Princip ukrajinských mítinků: jsou to placená shromáždění
21. 6. 2018 Russnov
V Kyjevě u budovy Nejvyšší rady pokračuje protestní akce horníků. Přicházejí zprávy o střetech mezi protestujícími a policií. O tom, jak se budou protesty vyvíjet před prezidentskými volbami na Ukrajině a jakou linii jednání zvolí úřady, besedovaly Aktuální komentáře s prezidentem Centra pro systémovou analýzu a prognózu, politologem Rostislavem Iščenkem. Masové protesty, které proběhly na Ukrajině, byly placeny jednou nebo druhou stranou. Přibližně řečeno, býval najatý stěžejní dav, k němuž se zainteresované osoby nebo mimojdoucí čumilové připojili. Ale hlavní složku vždy zastával placený dav.
O propojení protestů s prezidentskými volbami
Do prezidentských voleb je ještě daleko. Pokud máme tyto protesty považovat za předvečer prezidentských voleb, pak by volby musely proběhnout předčasně. V každém případě by mělo uplynout 9 měsíců, když nebudeme brát v úvahu, že je možné druhé kolo. Proto bych tyto protesty nedával do souvislosti s předvečerem prezidentských voleb.
A pokud máme v principu mluvit o vzniklé situaci na Ukrajině, pak tam probíhá boj o moc bez ohledu na prezidentské volby. Je zřejmé, že protesty různých vrstev populace budou podněcovány a že to především budou oponenti Porošenka - je přece současným prezidentem. Je jasné, že to není v jeho prospěch, ale ve prospěch jeho oponentů.
O opatřeních úřadů vůči demonstrantům
Jaká opatření přijmou úřady proti demonstrantům? Myslím, že to bude záviset na samotných protestech, protože zajisté budou pokusy je přimět ke konfrontaci a tvrdému potlačení. To pro úřady ale není výhodné, protože jsou nepopulární. Jedna věc je rozehnat marginály pendreky, když za vámi stojí národ. Ale když jste sami marginálové a lidé jsou proti vám, pak je riskantní použít silové řešení.
Domnívám se, že nejprve se orgány budou snažit protesty ignorovat - dobře, přišli, porozčilovali se, rozešli se. Někde bude použita síla, bude-li to opodstatněné, když shromáždění překročí rozumnou míru (například se začne rozbíjet sklo), tam, kde to bude jasné pro obyvatele.
O vlivu počtu protestů na jednání orgánů
Bude to záviset na počtu protestů. Pokud vyjde tisíc, dva nebo tři tisíce osob, není to protest. Sami tomu přece rozumíte, ztratí se v Moskvě na Tverské. Kyjev je, samozřejmě, menší, ale stále se i tam ztratí. Mohou vytvořit jakousi akci s tlačenicí u Nejvyšší rady nebo vlády, ale to není protest, pokud jde o stabilitu moci.
Když jich bude přibývat a protesty budou narůstat, na ulicích se objeví alespoň desítky tisíc lidí, pak si myslím, že úřady se budou snažit tyto protesty omezit nějakými ústupky a vyjednáváním, někde v něčem ustoupit a něco přislíbit.
Od začátku volební kampaně - někdy od zimy - se tyto protesty musí dostat na nulu, protože hlavní politické síly se zaměří na konkrétní volební kampaň. Budou už muset vyhrát volby, ne vyvolávat rvačky na ulicích.
Ale před námi je skoro půl roku, během něhož je možné vynasnažit se podlomit moc a trochu ji klepnout s pomocí technologií. Nevím, jak mocný dav mohou shromáždit na ulici. Pokud bychom se spoléhali na ukrajinské odborové svazy, pak tam jsou vedeny pouze seznamy.
O složení účastníků mítinků na Ukrajině
Masové protesty, které proběhly na Ukrajině, byly placeny jednou nebo druhou stranou. Přibližně řečeno, býval najatý stěžejní dav, k němuž se zainteresované osoby nebo mimojdoucí čumilové připojili. Ale hlavní složku vždy zastával placený dav.
Závisí to na finančním zdroji a na tom, zda váš dav nebude přeplacen, protože na Ukrajině v letech 2010-2012 to tak často bývalo, že zpočátku byl dav a protestoval proti úřadům, pak předal vlajky a transparenty, přešel silnici, vzal jiné vlajky a transparenty a začal demonstrovat ve prospěch moci. Takže zde bude vše záviset na finančních zdrojích, které budou do těchto protestů vhozeny.