Ne až tak svobodný Twitter? Elon Musk vyhověl více než 80 procentům žádostí o cenzuru
Od převzetí Twitteru miliardářem Elonem Muskem loni v říjnu společnost plně vyhověla více než 80 procentům žádostí vlád a soudů o odstranění obsahu, což je oproti dřívějšku asi 30procentní nárůst. Vyplývá to z analýzy, kterou ve čtvrtek zveřejnil technologický list Rest of World. Podle listu Forbes analýza odhaluje, že Muskův slib omezit politickou cenzuru neodpovídá skutečnosti. Forbes se obrátil na Twitter s žádostí o komentář, ale vrátila se jen automatizovaná odpověď v podobě emotikonu hovínka, kterým společnost již více než měsíc reaguje na žádosti o komentář od tisku.
Od převzetí Twitteru Muskem firma podle analýzy obdržela 971 vládních žádostí o odstranění obsahu a plně vyhověla 808 z nich. Dalším 154 vyhověla částečně. Většinu z nedávných žádostí podaly Indie, Turecko, Spojené arabské emiráty a Německo, které v posledním roce zpřísnily regulaci internetu, žádná žádost naopak podle analýzy nepřišla od Spojených států.
Aktuální čísla dokládají prudký nárůst v součinnosti Twitteru s úřady oproti šesti měsícům před Muskovým převzetím, kdy Twitter plně vyhověl 280 z 550 žádostí, tedy zhruba 51 procentům. Po Muskově koupi Twitteru se tento údaj zvýšil na 83 procent.
Analýza využívá informace z databáze Lumen, kterou provozuje Berkman Klein Center For Internet & Society na Harvardově univerzitě a která mapuje žádosti o odstranění online obsahu. Twitter a další technologické společnosti, jako je Google a Wikipedia, tyto údaje s databází Lumen sdílejí dobrovolně.
Musk při koupi Twitteru uváděl, že chce posílit svobodu projevu a omezit politickou zaujatost, jelikož síť považoval za levicově orientovanou. V souvislosti se svobodou projevu však čelil již několika kontroverzím, včetně obvinění z cenzury, a to když byly v lednu po žádosti indického ministerstva informací staženy desítky tweetů o dokumentu BBC kritizujícím indického premiéra Naréndru Módího. Twitter také pozastavil několik účtů, které sledovaly soukromá letadla miliardářů, včetně Muskova.
Musk svou koupi Twitteru zdůvodnil snahou zajistit „společné digitální náměstí, kde lze zdravě diskutovat o široké škále názorů“. Několika novinářům poskytl přístup k interní komunikaci zaměstnanců společnosti z doby, kdy firmu ještě nevlastnil. Klíčoví zaměstnanci tehdy řešili otázky jako zablokování účtu bývalého prezidenta Donalda Trumpa nebo šíření zprávy listu New York Post (NYP) o podnikatelských aktivitách Huntera Bidena. Obnovil také některé dříve zablokované twitterové účty, včetně Trumpova, a propustil asi deset procent zaměstnanců Twitteru.