Evropa musí rychle obnovit technologickou sílu, upozorňuje CEO českého Accenture
Klesající produktivita a konkurenceschopnost. Evropské i české firmy v globálním srovnání ztrácejí a podle generální ředitelky české pobočky technologicko-poradenské společnosti Accenture Lenky Madliakové je to výsledek nedostatečných investic do technologií a digitální infrastruktury.
„Evropské firmy musejí výrazně zrychlit adopci umělé inteligence, a to především kvůli klesající produktivitě,“ říká CEO Accenture v Česku.
„Mnoho organizací se stále nachází na úrovni digitálních základů a jen menší část dokáže naplno využít plný potenciál AI a pokročilé digitalizace,“ upozorňuje Lenka Madliaková, která celou kariéru spojila s globální značkou Accenture a před čtyřmi lety převzala řízení české pobočky.
Accenture v Česku zaměstnává přes 2000 lidí a specializuje se na služby v oblasti podnikových strategií i digitálních technologií. Pomáhá zaměstnancům firemních klientů osvojit si dovednosti pro práci s AI a podnikům asistuje při závádění AI nástrojů. Zároveň staví technologické základy nutné pro škálování AI: datové platformy, cloudovou architekturu a nástroje pro práci s daty a velkými jazykovými modely.
Jedním z hlavních problémů je absence jasné strategie a dlouhodobé vize.
„Data ukazují, že firmy, které vnímají změnu a neustálé zdokonalování jako strategickou nutnost, jsou připraveny podstupovat řízená rizika a cíleně investují do nových technologií posilujících konkurenceschopnost, zatímco ty opatrnější postupně začínají ztrácet,“ podotýká Madliaková.
„Jedním z hlavních problémů je absence jasné strategie a dlouhodobé vize, jak AI a pokročilé digitální technologie propojit s konkrétními byznysovými cíli. Firmy často experimentují izolovaně, bez návaznosti na celkový směr.“
Podle reportu Accenture Europe’s AI Reckoning více než polovina velkých evropských firem dosud nerealizovala skutečně transformativní investice do AI. Čemu to přičítáte?
Realita ukazuje, že proměnit nadšení ve skutečnou transformaci a měřitelné výsledky je podstatně náročnější, než by se mohlo zdát. Skutečná adopce AI vyžaduje připravenou datovou infrastrukturu, odpovídající technologické zázemí, dostupnost talentů, strategické řízení shora, změnu firemní kultury a často také investice, jejichž návratnost je navíc obtížné předvídat.
Tyto faktory vysvětlují, proč se řada evropských firem do skutečně transformativních investic zatím nepouští. Mnohé z nich se navíc potýkají s dlouhodobým podinvestováním digitální infrastruktury, což celý proces dále zpomaluje. V tomto kontextu pak dává smysl, že se organizace častěji zaměřují na dílčí projekty s využitím AI pro konkrétní oblast, které představují menší riziko a snáze se řídí, než aby se okamžitě vydaly na komplexní a strategicky náročnou cestu celkové transformace.
Už před rokem jste v našem rozhovoru upozorňovala, že „digitalizace je jednou ze základních podmínek vylepšení konkurenční pozice na trhu“ – vidíte od té doby nějaký posun?
Určitý posun je zřetelný. Firmy jsou dnes digitálně lépe připravené než před několika lety a podle dat Eurostatu dosáhlo přibližně 74 procent evropských podniků alespoň základní úrovně digitalizace. Z průzkumů ale vyplývá, že více než sedmdesát procent lídrů si stále myslí, že jejich organizace nejsou dostatečně připravené na efektivní využití umělé inteligence, a jen zhruba čtrnáct procent firem AI nejen aktivně používá, ale zároveň systematicky připravuje své zaměstnance na související změny.
Digitalizace se tedy sice posouvá dopředu, ale její skutečný transformační potenciál zůstává z velké části nevyužitý.
Máme ještě vůbec šanci dohnat asijskou či americkou konkurenci?
