Módu začala učit, aby si vydělala na studium. Dnes jejímu institutu lidé dávají přednost před vysokou školou
Kláru Haunerovou móda oslnila už v útlém dětství. Poprvé s ní však z profesního hlediska přišla více do styku ve svých patnácti letech, kdy začala pracovat pro módní řetězec. Po dalších zkušenostech před jedenácti lety založila Institut módní tvorby, který nabízí oděvní kurzy se zaměřením na komplexní vzdělání v módním průmyslu.
Mezi jeho nejúspěšnější studenty patří například módní návrhářka a studentka prestižní univerzity Central Saint Martins v Londýně, Andrea Vytlačilová, která je zároveň členkou loňského výběru 30 pod 30. Dále potom také Tamara Bodnárová stojící za značkou TAM ARA, která se soustředí na výrobu pohodlného a kvalitního formálního oblečení, nebo autor značky Virulent Otakar Šenkýř.
Dnes úspěšný projekt přitom původně vznikl jen jako prostředek k získání finančních prostředků ke studiu na zahraničních univerzitách London College of Fashion a Nuova Academia di Belle Arti v Miláně, kde Klára studovala módní tvorbu formou letních kurzů.
„Od malička jsem hodně ambiciózní, takže jsem si ke studiu vybrala ty nejprestižnější zahraniční univerzity, které jsou zároveň i velmi drahé,“ směje se Haunerová, která ještě předtím vystudovala oděvní design na Technické univerzitě v Liberci.
„Letní kurzy vyjdou na statisíce a o běžném školném ani nemluvím. V módní tvorbě jsem se ale našla, takže jsem ji ve svých třiadvaceti sama začala učit.“
Vytvořit nakonec vlastní institut, který bude jednou nabízet kurzy ve velkém, v plánu ale neměla. „Původně jsem si chtěla jen vydělat, ale postupně jsem začala zjišťovat, že v této oblasti v Česku chybí praktické vzdělání,“ vysvětluje svou hlavní motivaci.
Její institut se zázemím poblíž pražské Vinohradské vodárny se tak dnes nezaměřuje jen na výuku klasického šití a návrhařiny. Snaží se své studenty naučit přemýšlet také o finančních a marketingových aspektech působení, respektive podnikání v módě, které jsou na státních školách často opomíjené.
„V nabídce máme předměty, jako je fashion management nebo semináře o módním trhu, které jsou důležitou součástí přípravy návrhářů na jejich vlastní cestu módním byznysem.“
Založení vlastní firmy je však podle podnikatelky jednou ze dvou hlavních cest, jak se v tomto oboru dnes dobře uživit.
„Můžete být sebelepší, ale pracovní příležitosti tady nejsou takové jako v zahraničí. Větších oděvních firem je u nás zoufale málo, takže se lidem vyplatí jít pracovat na sebe, ale tady narážíme na ten hlavní problém. Nikdo vás nenaučí, jak to celé vlastně udělat,“ popisuje problematiku, se kterou se dnes často setkávají například i kadeřníci, kteří touží po otevření vlastního salonu.
Jestli je Haunerová na něco pyšná, je to právě fakt, že praktické znalosti se jí do kurzů dostat povedlo, a to je také hlavním důvodem, proč institut spousta zájemců o módu preferuje před studiem na vysoké škole. Druhým rozhodujícím faktorem je potom časová náročnost, která je zpravidla mnohem menší. Zatímco bakalářský obor na české vysoké škole trvá vystudovat tři roky, základní kurz tady zabere jen několik měsíců.
Přitom ale podle zakladatelky student nepřijde o zásadní informace, právě naopak. „Studenti se naučí jak praktické zkušenosti, tak i marketing, management a další oblasti, které s celým oborem velmi úzce souvisí,“ vysvětluje a dodává, že škola umožňuje také vytvoření kurzu na míru v případě, že jej student potřebuje stihnout za kratší čas nebo se chce zaměřit pouze na konkrétní oblasti.
Kromě stálých lektorů se do výuky zapojila i některá zvučná jména, která se dnes podílejí na budování nové generace módních návrhářů. Patří mezi ně například Antonín Soukup stojící za značkou LAFORMELA, Pavel Berky, Iva Burkertová, Žil Vostálová, Helena Todd nebo Alena Bessant, která působila v salonu Vivienne Westwood nebo Alexander McQueen.
IMT ročně projde mezi 150 až 200 studenty, přičemž dlouhodobé kurzy zpravidla probíhají maximálně ve skupinkách po pěti pro zajištění maximálně individuálního přístupu. „Dnes už mi nejde jen o peníze, musí mi to dávat smysl. Komorní režim si chci udržet, protože tím jsme unikátní. Na kurz sice čekáte i několik měsíců, ale vyplatí se vám to,“ chválí si Haunerová a dodává, že hlavní semestrální kurz vyjde na 36 tisíc korun.
K minimalismu přes zlomené srdce
Čtyřiatřicetiletá podnikatelka vedle módy miluje cestování a dlouhodobě se věnuje tématu minimalismu. Na první dobrou člověka napadne, že tento životní přístup plynul právě z častého přesouvání se z místa na místo, ale pravda je jiná. Stála za tím jedna nešťastná láska.
„Rozhodla jsem se odstěhovat ke svému bývalému příteli. Všeho jsem se zbavila a nechala si jen oblečení. O pár dní později jsme se rozešli a já znovu stála ubrečená ve svém holobytě, který byl připravený k předání novým nájemníkům s pěti IKEA taškami, a rozmýšlela, co si vlastně počnu,“ vypráví.
Jako v typické motivační scéně z amerického filmu se rozhodla své nešťastné zkušenosti maximálně využít a začít úplně od začátku. „Dala jsem si výzvu – všechno, co potřebuji, včetně nábytku a vybavení, si musím koupit během jednoho týdne a potom už si nesmím pořídit vůbec nic,“ líčí, jak začala její cesta k minimalistickému životu.
„Méně věcí mi paradoxně přineslo víc radosti do života,“ vystihuje myšlenku, která se nakonec stala nosným tématem její první knihy Méně mít, více žít. „Neučí jen to, jak vyhazovat věci. Mým cílem bylo upozornit na to, že minimalizovat můžeme úplně všechno, a to se týká věcí, vztahů i sociálních sítí.“
Právě nedávno Klára dopsala svou druhou knihu, která by měla vyjít na konci roku pod názvem Teorie klavíru, složenou z několika desítek autobiografických příběhů. „Reaguje na můj život během posledního roku. Dělám si legraci ze single života a věnuji se tématu hledání lásky,“ naznačuje Haunerová a dodává, že pro lepší pochopení mezilidských vztahů se nedávno rozhodla pro studium psychoterapie formou celoživotního vzdělávání.
The post Módu začala učit, aby si vydělala na studium. Dnes jejímu institutu lidé dávají přednost před vysokou školou appeared first on Forbes.