Západobalkánské zápisky: Uprchlíci míří k Chorvatsku a španělská karta pro Kosovo
| Dnešní Sarajevo - Bosna a Hercegovina |
16.5.2018 Literárky
Čím začít psát o Balkánu, když je toho tolik? Jedním hlediskem je to, co se nás nejvíce dotýká. V současnosti je to zpráva, že směrem přes Bosnu se žene do EU nová uprchlická vlna.
Chorvatská policie má pohotovost (viz ), před branami Chorvatska se nachází kolem šedesáti tisíc uprchlíků. Na nohou jsou policisté ze sedmi policejních okrsků podél hranice s Bosnou. Dopředu se již ví, že uprchlíci hodlají po stovkách na různých místech zdolat hranici, aby se dostali do Chorvatska - země EU, odtud pokračovat do Slovinska a dále na sever.
V Bosně nastala panika z uprchlíků a Milorad Dodik prezident bosenské Republiky Srbské prohlásil, že „se vynasnaží, aby silové složky ochránily dosavadní styl života. Vůbec si nepřejeme, aby došlo ke změně struktury obyvatelstva a přijmeme taková opatření, abychom zabezpečili majetek a bezpečnost naši ch lidí.“ Navíc vyzval bosenskou vládu, aby po příkladu Maďarska uzavřela své hranice. Zřejmě je ale pozdě, neboť chorvatská média píší o tom, že se již nyní v Bosně nachází kolem pěti až šesti tisíc uprchlíků. Chorvatská policie sice mluví o klidné situaci, ale je to před bouřkou, neboť uprchlíci nyní „teprve“ zkoumají a prověřují, kde jsou na hranicích slabá místa.
K situaci s novou uprchlickou vlnou došlo tím, že „stará“ trasa mířící přes Řecko, Makedonii a Srbsko je ostře střežená a migranti si našli novou cestu z Řecka, přes Albánii, Bosnu a směrem na Chorvatsko. Koncentrace uprchlíků na hranicích mezi Řeckem a Albánií je velká a píše o několika desítkách tisíc lidí. Jedná se o utečence především z válečných oblastí a chorvatské instituce vyjmenovávají: Sýrii, Libyi, Afghánistán, Pákistán, Alžírsko, Maroko, Írán a Tunisko. Bosna není na uprchlíky připravená a ti se začínají ilegálně ubytovávat ve stanech v centru Sarajeva nebo v některých bosenských městech v opuštěných domech.
Chorvatsko se s novou uprchlickou vlnou ocitlo v kleštích, neboť podle nového nařízení rakouské vlády, budou utečenci, kteří se dostali do Rakouska vracení zpět do Chorvatska podle nařízení Dublin III. Totéž může podniknout i Slovinsko.
Zítra začne summit o Západním Balkánu
Myslíte, že další problém západního Balkánu je pro Evropu již menším zlem? Rozhodně si to nemyslí španělský premiér Mariano Rajoy. Jedná se o Kosovo a v tomto ohledu Španělsko vzhledem ke své vnitropolitické situaci, problémům s Katalánskem, zastává jasný názor – Kosovo nesmí být samostatné. Jestliže existuje takzvaný blok pro samostatné Kosovo, chce se španělský premiér zasloužit o vznik bloku proti kosovské samostatnosti. Netřeba mluvit pozici ČR, ta je jasná – prokosovská, ale Slovensko opět vzhledem ke své vnitřní situaci, maďarská menšina, je proti samostatnosti Kosova a jistě se stane členem Rajoyova bloku, do kterého se hlásí i další země, jako jsou Kypr, Řecko a Rumunsko. V Evropě mimo EU je to především Srbsko a Rusko.
Při získává členů do protikosovského spolku zvýšil Mariano Rajoy svoji aktivitu s blížícím se summitem zemí Západního Balkánu a EU o Kosovu, který začíná zítra v Sofii. Na programu summitu je budoucnost tohoto evropského regionu a země EU chtějí deklarovat, že na tento region v rámci tzv. Berlínského procesu (vysvětlivka na konci) nezapomínají. Zřejmě se však zde jednání stočí na problém nezávislosti Kosova.
