NFT už nejsou jen opice. Český umělec prodává díla investorům z celého světa
Na obrazovce běží 3D scéna, která připomíná sen z počátku tisíciletí. Není to ilustrace ani herní grafika, ale krátká animace, na které autor několik dní modeloval tvary, světlo i pohyb. Když je hotová, nevkládá ji do galerie ani neposílá klientovi. Nahrává ji na blockchain a čeká, kdo se ozve. O pár hodin později může mít kupce na druhé straně světa.
Jiří Najman, v kryptosvětě vystupující pod jménem Bastien, prodává digitální umění lidem, které většinou osobně nepotkal. Sbírají ho investoři z finančního sektoru, lidé z technologických firem i jednotlivci, kteří už na kryptoměnách vydělali. Jedno mají společné. Nepotřebují obraz pověsit na zeď.
„Nedělám komerční design. Vytvářím věci ve svém stylu a lidé přijdou, podívají se, co mám, a bavíme se o prodeji,“ popisuje Najman.
Pro řadu lidí je NFT stále synonymem obrázků s opicemi z pandemických let. Najmanův svět ale funguje jinak. Má přes dvě stě sběratelů, část z nich kupuje investičně, část proto, že se jim to líbí, a ostatní kvůli tomu, že ho chtějí zkrátka podpořit.
Jde vlastně o novou verzi prastarého oboru. Autor vytváří dílo, hledá publikum a postupně si buduje reputaci. Jen místo galerie v jednom městě funguje globálně od prvního dne. A digitální světe div se, dá se s tím slušně uživit i po splasknutí NFT bubliny, po kterém přichází vyzrálejší trh s digitálním uměním.
Prodej digitálního originálu
Hotová práce ale není okamžitě obchodovatelná. Samotné dílo by šlo jednoduše zkopírovat, a proto k němu vzniká ještě jeden, důležitější prvek. Autor k animaci vytvoří unikátní digitální záznam, který nese informaci o původu i aktuálním majiteli a funguje jako certifikát pravosti.
„Vytvořené 3D animace mintuju (proces vytvoření nového digitálního aktiva a jeho zapsání do decentralizované databáze, čímž se stává součástí dané sítě – pozn. red.) na blockchain, primárně na ethereum, a prodávám sběratelům, kteří mají zájem o tenhle typ umění,“ vysvětluje.
Tím vzniká první obchod mezi autorem a sběratelem. Další prodeje díla už probíhají bez účasti autora a vytvářejí sekundární trh, kde cenu neurčuje technika provedení, ale zájem publika.
Najman většinu děl vydává jako jednotlivé kusy, ale digitální technologie umožňuje publikovat jedno dílo i v omezené sérii o desítkách či stovkách exemplářů a takové kolekce má také.
I v těchto případech je možné dohledat jednotlivé vlastníky i veškeré předchozí prodeje a převody, takže kupující ví, odkud dílo pochází a kdo ho držel před ním.
Nejistý příjem
Představa, že digitální umělec vydá dílo a automaticky na něm vydělá, je hodně vzdálená realitě. Je fér přiznat, že někdy se animace prodá během dne, jindy se dlouho nic neděje a příjem se zastaví.
„Z těch čtyř let, co to dělám, jsem asi tři a půl roku neměl jiné zaměstnání. Jenom umění a celou tu dobu jsem normálně žil. Myslím si, že spíš nadstandardně, netřel jsem bídu s nouzí,“ popisuje Najman.
Podle něj je ale střídání období výrazné a musí s tím počítat dopředu. Lepší měsíce vytvářejí rezervu na ty slabší. On sám prodával díla za nižší stovky i za tisíce dolarů, osobně zná evropské umělce, co si touto činností vydělají i půl milionu korun měsíčně.
Zásadní je však to, že prodej neřídí reklama ani algoritmus. „Je to hodně o tom, jakou má umělec síť kontaktů a koho zná. Když vás někdo objeví a začne vás sbírat, může vás to posunout mnohem rychleji,“ vysvětluje Najman.
Boom a vystřízlivění
Veřejná představa NFT se dodnes točí kolem několika extrémních příběhů. V době pandemie se ty nejdražší digitální obrázky prodávaly i za miliony dolarů za kus a část trhu působila víc jako spekulace než sběratelství.
„Hodně lidí si pod NFT představí jen obrázky opic. Ty byly strašně přepálené, měly obrovskou pozornost influencerů a velkých jmen. Naproti tomu oblast, ve které se pohybuji já, je vlastně to samé, jako když si sběratel umění jde koupit grafiku Dalího nebo jiného známého umělce, akorát se to vše děje v digitálním prostoru a za pomoci blockchainu,“ uvádí.
Po odeznění euforie se ale ukázalo, jak velká část trhu stála právě na očekávání rychlého zhodnocení. Podle dat agentury Bloomberg spadl objem obchodů s NFT z vrcholu roku 2022 zhruba o 97 procent.
Ještě výraznější je propad u samotného digitálního umění, kde se podle statistik DappRadar snížil obchodovaný objem z 2,9 miliardy dolarů v roce 2021 na přibližně 197 milionů dolarů v roce 2024.
Zmizely rychlé zisky a s nimi i podstatná část kupujících. Pro tvůrce to znamenalo návrat k běžnějšímu tempu nového odvětví a výrazně větší důraz na reputaci.
„Už to není rok 2021, kdy se prodávalo cokoli za stovky tisíc dolarů. Teď je to o tom, jestli vás lidé znají a věří vám,“ míní Najman. Trh podle něj prošel typickým vystřízlivěním. Po poklesu cen zůstali hlavně lidé, kteří se o digitální tvorbu zajímají dlouhodobě a chtějí vidět toto odvětví vzkvétat.
Módní trendy
Digitální prostředí se mění rychleji než samotná tvorba. V jednotlivých obdobích se neřeší jen styl, ale i způsob prodeje.
Někteří autoři v minulých letech nabízeli díla v časově omezených oknech, během nichž si je mohl koupit kdokoli a v neomezeném množství. Výsledkem byly obrovské prodeje během několika dnů a tlak, aby podobný postup zkusili i ostatní.
„Byla doba, kdy umělci dali dílo třeba na tři dny za sto dolarů a nakoupily ho tisíce lidí. Někteří na tom vydělali miliony,“ vzpomíná Najman.
A tady se podle něj ukazuje hlavní napětí mezi tvorbou a trhem. Digitální umění vzniká v prostředí, které silně reaguje na trendy a náladu investorů, zatímco autor se snaží udržet vlastní styl.
„Krypto strašně podléhá trendům a sentimentu. Každý týden vznikne nová věc, která bude ten další velký projekt. Pro umělce je těžké tomu nepodlehnout,“ říká.
Slepé následování ale podle něj dlouhodobě nefunguje. Krátkodobě může přinést větší prodeje, ale zároveň oslabuje důvod, proč si lidé autora vůbec vybrali. „Umění musí být autentické. Snažím se spíš hledat způsob, jak prodej použít tak, aby podpořil to, co chci dílem říct.“
I to vysvětluje, proč v oboru zůstal i po odeznění spekulativní vlny. Rychlé zbohatnutí ho do něj nepřivedlo a ani dnes ho nepovažuje za hlavní motivaci. „Já to beru jako svoje poslání. Chci tvořit umění dlouhodobě a hledat cesty, jak ho dělat tak, aby mě mohlo živit dál,“ uzavírá Najman.
The post NFT už nejsou jen opice. Český umělec prodává díla investorům z celého světa appeared first on Forbes.