Kubánci přežívají. Americké ropné embargo a výpadky elektřiny zasáhly celou zemi
Kubánci v posledních týdnech řeší každý den problém, jak přežít v podmínkách, které jsou i na poměry v této desetimilionové zemi dlouhodobě sužované ekonomickou krizí bezprecedentní, napsal deník El País.
Kvůli americkému ropnému embargu není dost paliva na dopravu lidí do práce ani pro zásobování Havany zemědělskými produkty z venkova. Nemocnice provádějí jen akutní operace a polikliniky kvůli výpadkům elektřiny omezují preventivní vyšetření, což může stát život mnoho lidí, varoval deník El Nuevo Herald.
V ulicích Havany chybí nejen doprava, ale také turisté – hlavní zdroj příjmů velké části obyvatel. Čeho je na ulicích dost, jsou odpadky.
Ty se tam vrší už několik týdnů, protože popelářské vozy mají také málo pohonných hmot. Místní to často řeší tak, že haldy odpadků pálí. Kouř je však nebezpečný pro zdraví a oheň a žár také poškozují rozvaděče a kabely, což způsobuje přerušení telekomunikačních služeb, varovaly místní úřady.
Kvůli nedostatku paliva v některých provinciích i v metropoli Havaně například také pekárny obnovily pece na dřevo a jiné instalují na střechách solární panely. Stejně jako to dělají Kubánci, kteří si to mohou dovolit. Zemi totiž každý den sužují mnohahodinové výpadky elektřiny.
Ty omezují i chlazení potravin dovážených z venkova do Havany, a jelikož není ani palivo pro zásobování, vzrostly v metropoli výrazně ceny jídla. Dovézt ovoce a zeleninu z venkova je stále hůře proveditelné, řekla agentuře AP prodavačka z havanských farmářských trhů.
Komunistická vláda na pozadí amerického embarga Kubánce vyzývá ke „kreativnímu odporu“ a žádá je, aby přizpůsobili jídelníček tomu, co lze vyprodukovat lokálně. Na ulicích Havany jsou také vidět lidé, kteří kvůli nedostatku paliva a výpadkům elektřiny vaří na otevřeném ohni.
Fotograf agentury AFP zachytil v Havaně na ulici i improvizovanou zabijačku prasete, zatímco vedle něj se vařila voda v hrnci na roštu, pod nímž hořelo dřevo posbírané, kde se dá.
„Včera jsem prodal kraťasy, abych si koupil jídlo. Uvidíme, co vymyslím dnes večer,“ řekl deníku El País 28letý stavební dělník, který se do Havany přistěhoval z chudého venkova. „Bez elektřiny chodíme spát a bez elektřiny se budíme,“ popsala španělskému deníku 27letá María, která pracuje v malé firmě.
Podnikání soukromých firem režim povolil až v roce 2021, a to jen v omezeném rozsahu, předtím tam mohli podnikat jen živnostníci v malém počtu odvětví.
María také uvedla, že kvůli ekonomické krizi zatím nechce další děti a že zvažovala emigraci. „Je to ale těžké, nevím, jak to provést,“ postěžovala si. Jednou z možností, jak se z tohoto karibského ostrova dostat, je získat španělský pas na základě zákona o demokratické paměti, který ve Španělsku platí od roku 2022.
Ten označil za nelegální režim Franciska Franka (1939–1975) a mimo jiné umožňuje získat španělské občanství dětem a vnoučatům lidí, kteří uprchli před tímto režimem z politických, ideologických či náboženských důvodů.
Na potřebné dokumenty v Havaně kvůli španělskému občanství čeká i mladý učitel Juan. „Miluji Kubu, ale tohle je chaos,“ popsal deníku El País. V poslední době spí ve škole, kde učí, protože bydlí tak daleko, že by se vzhledem k velmi omezené veřejné dopravě do práce nedostal včas.
USA zavedly první sankce vůči Kubě už v roce 1960 s cílem přivodit pád komunistického režimu, což se dosud nestalo. Tlak na Kubu zesílil americký prezident Donald Trump, který minulý měsíc nařídil zastavit venezuelské dodávky ropy a poté podepsal dekret, podle něhož hrozí cla každé zemi, která by ropu na Kubu dodávala.
Kolabovat začíná i zdravotnický systém, napsal deník El Nuevo Herald. Provoz omezily nemocnice i polikliniky, které kvůli nedostatku elektřiny výrazně snížily počty rentgenových, ultrazvukových či tomografických vyšetření.
„Nemoci jako rakovina či srdeční či plicní problémy se zhoršují, když nejsou léčeny včas, a z chronických se stávají neléčitelnými,“ varoval doktor Antonio Guedes. Lékař Julio César Alfonso označil situaci ve zdravotnictví na Kubě za nejhorší v historii země.
„Horečky oropouche, chikungunya či dengue a další nemoci přenášené komáry se mohou s příchodem léta ještě více rozšířit,“ uvedl Alfonso, šéf organizace Solidarita bez hranic, se sídlem v Miami.
V lékárnách v Havaně jsou téměř prázdné regály, nemají ani ibuprofen či obvazy, nabízejí jen bylinky, popsal deník El País. Také učebny Havanské univerzity se vylidnily, výuka probíhá přes aplikaci WhatsApp či online platformy.
Minulý týden se objevily informace, že americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je synem kubánských emigrantů, jedná s vnukem dlouholetého kubánského vůdce Raúla Castra. Oficiálně se tato informace nepotvrdila a Kubánci žijí dál v nejistotě.
Nevědí, zda jim USA pomohou, zda režim padne či zda bude změna postupná jako ve Venezuele, odkud americké jednotky v lednu unesly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Trump tam ale podpořil pokračování režimu, který pod americkým tlakem dělá ústupky.
Ani migranti v americkém Miami se ale neshodnou, jak by mohla americká vláda režim svrhnout. Například republikánská kongresmanka María Elvira Salazar, dcera kubánských emigrantů, vyzvala k zastavení veškeré pomoci Kubě.
„Toto je okamžik, kdy je potřeba zastavit všechno, co udržuje tamní diktaturu,“ uvedla Salazar, ač připustila, že představa hladovějící matky či dítěte, které zoufale potřebuje pomoc, je srdcervoucí.
The post Kubánci přežívají. Americké ropné embargo a výpadky elektřiny zasáhly celou zemi appeared first on Forbes.