Trikolóra chce sáhnout na kampaně. Žádá víc peněz a jen české sponzory
Možnost utratit až 200 milionů za kampaň nebo zrušení třímilionové roční hranice pro dary od firem - s takovými nápady počítal návrh zákona poslanců Trikolóry. S úspěchem u vládních legislativců se ale nesetkal.
"Vyjádřili jsme k tomu nesouhlasné stanovisko. Myslíme si, že tento návrh není v pořádku. Ono je před volbami, tak se hodně poslanců snaží, aby předkládali vlastní návrhy, a mnohdy to koliduje s ledajakou jinou legislativou. Někdy je to nadbytečné," domnívá se ministryně spravedlnosti.
Podle Trikolóry je cílem návrhu především to, aby politické strany byly financované pouze z Čech, a to bez omezení. Podobná úprava údajně platí třeba v Německu nebo USA. "Českou politiku mají ovlivňovat české subjekty, čeští občané, české firmy, a ne nějaké mezinárodní nadace nebo pobočky politických stran ze zahraničí," domnívá se Václav Klaus ml., předseda hnutí Trikolóra.
"Spíš to vnímám, že teď aktuálně ten návrh vadí proto, že je z pera Trikolóry. Trikolóra má konfliktní vztahy jak s vládou, tak s opozicí. Ale rozumím tomu, proč je pro Václava Klause mladšího to téma důležité, protože je důležité i pro jeho cílovou voličskou skupinu," popsal politolog Jan Kubáček.
"Mně se na tom návrhu líbilo to, že by se měly zakázat dary ze zahraničí, ale zároveň se mi nelíbilo to, že vlastně se zvyšuje ten limit možnosti financovat tu kampaň," dodal premiér Andrej Babiš.
V současné době je limit 90 milionů korun. Nesouhlasné stanovisko vlády zatím pro návrh neznamená konečnou - čeká ho legislativní kolečko. Poslanecký návrh teď projedná Sněmovna a následně o něm bude hlasovat.
Na financování kampaní dohlíží Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Ten jen po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 pokutoval sedmašedesát stran. Rozdal takto pokuty za více než jeden milion korun.
Sedm politických stran a hnutí nedodrželo pravidla financování volební kampaně do Poslanecké sněmovny před třemi lety. Úřad se zabýval také třeba kampaní Pirátů. Strana dostala až 75 procentní slevu na reklamní plochy v Praze.
"Chápu, že na první pohled to vypadá, že ty slevy jsou velké… Možná jsou - já fakt nevím. Ale tipoval bych, že ostatní politické strany měly taky takové slevy," domníval se Adam Zábranský, člen Pirátů a zastupitel hl. města Prahy. Jenže ostatní politické strany a hnutí tvrdily, že takovou slevu nedostali. "Co se týče JCD, tak ty slevy jsou standardní - maximálně okolo 30 %," potvrdil Jiří Pospíšil, poslanec za TOP 09.
"My jsme měli slevu 20 %, tedy třikrát méně. Piráti asi měli nějakou výhodu, možná nějakého sponzora. Otázka je, co za to ten sponzor teď dostane," domnívá se také Andrej Babiš, předseda ANO.
Až půlmilionová pokuta hrozila od úřadu také Občanským demokratům. Ve vyúčtování volební kampaně totiž straně chyběly více než dva miliony korun. Podle Úřadu ODS některé faktury chybně zaevidovala do běžných výdajů strany.
Pokutu 31 tisíc korun dostalo i hnutí ANO, když v knize Andreje Babiše neuvedlo povinné informace o zadavateli a zpracovateli.
Úřad před posledními prezidentskými volbami řešil také billboardy Miloše Zemana. Ten tvrdil, že žádnou tradiční kampaň nevede. "Platí mu to spolek přátel na jeho podporu a celá ta šaráda kolem kampaně došla tak daleko, že ty billboardy kupuje někdo jiný," uvedl tehdy Karel Komínek z institutu politického marketingu. Zemanův tým se nakonec k financování billboardů přiznal. Vyšly ho na 17 milionů. Pokutu ale uložil Úřad vydavatelství, které před volbami propagovalo Zemanovu knihu, zaplatit muselo 40 tisíc korun.