V cestovním ruchu chybí 1,2 milionu zaměstnanců. EU se snaží sektor oživit pomocí mladých talentů
Podle dat WTTC a ETC chybí v cestovním ruchu jen v Evropě 1,2 milionu zaměstnanců. Nejhorší je situace v cestovních kancelářích, kde téměř třetina míst zůstala neobsazená. U leteckých společností a ubytovacích zařízení je to 22, respektive 21 procent pozic
-
Kvůli personální krizi hrozí, že letos v létě nedojde k očekávanému obnovení turismu. Pro ekonomiku mnoha zemí jsou přitom příjmy z něj zcela zásadní
-
Mezinárodní organizace se proto snaží do sektoru lákat mladé talenty na možnost kariérního růstu, mobility napříč státy a vzdělávání
Oživení cestovního ruchu zatím připomíná spíš několikanásobné zamáčknutí budíku po dlouhém spánku než radostný výskok na předpandemickou úroveň. Ne, že by zrušené lety a zpoždění na letištích nestačily, ale nyní návrat turismu nejen do EU ohrožuje i nedostatek personálu. Podle dat Světové rady pro cestování a cestovní ruch (WTTC) a Evropské komise pro cestovní ruch (ETC) totiž v rámci terciárního sektoru zůstává v Evropě neobsazených 1,2 milionu pracovních pozic. WTTC naléhavě vyzývá podnikatele i státy k řešení tohoto problému. Jinak se totiž cestovní ruch ocitne v ohrožení přímo uprostřed nejnáročnější letní sezóny, varuje organizace.
V roce 2020, kdy pandemie vrcholila, utrpělo odvětví cestování a cestovního ruchu v celé EU ztrátu téměř 1,7 milionu pracovních míst. O rok později začaly vlády uvolňovat svá opatření, takže cestující se oklepali ze strachu a znovu zaplnili letiště. Přímý příspěvek cestovního ruchu k ekonomice EU se zvýšil o 30,4 procenta a odvětví nabídlo práci 517 tisícům lidí.
„Evropa v roce 2021 vykázala jedno z nejsilnějších oživení ze všech, ocitla se nad celosvětovým průměrem. Současný nedostatek pracovních sil však může tento trend oddálit a vyvinout další tlak na sektor, který už se sám o sobě zmítá v nejistotě,“ uvedla prezidentka a generální ředitelka WTTC Julia Simpsonová.
Pro hospodářství a zajištění blahobytu v mnohých zemích Starého kontinentu je příjem z turismu zcela zásadní. V evropských cestovních kancelářích, které jsou personální krizí postiženy nejvíce, však podle WTTC zůstane prázdných až 30 procent míst. Leteckým společnostem a poskytovatelům ubytování chybí pětina pracovníků.
Perspektivní práce?
Simpsonová tvrdí, že vlády a soukromý sektor by měly spojit síly, aby poskytly lidem hledajícím pracovní příležitost co nejlepší podmínky a nalákaly je do oboru. Podle ředitelky totiž cestovní ruch nabízí skvělé kariérní možnosti, jež jsou z opatrnosti vůči současné situaci často přehlíženy. Právě to se společně s kolegy snaží změnit.
Organizace se kupříkladu zasazuje o usnadnění pracovní mobility přes hranice jednotlivých států a posilování spolupráce napříč světem díky zjednodušení udělování víz a pracovních povolení. Dále přesvědčuje mezinárodní firmy, aby své lidi nechaly pracovat vzdáleně, pokud je to možné, a to především v situaci, kdy opatření platná v jejich bydlišti brání cestování mimo zemi, nebo dokonce prostému dojíždění.
Dovolená pod Pražským hradem patří k nejlevnějším památkovým destinacím na světě
WTTC klade důraz i na možnosti kariérního růstu a důstojné práce, takže podporuje nejen kurzy a možnosti dalšího vzdělávání v oboru, ale i benefity v podobě pomoci zaměstnancům, pokud ti se ocitnou vlivem turbulencí světové situace v úzkých. Simpsonová chce práci v terciárním sektoru prezentovat jako bezpečnou, spravedlivou, produktivní a smysluplnou – to vše s cílem posílit atraktivitu odvětví pro lidi volící si povolání a udržet si talenty.
Digitální a udržitelná Evropa
Dle názoru Rady by se vedle problematiky zatraktivňování pracovních pozic neměla podceňovat ani digitalizace celého odvětví. Spoustu práce totiž dnes dokáže zastat správně vycvičený algoritmus, který pak alespoň částečně zalepí ve firmě díru po chybějících zaměstnancích. Zájem o podobná řešení roste po celém světě napříč sektory. Kromě každodenních rutinních operací se ale počítače osvědčily i při zajišťování bezpečnosti na hranicích a vylepšování zákaznické zkušenosti pasažérů.
V organizacích zaštítěných EU se ale myslí i na udržitelnost – aby taky ne, vzhledem ke klimatickým závazkům, jež musí Unie do konce dekády splnit. „Evropa jako přední a nejkonkurenceschopnější turistická destinace na světě se zavázala stát se také tou nejudržitelnější,“ prohlásil Luis Araujo, prezident Evropské komise pro cestovní ruch. Zdejší podniky proto stojí před dvojím přechodem – zeleným a digitálním. V praxi to bude znamenat transformaci celého odvětví, která se každopádně neobejde bez schopných lidí, již by ji mohli vést.
„Přitažení nových talentů je jednou z největších výzev pro náš sektor a vyžaduje koordinovaná, vícevrstvá a společná, tedy veřejná i soukromá řešení,“ dodal závěrem Araujo.