Miroslav Svoboda: Soudruhu Macků, kde se ve vás vzala ta drzost nazvat Milion chvilek nátlakovou skupinou! Vaše dopisy
 |
| Milion úchylek požaduje demisi úspěšné vlády! Kdo je za tenhle nesmysl platí? |
Našemu fejetonistovi Jiřímu Macků přišel přinejmenším rozkacený dopis, který mu vyčítal to, že si dovoluje pochybovat o Milionu chvilek pro demokracii a jeho aktivitách. A dostalo se i na urážky a neuvěřitelný nános nálepek a předsudků. Přitom pan Macků rozhodně nepatří mezi lidi, kterým by se dala nálepka přilepit. Povrch jeho názorů a myšlenek je vytvořený z protinálepkového materiálu, dalo by se říci. Ale podívejme se, jaký dostal náš fejetonista pěkný dopis od Miroslava Svobody...
„Dobrý den soudruhu Macků,“ začal pan Svoboda zhurta. „Kde se ve vás vzala ta drzost nazvat milion chvilek pro demokracii nátlakovou skupinou!!!! A jejich generální štáb nazvat čerty prskající kolem sebe nenávist!!!!
Není nikde o vás nic zjistitelného. Takže není známo co jste za minulého režimu dělal.
Pište knihy o sportu a nekomentujte demokratické dění.
Kolik vám platí Zeman a Bureš za takové bolševické drzosti!!!
Nebo vám byla slíbena medaile za takovéto psaní!!!
S pozdravem Miroslav Svoboda“
Dobrý den, chvilkový milionáři Svobodo,
nelíbí se Vám moje psaní, ale s tím já nic nenadělám. Protože však nepíšete sprostě a vysloveně neurážíte, což chválím, odpovím Vám.
Soudruhem jsem nikdy nebyl, pokud je to pro Vás synonymum člena KSČ. Jinak toto oslovení je už dost staré: soudruh (starší tvar soudružec) = druh, jak to uvádí již Kottův česko-německý slovník z 19. století. Pokud čtete víc, než jenom transparenty na manifestacích, najdete toto slovo i v Nerudových Baladách a romancích. Čili Vy mě v podstatě oslovujete, aniž se známe, jako svého druha.
Můj článek je fejeton (publicistický žánr, který se vtipně věnuje aktuálním tématům; fejeton je subjektivním vyjádřením autora k danému tématu - viz Google). Považoval jsem za vtipné i logické subjektivně hovořit o lidech kolem Mikuláše jako o čertech; poté, co jsem si četl nehorázná nenávistná hrubě urážející hesla na pláni, soudím, že o anděly mezi vámi zájem není. Drzost za tím vidíte jenom Vy a MM nahnědlí kamaraden na základě přísloví o potrefené huse.
Je o mě kupodivu leccos zjistitelného (ale co o Vás, stydíte se za své jméno, za čím se to ukrýváte?), mrkněte do Krajských listů.cz, tam mám vizitku. Jinak pro rozšíření Vašich vědomostí připojím, že v letech 1967-90 jsem dělal řadového sportovního novináře se zákazem služebního výjezdu na Západ. V létě 1989 jsem byl mezi prvními novináři, kteří podepsali Několik vět, a jejichž jména byla čtena na Hlasu Ameriky, jak lze dohledat v rozhlasovém archívu. V té době mě StB dala na listinu sledovaných osob. V prosinci jsem spoluzakládal Občanské fórum v nakladatelství Olympia, v 90. letech jsem byl mj. komentátorem Denního Telegrafu, orgánu ODS, již dvacet let jsem spisovatelem na volné noze. Stačí?
Pokud jste si ještě nevšiml, stejně jako další milionoví chvilkaři, už 30 let tady máme demokratický systém, tedy si budu demokratické dění demokraticky komentovat, i kdyby jste se demokraticky stavěl na hlavu; až budete u moci, můžete mně to demokraticky vrátit. A co je vůbec demokratického na tom vašem hysterickém běsnění proti demokraticky zvoleným orgánům státní moci?
Zemana ani Babiše osobně neznám, nejsem na jejich výplatní listině, ani bolševikem nejsem, o medaili se neucházím, do Neviditelného psa a Parlamentních listů píšu zadarmo. Stačí?
Pokud moje psaní považuje vaše hnutí za drzost, jsem potěšen, dodá mi to novou chuť do práce.
S pozdravem, Jiří Macků