Hrušínského „Čehona“ kontra „Pilčan“ Hrušínský
24. 10. 2018
Principál Divadla na Jezerce, Jan Hrušínský, v souvislosti s oslavami 100 let od vzniku Československa si nemohl odpustit kontroverzní politicko-společenský komentář. Pojem „čecháček“ se mu již zřejmě omrzel a tak si, svým osobitým způsobem, vymyslel staronového protagonistu „Čehona“. Ten mu má posloužit k osobním narážkám na výroky nebo činy prezidenta Zemana, o čemž svědčí jeho slova : „Čehonovi z čista jasna začali vadit muslimové, uprchlíci ze Sýrie, i malí sirotci, kterých se do Čech prý valí stovky milionů. Říkal to prezident, tak je to pravda.
V Parlamentních listech psali, že uprchlíci jsou nečistí,“ drze až posměšně přirovnal Hrušínský prezidentova slova vč. slov redakce PL.cz k nacistické propagandě na Facebooku. Chce tím zřejmě provokativně přirovnávat prezidenta Miloše Zemana k iluzornímu „Čehonovi“, ve kterém vidí staronového protagonistu pro českou malost. Chce-li však pan Hrušínský poukazovat na Zemanovu malost, pak není od věci poukázat na Hrušínského ubohost a morální pokleslost. Lze sice chápat, že pan Jan Hrušínský je od kosti komediant s vrozeným (žel s ne příliš vydařeným) talentem pro humor a satiru, nicméně tyto jeho laciné „herecké“ projevy či výkony patří spíše na divadelní prkna, než je používat ve veřejném prostoru, notabene s nekalým úmyslem cílit na osobu prezidenta republiky. Nepochybně si však svým „Čehonem“ šplhnul u stejně smýšlejících kolegů z pražské kavárny.
Nejen pan Hrušínský však může nebo je schopen (za jistých okolností) vymýšlet virtuální postavy, ale i obyčejný příslušník „lůzy“ může mít schopnost podobně uvažovat. Jestliže si pan principál Hrušínský uměl vytvořit, resp. vydedukovat Čehona s využitím historie vzniku Československa, není problém si podobnou virtuální figuru vytvořit ze samotných slov pana principála. Pro lepší porozumění nutno zmínit, že podle toho, jak se pan Jan Hrušínský okázale vychloubal , že „Pilného občana Čehona hrál v roce 1938 v Osvobozeném divadle můj dědeček, herec Rudolf Böhm-Hrušínský, tatínek mého slavného tatínka...“ tak mj. zmínil, že pánové Voskovec a Werich ve hře „Pěst na oko“ použili verš z rakousko-uherské hymny: „...čeho nabyl občan pilný“, čímž prý vlastně stvořili onoho Čehonu. Pravda, moc smyslu to nedává, ale v podání dua W+V to mělo ve hře svůj význam. K něčemu podobnému, zcela nevědomky, dal podnět i sám pan principál Hrušínský když se chlubil svým předkem (chlubit se svým zadkem by bylo poněkud nepatřičné) slovy, že : „Pilného občana Čehonu hrál...“. Tímto citátem vlastně (z mého tvůrčího pohledu) Čehonovi dal vzniknout virtuálního kolegu „Pilčana“ ( viz pilného občana).
Jak výše zmíněno, principál Hrušínský se (poněkud nezvyklým způsobem) rozhodl okořenit a rozkošatit slavné výročí vzniku Československa o virtuální postavu Čehona, aby se jeho prostřednictvím mohl nekorektně trefovat do jím nenáviděného prezidenta Zemana. Pilný občan, resp. „Pilčan“ pan Jan Hrušínský nejenže se svými nechutnými invektivami ztrapňuje a společensky odkopává, ale současně dokazuje svou pokleslou intelektuální morálku, kam je až schopen klesnout v zájmu udržení svého (státem dotovaného) Divadla na Jezerce, svého jistě ne skromného životního standardu a také, aby se (z komerčních důvodů) zalíbil a držel oponentní basu s trotly pražské kavárny a řadou dalších prominentních sluníčkářů. „Pilčan“ Hrušínský se jistě neztratí, bude dál pilně provokovat, urážet, věrně sloužit havloidní a západní ideologii, bojovat za prý ohroženou bezbřehou demokracii, liberalismus, klientelismus, lidská práva a také za dotace pro svůj kulturní stánek.
Pilčanův boj je bohužel, nikoli v zájmu spoluobčanů, ale v zájmu sebe samého a lepších lidí, kterými je už dnes Pilčan obklopen (např. senátorem Drahošem a pod.). Dříve se takovým lidem říkalo „snaživci“, „horlivci“, dnes v rámci nové doby to jsou však „podržtašky, přizdisráči, vyžírky“ apod. V jednom má „Pilčan“ Hrušínský pravdu: slavný byl nejen jeho dědeček, ale hlavně táta. Obávám se ale, že by s projevy svého synáčka nejen nesouhlasil, ale snad by jej také nejspíše, lidově řečeno, nakopal do pr.ele. Zatímco ON si svou slávu poctivě odpracoval, synáček se o ni jen marně snaží svou užvaněnou hubou pilného občana, alias „Pilčana“.