Ve věku 100 let zemřela fotografka Staša Fleischmannová
Jméno Staša Fleischmannová (1919–2020, rozená Jílovská) sice není tuzemské veřejnosti příliš známé, ovšem jak před několika lety ukázalo vydání jejích memoárů nazvaných Vrstvami (Torst 2014), patřila k lidem, jejichž životem takříkajíc prošly dějiny české kultury 20. století a ještě si s nimi potykaly.
Byla vnučkou známého politika a nakladatele Julia Grégra, dcerou populárního zpěváka Rudolfa Jílovského z kabaretu Červená sedma, manželkou básníka, překladatele a diplomata Ivo Fleischmanna, takřka do rodiny patřili Ferdinand Peroutka, Milena Jesenská, Adolf Hoffmeister či Josef Šíma a výčet všech jejích přátel a známých z řad nejen české, ale i francouzské kulturní elity by nebral konce. Ona sama byla profesionální fotografkou (žačkou Jaromíra Funkeho) a autorkou ceněných koláží. Jedním z jejích synů je současný český velvyslanec ve Francii Michel Fleischmann.
Ve svých publikovaných vzpomínkách se projevila jako autorka nadmíru poctivá a skromná – jejím prvořadým cílem bylo očividně představit či připomenout osobnosti jí tolik drahé a nám tak vzdálené, případně též poopravit některé mylné představy o nich dnes panující. V pětici kapitol zachytila patero klíčových etap svého bohatého života, oddělených vždy nějakou zásadní (osobní či historickou) událostí – příchodem na Státní grafickou školu, rozvodem jejích rodičů, koncem druhé světové války, srpnem 1968 a nakonec smrtí milovaného (druhého) manžela v roce 1997.
Pokud jde o jednotlivá kulturní prostředí, do nichž Staša Fleischmannová v průběhu svého života postupně zavítala, jejich množství a různorodost je vskutku nevšední, na čemž má svůj podíl jak značná rozvětvenost její rodiny, tak pohnutý osud autorky samotné. Pocházela takříkajíc z dobré rodiny, vedle Julia Grégra byl jejím dědečkem též Ladislav Prokop Procházka – význačný lékař, politik, hudební skladatel a také spisovatel, známosti jejího otce Rudy Jílovského sahaly od pražské bohémy až po masarykovce, pozdější matčin přítel Adolf Hoffmeister rozšířil okruh rodinných přátel o početný zástup levicově orientovaných umělců spjatých s Devětsilem, dlouholetý pobyt v Paříži (zprvu kvůli zaměstnání manžela, po okupaci Československa následkem emigrace) pak autorce přinesl řadu známostí s francouzskými intelektuály a umělci.
Život Staši Fleischmannové ovšem nebyl v žádném případě idylický, to by jej nesměla prožít v Evropě dvacátého století. Historický vývoj a zvůle mocných se přičinily o to, že za své nevšední zážitky a obohacující vztahy musela nejednou zaplatit nemalou cenu – její první manžel Bedřich Stern zahynul v koncentračním táboře, po odchodu do exilu se její rodina musela potýkat s existenčními problémy atd. Snad i proto uvykla hájit pravdu za všech okolností a svádět za ni boj též ve jménu druhých, což dokládají četné pasáže její knihy, v nichž se s překvapivou vehemencí ohrazuje proti jakýmkoliv nepravostem páchaným na svých blízkých.
Její sestra-dvojče Olga Housková (1919–2015) byla rovněž fotografka a také ona přispěla na sklonku života k opožděnému seznámení české společnosti s osudy této výjimečné rodiny, a to knihami Sny (Torst 2015) a Rodinné album (Paper Jam 2019). Ji samotnou formovalo Osvobozené divadlo a působení v časopisu Mladá kultura (spolu s Jiřím Ortenem, Kamilem Bednářem ad.), v letech 1939–1949 provozovala se svou sestrou fotoateliér, roku 1956 nastoupila jako archivářka a fotografka do Divadla na Vinohradech, kde strávila šestnáct let (a její manžel coby herec skoro čtyřicet), a v neposlední řadě prožila šťastné manželství a vychovala tři dcery (o syna záhy přišla) v nelehkých podmínkách komunistického režimu, zbavena opory v podobě své milované sestry, která s rodinou emigrovala a přes dvacet let žila ve Francii.
Pohřeb zesnulé fotografky se uskuteční 5. února v obřadní síni na Olšanských hřbitovech.
{loadmodule mod_tags_similar,Související}