Pozváním kosovského prezidenta Hašima Tačiho na summit ze strany EU a pořádajícího Bulharska byl vyvolán rozruch a nejen v Srbsku, ale také ve Španělsku. Zatímco Srbsko zaujalo k tomuto faktu smířlivý postoj, tak španělský premiér se chová bojovně a do poslední chvíle se snažil přemluvit partnery v EU, aby s kosovským prezidentem nezasedli k jednacímu stolu. Ke španělskému stanovisku se přidali premiéři Rumunska a Kypru. Slovensko se summitu účastní, ale Ivan Korčok, tajemník ministerstva zahraničí navrhl, aby se summit odehrál v tzv. Gymnich formátu, to je bez státních vlajek a symbolů. Nakonec Mariano Rajoy, podle článku španělského serveru El Confindencial, svoji bitvu v rámci EU za ignoraci kosovských představitelů na summitu prohrál („Rajoy pierde la guerra de los Balcanes“ ). Premiér se proto rozhodl oficiálního jednání summitu se neúčastnit. Sice do Sofie odletí, ale bude zde jednat pouze s bulharskými představiteli, účastní se oficiální večeře představitelů EU a potom odletí zpět do Madridu.
Slovenský zástupce Ivan Korčok načrtl, o čem by se v Sofii mělo jednat, když pro agenturu TASR mluvil o politických a ekonomických reformách v tomto regionu. „Jestliže zde nedojde k reformám, místo našeho exportu stability dojde importu nestability do EU,“ říká Korčok a podle TASR si myslí, že na Západním Balkánu prosazují své zájmy i třetí strany a myslel na Rusko a Čínu (viz ).
Velmocenské hry. Kosovo alias Sudety
Ve slovech a názoru slovenského představitele pokračuje americký balkanolog Daniel Serwer pro bosenské vysílání Hlasu Ameriky (viz ): „Čeho jsme svědky v Bosně je sjednaná konspirace Moskvy a Ankary. Obě mocnosti pracují v regionu pro své zájmy. Erdogan má v posledních letech na svědomí velký obrat k islamizaci.“ Na adresu Putina mluví Serwer o snaze etnicky Bosnu rozdělit. Nakonec v přednesu svého názoru dává Bosňanům návod: „Co cizí mocnosti zastaví? Především rázná odpověď a vše závisí jen na Bosňanech, kteří musí pochopit, že jsou to Moskva a Ankara, které je manipulují.“
Na západních médiích je zajímavá skutečnost, že se zmiňují o vlivu na země západního Balkánu a to především z Číny, Ruska nebo Turecka. Jako by západní novináři zapomněli, že to byl Západ, kdo vytvořil dnešní výbušnou situaci – dobře známý „balkánský sud s prachem“. Zapomnělo se na tzv. „humanitární“ bombardování, které vytvořilo podmínky vzniku nároku samostatnosti Kosova a zapomíná se na politiku Západu v případu ukončení bosenské války, na jednání na americké vojenské základně Dayton s nátlakem na Srbsko. Došlo k rozdělení Bosny, kdy se především Chorvaté cítí „ošizení“.
O Kosovu se pochopitelně nebude rozhodovat na summitu v Sofii, to si může myslet naivka. Ve dnech kolem desátého května se ve Washingtonu sešli k jednání o Kosovu vedoucí experti tzv. „kvinty“ - USA, Velká Británie, Francie, Německo a Itálie ( viz ). Mimo balkánských médií o této schůzce nenajdete ve zprávách ostatních zemí skoro nic. Největší obavu z washingtonské schůzky má pochopitelně Srbsko, a proto následoval protitah srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, který odjel nejprve na konzultace za Erdoganem a následně k Putinovi. Tato poslední schůzka se uskutečnila v rámci oslav Dne vítězství. Z toho mohou opět západní média usuzovat na vliv Ruska nebo Turecka. Co Vučićovi zbývá, aby v rámci dobrých vztahů se Západem se Srbsko vzdalo Kosova? Západ rozhoduje o cizím teritoriu bez ohledu na zájem země, které se to týká. S obdobnou situací, v jaké se nyní nachází Srbsko, má zkušenost Československo, kdy Západ v Mnichově rozhodoval o Sudetech.
