CZEXIT je jediná možnost, jak přestat být krmelcem Evropy! 1. část
Jaroslav Tichý
13. 3. 2018
V souvislosti se sílícím voláním voličů po odchodu z EU, která se mění prakticky den ze dne k horšímu - a to jak z hlediska svých pravidel tak i své podoby - sílí zároveň strašení našich občanů ze strany veřejných propagandistických prostředků a různých „odborníků“ ohledně údajných obrovských negativních dopadů případného Czexitu na naši zem a její obyvatele. Protože jde o zavádějící a záměrně zkreslená tvrzení, pojďme si k celé záležitosti říci více. Hlavním argumentem používaným proti případnému Czexitu je údajná ztráta až poloviny pracovních míst v průmyslu orientovaném převážně na dodávky do EU.
Nejprve si připomeňme několik skutečností:
1/ stávající ekonomika v ČR má nevhodnou strukturu, je zaměřena z velké části na produkci bez přidané hodnoty, na subdodávky do Německa a dalších zemí EU (např. Francie) a na montovny.
Především je třeba připomenout, že průmyslová výroba u nás je orientována silně jednostranně na výrobku zejména osobních aut a subdodávek pro ně. Jako taková je tedy v okamžiku problémů v oblasti automobilového průmyslu značně zranitelná.
Krom toho, máme-li zvýšit přidanou hodnotu našich výrobků, musíme se od této praxe oprostit a začít budovat novou vlastní ekonomiku s vlastními produkty s vyšší přidanou hodnotou, skončit s praxí montoven atd., což umožní vyšší inkasa z jejich prodeje a tím i vyšší příjmy našich občanů v oblasti mezd, platů ale i důchodů.
Je třeba vrátit se k pestřejší struktuře našeho výrobního sektoru, a to s přihlédnutím k perspektivě, nikoliv k minulosti.
2/ výroba či montáž realizovaná v ČR je prodávána z Německa a z dalších zemí EU do třetích zemí, přičemž prakticky celý zisk z prodeje této produkce zůstává v Německu a v dalších zemích EU.
Máme-li zvýšit inkasa z prodeje (exportu) našich výrobků, je nezbytné, abychom si tyto výrobky prodávali opět sami a přímo do zahraničí (nikoliv tedy např. do Číny či Ruska apod. prostřednictvím Německa, kde zůstává pak prakticky i veškerý zisk z jejich prodeje, zatímco my jsme nadšeni z toho, že dodáváme do Německa).
3/ podle statistik 80 – 90 % exportu průmyslové produkce od nás směřuje do EU (ze-jména do Německa).
Není to nic, čím je možné se chlubit, ukazuje to jen na míru naší prakticky absolutní závislosti jako kolonie na metropoli (Německo). Závislost afrických kolonií na metropolích je až 100 % (pokud bychom chtěli kromě nízké úrovně mezd soutěžit s nimi i v této kategorii, tak máme ještě co dohánět).
4/ naši zem a její obyvatele v převažující většině živí (byť vesměs špatně) práce, nikoliv kapitál, ČR není (na rozdíl od V. Británie) mezinárodním finančním centrem.
Zahraniční investoři tedy ČR rozhodně neopustí, a to ani po našem příp. odchodu z EU, a to minimálně z těchto důvodů:
a/ podobný „krmelec Evropy“, kterým jsme se stali, zahraniční investoři jinde jen tak nenajdou (velmi levná pracovní síla, státní podpora zahraničním investorům, daňové úlevy pro ně, slabé či neexistující domácí odbory v dané továrně atd.)
b/ jsme dopravně velmi vhodně umístěni, stále ještě platí, že u nás existuje kvalifikovaná pracovní síla, která je z hlediska výše mezd na úrovni cca 1/3 oproti srovnatelné německé;
c/ továrna není banka či finanční instituce, její stěhování do jiné země je složitější a v takovém případě vlastník ztratí výhody uvedené v bodech a/-b/.
5/ po Czexitu by se ČR stala členem seskupení EFTA (ESVO), které:
· zajišťuje pro své členy volný pohyb zboží, služeb, osob i kapitálu (stejně jako EU);
· má s EU uzavřené smlouvy o spolupráci (s možností dodávat bezcelně do zemí EU) avšak
· nevyžaduje žádné odvody podobné těm, které platíme do EU, a nevyplácí z nich zpětně ani dotace (snižuje tak korupční prostředí v členských zemích).
Případné problémy, jež by v souvislosti s Czexitem mohly vzniknout z důvodu „schválností“ na straně Bruselu, si příslušní zahraniční investoři (majitelé výrobních podniků v ČR) nepochybně vyřeší se svými vládami v jejich vlastním zájmu. Dotace našim zemědělcům či financování výstavby naší infrastruktury jsme schopni vypořádat z peněz ušetřených v souvislosti s Czexitem a se zamezením odlivu zisku ve stamiliardách do zahraničí.
6/ krom toho existují u nás podniky zejména v oblasti služeb, které na bázi nízkých investic do jejich pořízení produkují zahraničním investorům vysoký až nadměrný zisk, často ještě nezdaněný (banky, vodárny, obchodní řetězce apod.).
Jde tedy o sektory, v nichž je třeba zjednat nápravu, přičemž ta se bude zřejmě lišit podle jednotlivých oblastí, někdy i podle jednotlivých případů.
Zatímco v oblasti vodáren začínají probíhat revize smluv mezi obcemi a zahraničními investory s cílem získat opětovnou kontrolu ze strany měst a obcí a přibrzdit někdy až nesmyslné setrvalé navyšování cen vody, v případě bank a obchodních řetězců půjde především o vytvoření konkurenčního prostředí u nás pro tyto subjekty v majetku zahraničních investorů.
V této souvislosti je zapotřebí řešit situaci zavedením strukturovaného zdanění podle výše zisku a zejména pak sektorových daní, které jsou běžné i v dalších zemích EU.