Současné tempo rozhodně není dostatečné. Spojené státy investují do umělé inteligence, cloudu a kybernetické bezpečnosti až trojnásobek toho co Evropa. Pokud tempo nezvýšíme, riziko dalšího zaostávání se bude jen zvyšovat.
Ještě v polovině devadesátých let byl výkon evropských a amerických pracovníků zhruba srovnatelný, dnes dosahuje průměrný evropský zaměstnanec pouze přibližně 76 procent produktivity svého amerického protějšku. Tento rozdíl nevznikl náhodou.
Velké evropské společnosti dokážou být globálně konkurenceschopné.
Situace však není nevratná. Velké evropské společnosti dokážou být globálně konkurenceschopné. Výrazně slabší je ale pozice středních a menších firem, které narážejí na fragmentaci trhu a omezený přístup ke kapitálu, talentům i technologiím. Právě tento rozsáhlý segment firem představuje největší výzvu pro produktivitu evropské ekonomiky.
Jak může Evropa rozdíl smazat?
Je nezbytné zásadně urychlit investice do digitálního jádra firem, tedy do modernizace datových architektur, cloudu, kybernetické bezpečnosti a automatizace. Stejně důležité je systematické zavádění AI do klíčových firemních procesů a budování robustních ekosystémů, které propojí firmy, akademickou sféru i veřejný sektor. Právě tato kombinace rozhodne o tom, zda Evropa dokáže obnovit svou technologickou sílu a znovu získat ztracenou produktivitu i konkurenceschopnost.
Můžou v tomto ohledu evropským firmám pomoci právě AI nástroje?
Podle zkušeností a očekávání byznysových lídrů může AI v horizontu následujících osmnácti měsíců přispět k růstu produktivity zhruba o patnáct procent a zároveň zvýšit tržby přibližně o třináct procent, což jsou čísla, která už mají reálný strategický význam.
Pokročilé prediktivní modely, lepší plánování a automatizace rutinních činností umožňují firmám dosahovat lepších výsledků s menším množstvím zdrojů. Právě touto cestou se umělá inteligence stává jedním z klíčových nástrojů, jak mohou evropské firmy postupně snižovat rozdíl v produktivitě vůči Spojeným státům i rychle rostoucím asijským ekonomikám a zároveň posilovat svou dlouhodobou konkurenceschopnost.
Jak jsou na tom z hlediska adopce umělé inteligence velké firmy v Česku?
Velmi podobně jako zbytek Evropy, ale zatím se neřadí mezi její lídry. Podle nedávného národního průzkumu dnes využívá AI nástroje zhruba 41 procent českých podniků s více než 250 zaměstnanci, což je srovnatelné s průměrem EU.
Ve srovnání s nejvyspělejšími evropskými zeměmi jsou však české podniky obecně opatrnější, pomaleji škálují úspěšné pilotní projekty a častěji se soustředí na postupná zlepšení, jako je automatizace procesů, snižování nákladů nebo podpora zákaznických služeb. Méně často zatím vidíme skutečně transformativní využití AI jako nástroje pro inovaci byznysových modelů. V dlouhodobém horizontu to může brzdit jejich schopnost držet krok s těmi, kteří AI využívají strategičtěji a ve větším měřítku.
Proč je transformace u menších a středně velkých firem pomalejší?
Protože čelí kombinaci finančních, provozních i kulturních omezení. Omezené rozpočty a malé týmy jim nedávají velký prostor investovat do pokročilých technologií nebo nabírat specializované odborníky, vedení je nuceno soustředit se především na každodenní chod firmy a krátkodobý rozvoj místo dlouhodobějších inovačních projektů.
To je jeden z důvodů, proč více než dvě třetiny organizací s tržbami mezi jednou a deseti miliardami dolarů zatím nepřistoupily k žádné skutečně strategické iniciativě v oblasti AI.
I když si menší firmy uvědomují potenciál umělé inteligence, často zůstávají pouze ve fázi experimentování.
Významnou překážkou je i práce s daty. A menší organizace mají také výrazně menší toleranci k chybám, proto jsou přirozeně opatrnější při zásazích do klíčových procesů nebo při investicích do projektů, u nichž není návratnost rychlá a předem zaručená.
