Smůla býti v Čechách Čechem
Luděk Ševčík
9. 1. 2017
Obrátil se na mě občan naší obce (jsem místostarosta). Chtěl ode mě pomoci s vyřizováním invalidního důchodu. Při shromažďování podkladů k důchodu se mi do rukou dostalo nedávné Rozhodnutí z ÚP ČR o tom, že se mu příspěvek na živobytí snižuje z 857,- Kč měsíčně na 531,- Kč měsíčně.
Ten člověk má rakovinu, takže nakonec byl státem (ČSSZ) za invalidu uznán. Na invalidní důchod však, s ohledem na nedostatek odpracovaných let, nárok nemá. Patří totiž k těm, které nynější doba takříkajíc semlela. Po revoluci asi 10 let střídavě pracoval ale pak se živil všelijak. Různé fušky, aby měl na jídlo a na pivo, občas ho založil bratr, u kterého bydlí. Bohužel, nebyl dost chytrý ani na to, abys se zaevidoval na ÚP. K tomu jej donutila až exekucí VZP, která si po dlouhých letech povšimla, že její klient je neplatič. Takže teprve v roce 2012 se na ÚP zaregistroval.
Mě, jako člověka v těchto směrech nepoučeného, částky jeho příspěvku na živobytí nesmírně šokovaly. Jak má proboha člověk vyžít z necelých 18 (28) korun denně? Jeho bratr, nyní nezaměstnaný, jej asi těžko bude dotovat.
Vzal jsem tedy telefon a volal na ÚP. Dostalo se mi ujištění, že částka je vypočítána správně. Nechtěl jsem to nechat být, tak jsem zjišťoval i jinde, jak tuto šokující věc napravit.
Vzpomněl jsem si na Deník Referendum, kde se to humanisty jen hemží. Není týdne, aby tam nevyšel článek s kritikou nulového humanismu, či xenofobie a rasismu Čechů. Podal jsem tam tedy zprávu o Rozhodnutí a čekal jsem. Jak se dá vše okamžitě do pohybu, neboť mezi autory článků i přispívajícími je i přehršle šéfů a členů neziskovek, jejichž posláním má být pomáhat lidem v nouzi. Domníval jsem se, snad plným právem, že u nás je v takovéto nouzi velmi málo lidí, takže mohu okamžitě očekávat desítky nabídek k pomoci.
A ono nic. Uběhl den, týden a teď už to bude měsíc. Pochopil jsem pak. Ten občan má prostě smůlu. Kdyby byl migrantem (i ekonomickým), který do naší společné kasy nedal ani halíř, měl by zdarma zajištěno mnohem kvalitnější bydlení, než nyní. Měl by zdarma stravu, oblečení, praní, úklid a navíc by měl nárok na kapesné, převyšující celý jeho nynější příspěvek na živobytí.
Možná by tomu člověku stačilo i to, kdyby patřil k nějaké místní menšině. Jistě by se ocitl v drobnohledu neziskovek, takže by se mu nestalo, že by mu nikdo neporadil evidovat se na ÚP a možná by se mu postaraly i o nějaký fígl, jak se dostat k vyšším dávkám. Opět by tedy nemusel do systému vložit ani desetník a měl by mnohem vyšší životní standard, než má dnes.
Ale on se narodil na nešťastné planetě. Je totiž v Čechách jen Čechem, navíc členem majority, takže nemá nárok. Není v zájmové sféře neziskovek, neboť na něj nejsou vypsány žádné granty. Není ani v zájmové sféře Veřejné ochránkyně práv, protože není cizinkou, která by zde chtěla do školy nosit hidžáb. Přesto, že nějaký ten rok odpracoval a do společné kasy alespoň něco vložil, přesto, že po dobu, co nebyl evidován na ÚP, od státu vlastně nechtěl nic, čímž mu ušetřil, stejně nemá nárok. Má prostě jen smůlu.