Na bublanině se Zdeňkem Mahlerem

Devadesátlet a pár měsíců po božské Emě odešel do Boží milostivénáruče její obdivovatel, autor skvostů české kultury (od Amadeapřes Nebeské jezdce až po dokumenty o TGM i katedrále sv. Víta),příbuzný skladatele Gustava
Mahlera, Zdeněk Mahler. Člověk, který také dělal chyby, budižmu odpuštěny a myšleno na to dobré.
Zdeněk

Mahler byl také bojovník, lev - až budete stát před sochou TGMna Hradčanském náměstí, nebo EdvardaBeneše před Černínským palácem - vzpomeňte si na něj. To onšermoval slovy tak mocně, že i vehementní námitky některýchpamátkářů a zejména arcibiskupského paláce byly odmítnuty,sochy našich prezidentů stojí jim tak trochu navzdory. Když se zpravého křídla historické obce objevily nactiutrhačné článkya knihy vůči Karlu Havlíčku Borovskému, vydal malou brožuru:"Kdo svůj národ miluje, nešetří ho" a bylo pohabsbursky loajální publicistice. A také bojoval za to, abykatedrála nebyla jen církve, ale nás všech. Zkrátka vše, cozavánělo českou malostí a kulturním snobismem mu bylo protivůli. Miloval svůj národ, ale po"masarykovsku", "dvořákovsku".