I když si menší firmy uvědomují potenciál umělé inteligence, často zůstávají pouze ve fázi experimentování. Aby se jejich flexibilita mohla proměnit v reálnou konkurenční výhodu, potřebují především externí podporu, sdílené platformy a silná partnerství, která jim umožní AI využívat efektivněji a s menším rizikem.
Měly by být velké firmy lídry a inspirovat ty menší? Nebo je efektivnější tlak zespodu, kdy progresivní startupy dokážou výrazně měnit zaběhlé pořádky?
Jsem zastánkyní synergie mezi startupy a korporacemi. Startupy mají nižší averzi k riziku a prostor rychle experimentovat, brzy adoptovat nové nástroje a přicházet s inovativními obchodními modely, které dokážou narušit i velmi konzervativní odvětví, jak jsme toho byli svědky například v bankovnictví.
Velké společnosti na druhé straně přinášejí kapitál, škálovatelnost a hluboký vhled do celého odvětví, což jim umožňuje osvědčené postupy institucionalizovat a vytvářet rámce, které může aplikovat i zbytek trhu. Do budoucna proto vidím stále silnější propojení obou světů, kdy startupy a menší specializované firmy budou vyvíjet konkrétní oborově zaměřené AI agenty a řešení, která se budou integrovat do velkých korporací, rozšiřovat schopnosti jejich týmů a přinášet další nárůst efektivity a produktivity.
Máme v Česku dostatek „mozků“? Tedy lidí, kteří umějí s AI pracovat a zároveň strategicky plánovat její zavádění do procesů?
Česko má tradičně silnou technickou základnu — vynikající fakulty informatiky, kvalitní inženýrské programy a dlouhodobý důraz na matematiku ve školách, i když ten v posledních letech oslabuje. Přestože se Česko nachází mírně nad průměrem EU z hlediska podílu ICT specialistů v pracovní síle, statistiky ukazují, že na domácím trhu práce stále chybí až 30 000 odborníků v oblasti IT a kybernetické bezpečnosti.
Ještě důležitější než objem je však struktura dostupného talentu. Největší nedostatek vidíme u seniorních rolí, které vyžadují schopnost propojovat technologie s byznysovou strategií, redesignem procesů a řízením změny. Tyto kompetence jsou nezbytné pro realizaci smysluplné transformace a strategičtější využití AI v českých firmách.
Je tedy AI zatím stále spíše „bublina“, nebo i u nás přibývají projekty, které skutečně posouvají byznys na novou úroveň?
Umělá inteligence v byznysu dnes rozhodně není jen bublinou. Reálné projekty už přinášejí měřitelnou hodnotu jak klientům po celém světě, tak i v Česku.
Z evropského pohledu je dobrým příkladem spolupráce Accenture s britským operátorem Virgin Media O2, kde šlo o transformaci celé zákaznické zkušenosti i způsobu práce.
Díky implementaci digitálního jádra a zapojení pokročilé AI se výrazně zrychlilo a zlepšilo řešení požadavků zákazníků. V některých oblastech to přispělo ke zvýšení ukazatele loajality zákazníků o 35 procent a podíl požadavků vyřešených během téhož dne se zvýšil ze zhruba 65 na téměř devadesát procent.
Podobně konkrétní přínosy vidíme i v Česku. Ve spolupráci se společností Škoda Auto jsme využili generativní AI k transformaci zákaznické podpory, včetně podpory překladů v reálném čase do a z různých evropských jazyků. Výsledkem je zhruba čtvrtinové snížení provozních nákladů při zachování úrovně zákaznické spokojenosti.
Aktuálně také pomáháme Komerční bance s přípravou rozsáhlé modernizace technologií pro zpracování a monetizaci dat, jejímž cílem je přechod od historicky robustního a nákladného prostředí k flexibilní cloudové platformě, která bude lépe odpovídat výzvám 21. století.
The post Evropa musí rychle obnovit technologickou sílu, upozorňuje CEO českého Accenture appeared first on Forbes.