali ze svého hitu „Gin and Juice“ skutečný drink.
„Ginu se na trhu tehdy moc nedařilo,“ vysvětluje Snoop pro Forbes, „tak jsme si řekli, že si tu kategorii vezmeme pod palec a ukážeme všem, jak se to dělá.“ A Iovine dodává: „Dre i Snoop řekli, že to převálcujeme. A pak začala ta nekonečná honba za kvalitou.“
Dre navštívil palírnu v Chicagu, nastudoval si celý proces výroby a ochutnal sedmnáct různých značek, aby zjistil, co přesně mu chutná. Se Snoopem a Iovinem jako investory se spojili s ostřílenými podnikateli Patrickem Halbertem a Andrewem Gillem. V únoru 2024 se jejich namíchaný koktejl Gin & Juice v plechovce objevil ve třiceti tisících obchodech po celém světě.
A nemohli si na to vybrat lepší chvíli. Trh s hotovými koktejly sice v posledních letech explodoval, ale skutečné peníze leží v prémiovém tvrdém alkoholu. Své o tom ví třeba herec Ryan Reynolds, který svůj Aviation Gin prodal za 610 milionů dolarů. „Gin & Juice je pro zábavu,“ říká Gill. „Ale Still G.I.N., to už je vážná věc.“
Iovine hned zkraje Gilla s Halbertem varoval, že možná nikdy nevyrobí gin, který by Dremu chutnal víc než jeho milovaný Hendrick’s, na který nedal desítky let dopustit, ale podobně jako u Beats se prostě zaměřili na detaily – citrusy a koření, které vybalancovaly tu typickou jalovcovou hořkost.
Po patnácti pokusech přinesli Dremu vzorek. Okamžitě ho schválil a koncem roku 2024 šel drink do prodeje. Letos v únoru pak řetězec Applebee’s oznámil, že ho zařazuje do nabídky ve všech svých patnácti stovkách restaurací v USA.
„Mám pocit, že v nádrži je pořád dost paliva,“ říká Dre o svých plánech. „Chci se prostě probouzet s pocitem, že mám důvod něco dělat.“
Samotu si užívám
Většinu rán Dre začíná v nejnižším patře svého domu, kde uplave jednu míli – tedy osmaosmdesát délek v osmnáctimetrovém bazénu. Pak zamíří do suterénního studia skládat hudbu nebo do svého soukromého kina a odpoledne si jde ještě zacvičit do obrovské domácí posilovny.
Když Dre dům v roce 2014 koupil od Toma Bradyho a Gisele Bündchen, žádná z těchto místností tam nebyla. Byla to sice rezidence za čtyřicet milionů dolarů, ale Dre strávil tři roky tím, že plochu domu zdvojnásobil.
Pod jedním křídlem nechal vykopat nahrávací studio, z garáže udělal kino a vyboural příjezdovou cestu, aby pod ni schoval bazén a fitko. „Na materiální věci si moc nepotrpím,“ tvrdí. „Tohle je ale první věc, kterou jsem si kdy koupil a na kterou jsem opravdu hrdý.“
Stejně jako své nahrávky i dům Dre ladil a vylepšoval tak dlouho, dokud nebyl „v pořádku“. Teď své sídlo nad Los Angeles opouští jen málokdy. To ho také vedlo k tomu, že rozprodal většinu svých ostatních nemovitostí včetně plážového domu v Malibu, kde kdysi Beats začínalo.
„Nemám důvod odcházet,“ říká o svém sídle v Brentwoodu, kam občas pozve kolegy na jamování nebo přátele na doutník u bazénu. Většinou je tam ale sám. Na rozdíl od filmového Občana Kanea však ve svém soukromém paláci našel skutečný klid.
„Momentálně si tu samotu opravdu užívám,“ říká. „Snažím se život zjednodušit. Jediné, co chci, je udržet si tenhle standard a způsob života. Chci, aby můj dům fungoval přesně tak, jak funguje teď, protože mě to dělá šťastným.“
Přesto si nedokáže pomoct a stále přemýšlí, co by mohl vytvořit dál. Když se dívá z okna kuchyně na perfektní trávník a nekonečný Tichý oceán, hlavou mu běží, že pod tím vším je místo na dalších 400 metrů čtverečních prostoru. Jen musí přijít na to, co tam postavit.
The post Dr. Dre: Z ghetta mezi elitu. Jak se z legendy stal teprve druhý miliardář hip-hopu appeared first on Forbes.