Španělská karta
Díky poučení z historie jsou srbští politici vůči Západu opatrní a mají štěstí v tom, že pět zemí EU se staví proti samostatnosti Kosova. Navíc si Srbsko bere příklad ze Španělska. Sice je mnohonásobně menším státem, ale hodlá použít jako Španělsko politiku naprosté neústupnosti a Kosova se nevzdávat.
Pro pochopení srbské situace a chování jejich prezidenta Vučiće citujme názor politologa Dragomira Andjelkoviće, který rozebírá španělskou zkušenost a říká tomu „lekce z Madridu“: „Dnes se můžeme mnohému naučit od Španělů, a to abychom nekapitulovali a neustupovali ze svých požadavků. Když jde o způsob provedení, musí Srbsko vytrvat v tom, co dosud podniká. Nic jiného mu nezbývá, neboť ekonomicky je závislé právě na těch, kteří stojí za propagací kosovské nezávislosti. Žijeme ve sféře jejich zájmů a dominance. To je důvod, proč se nesmíme dostat do přímého konfliktu se Západem. Přesto ale nesmíme kapitulovat a musíme těžit z možné lepší geopolitické situace.“
Nová zpráva:
Srbský deník Blic přinesl ve svém včerejším vydání článek od zdroje, který tvrdí, že již zná obsah návrhu kvinty z jednání ve Washingtonu. V článku je uvedeno, že západní představitelé naprosto ignorovali požadavky Bělehradu a naopak vychází zcela vstříc Prištině. Co se týče osobností, které se měly podílet na dokumentu, je uveden zástupce amerického státního tajemníka pro Evropu a Euroasii Wess Mitchel (dříve měl být poradcem v kampani Mitta Romneyho, údajně měl také pracovat pro pražské Centrum transatlantických vztahů, PCTR – CEVRO, zakládal institut CEPA – pro studium Střední a východní Evropy) a německá diplomatka v EU Helga Schmidová (působila ve Straně zelených a nyní je zástupkyně představitelky EU pro zahraniční politiku Federiky Mogherini). Wess Mitchel podle deníku Blic měl při jednání se srbskými nevládními organizacemi prohlásit: „Jestliže prezident Vučić tento plán nepřijme, jsou lidé, kteří plán přijmou. To ale bude jeho konec, ale i Srbska.“ Mitchel měl také mluvit o jakémsi finančním obnosu, který by Západ Srbsku za podpis dohody o Kosovu poskytl. Deník uvádí, že údajně měl být srbský prezident s plánem již seznámen, a to před svojí cestou do Moskvy a měl o tom s Putinem jednat. Vučić na zprávu reagoval s tím, že o plánu kvinty bude mluvit, až se mu na stůl dostane oficiální znění.
Vysvětlení – Berlínský proces:
V roce 2014 po srpnovém jednání na berlínské konferenci o Západním Balkánu předložila kancléřka Anegla Merkelová návrh, který měl změkčit rozhodnutí předsedy EK Jean-Clauda Junckera o tom, že EU si „udělá pauzu“ v přijímání nových členů. Součástí dokumentu zvaný Berlínský proces je úsilí o reformním proces, při řešení nevyřešených dvoustranných a vnitřních otázek západního Balkánu a dosažení usmíření v rámci a mezi společnostmi v oblasti. Na to navazuje hospodářská spolupráce EU v rámci regionu, zejména propojení v energetickém, dopravním a digitálním sektoru, včetně celoevropských koridorů. Od té doby se konají pravidelně konference o západním Balkánu, jako je zítřejší v Sofii, kde se hodnotí výsledky a plánují další akce v rámci Berlínského procesu.
- - -