J. Drahoš „je vděčný za každý dar“, říká jeho mluvčí v případě jeho přijatých (finančních) darech.
Jiří Baťa
12. 11. 2017
Jak informuje portál Parlamentní Listy.cz, jeden (pro některé lidi) z nejvážnějších uchazečů o prezidentskou funkci pan Jiří Drahoš, má (od těch některých lidí) o přízeň, potažmo o finanční podporu dobře postaráno. Hodně to připomíná pana Kisku na Slovensku, který se také vynořil zničehonic a najednou na svém účtě disponoval obrovskou finanční podporou. Pan Jiří Drahoš, dobromyslný to stařík, jakkoli to s prezidentováním myslí dobře (zda také poctivě, už nyní lze pochybovat) nečiní, podle mého soudu, zrovna ty nejsprávnější kroky a činy.
Jeho předsevzetí a silná slova, kterými se zaštiťuje pro (coby vítěz) případný výkon prezidentské funkce, dostávají pěkně na frak. Hlavně však svými slovními projevy a výroky, přičemž mnohé z nich lze s nadsázkou kvalifikovat jako těžké intelektuální úlety jasně signalizují, že s jeho avizovanou nestranností, objektivností, důvěryhodností, ale zvláště skromností a oddaností nejzákladnějším zájmům společnosti, občanů a vlasti to nebude zas až tak horké.
Pomineme-li jeho populistické výroky, co by jako prezident dělal či nedělal, koho by podporoval (jmenoval) a koho ne, s kým by spolupracoval a s kým ne a rovněž s názorem, na kterou světovou stranu by hlavně a především upíral svou prezidentskou, politickou, ekonomickou a bezpečnostní pozornost, pak jeho šance u velké části rozumných, logicky a pragmaticky uvažujících občanů jsou opravdu jen minimální. Z tohoto pohledu mu mohou ve volbách dát hlas jen lidé falešní, propradní, nedomrlí, zoufalí nebo zcela bez jakékoli společenské orientace. Ale i takové hlasy se budou panu Drahošovi hodit! Otázka je, k čemu? Je tu však také věc, která je z politického hlediska nejen zajímavá, ale také hodna mimořádné pozornosti občanů.
Jak zmíněno v úvodu, pan Drahoš by měl nebo už má, o finanční podporu své předvolební prezidentské kampaně (je otázka, zda jen kampaně) zcela postaráno. Jak totiž vyplývá z informací Parlamentních listů.cz, je pan Drahoš od jistých finančně lépe či více než dobře situovaných občanů,pozoruhodně finančně podporován, resp. obdarováván. Tak např. štědrý mecenáš Luděk Sekyra, jenž je poněkud kontroverzní postavou české politické scény, panu Drahošovi přispěl na kampaň celým jedním milionem korun. Od spolumajitele Jablotronu Dalibora Dědka obdržel dva miliony korun. K dárcům patří také šéf společnosti Škoda Transportation Tomáš Krska, ale také Krskovi společníci Marek Čmejla a Jiří Diviš, oba pánové souzeni ve Švýcarsku ve známé kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti. To není ani zdaleka všechno, protože (ne)skromného, nezištného a vlasti oddaného dobráka Drahoše také odpořili pánové Vasil Bobela, Petr Pudil a Jan Dobrovský, byznysmeni ze společnosti BPF Patrners (mají rovněž co do činění se zákonem v kauze Mostecké uhelné) a kteří na páně Drahošův účet přispěli rovněž částkou půl milionu korun, příčemž prý nevylučují, že přidají další peníze (zřejmě až budou vědět co za to). Aby toho nebylo málo (ono toho není nikdy dost, když se jedná o peníze), tak našemu korunnímu princi mezi kandidáty na post prezidenta, poslaly světoznámé Lázně Luhačovice společně s Léčebnými lázněmi Jáchymov celkem 1,3 milionu korun.
Sponzorské dary a příspěvky v případě podpory kandidátů pro volby prezidenta republiky nejsou nikterak v rozporu se zákonem, tudíž pan Drahoš se nedopouští ničeho nezákonného. Jiná věc je morální a etické chápání těchto finančních darů a příspěvků. Drahošova mluvčí k tomu říká, že pan Drahoš je vděčný za každý dar. „Vždy jej vnímá jako závazek prosazovat hodnoty jemu blízké, tedy slušnost, férovost a respekt k liberální demokracii,“ uvedla. Tyto hodnoty jsou podle mluvčí jediné, co Drahoš na oplátku dárcům nabízí.To si paní mluvčí myslí, že občané jsou natolik padlí na hlavu, že tomu snad budou věřit, nebo si z nás dělá srandu? Nu a zde jsme u otázky sociálního cítění, morálky a etiky (Drahoše i jeho mluvčí).
Pan Drahoš je, jak se dozvídáme, vděčný za každý dar. U človgška, který se prezentuje jako kandidát na post prezidenta je takový postoj a vztah k darům amorální, asociální a odsouzení hodný. Pro upřesnšní, pan Jiří Drahoš, jako bývalý přeseda Akademie věd, zcela určitě nestrádá a netrpí nedostatkem financí, i když nemusí mít zrovna stamiliony na účtě, nicméně vyjadřovat se, že (jako nějaký chudák) je vděčný za každý dar (myšlen finanční), který mu přijde na účet, je výsměch těm, kteří dary a vděk lidsky vnímají zcela jinak. Vděčná může být matka nebo rodiče, jejichž dítě je těžce nemocné, někdy i nevyléčitelně, kterým se na drahé léčení nedostává dostatek peněz. V takovém případě jsou oprávněně a lidsky vděčni za každou korunu, pokud se např. pro jejich dítě uskuteční nějaká sbírka, která jim umožní dítě léčit. Tomu lze říkat „vděčnost“. Stejně tak na tom mohou být i jiní nemocní, tělesně postižení, nebo dospělí lidé, kteří v rámci nějakého neštěstí přišli o zdraví, majetek nebo své blízké.
Má snad pan Drahoš stejné pocity jako zmíněná matka nebo rodiče, když mu podlézající, falešní, nepoctiví křiváci z bůhví jak nabytých peněz na jeho konto ulejí nějaký ten milion? Nestydí se pan bývalý, jistě uznávaný a vážený předseda Akademie věd, mj. významně podporovaným pražskou kavárnou, tímto způsobem reagovat na darované miliony, které mu mají dopomoci k postu prezidenta, k dalším výhodám a pozornostem, které se ze zásady a vděku neodmítají? Nebo snad máme věřit slovům sponzora, pana generálního ředitele lázeňského holdingu Eduarda Bláhy,který k 1,3 milionovému „daru“ prohlásil, že by rádi přispěli k ozdravění politické kultury v Česku? Tak to je fakt „hustý“, jak se dnes říká. Jak potom asi zdůvodnili a co svými dary sledují výše jmenovaní pánové Sekyra, Dědek, Krska, Bobela, Pudil, Dobrovský a další? Myslím, že není třeba si nad touto otázkou lámat hlavu, protože odpověď se nabízí sama Stačí si povšimnout, jakou minulost mají za sebou. No a pan Drahoš je jim vlastně vděčný i za tu jejich „pohnutou“ kriminální minulost. Jinak by totiž ty peníze neměli a daru by se od nich pan „slušňák“ Drahoš nedočkal. Takže všehno zlé je k něčemu dobré, že pane Drahoši?