Náramek jako skipas i peněženka? Olympiáda otevírá dveře bezkontaktní budoucnosti
Jak mohou firmy využít pozornosti světa, která se upírá na sever Itálie, kde právě probíhají zimní olympijské hry Milán Cortina, vysvětlují v podcastu Money Movements Světla Košková, marketingová ředitelka společnosti Visa, a Petr Graclík, generální sekretář Českého olympijského výboru.
Bezkontaktní platby se ve velkém poprvé ukázaly při olympijských hrách v Londýně v roce 2012. O čtyři roky později se v Rio de Janeiru představil platební prsten. Na olympiádě v Pchjongčchangu se v roce 2018 blýskly dokonce rukavice, kterými bylo možné platit přiložením k terminálu. Letos také společnost Visa jako oficiální platební partner olympijských her přinesla další inovaci z řady takzvaných wearables, tedy nositelné elektroniky.
„Jedná se o náramek, kterému říkáme SkiTap36. Má v sobě NFC čip, který funguje jako platební karta. Zároveň si na něj ale můžete nahrát skipas a lyžovat s ním v Itálii. Mimochodem Visa digitalizovala nejen olympijská sportoviště, ale i celkem 50 skiareálů po Itálii, kde teď naši klienti bez problémů zaplatí kartou,“ říká Světla Košková.
Data z plateb kartou pak ukazují zajímavé souvislosti – třeba že lidé cestující na olympiádu více využívají leteckou dopravu, častěji chodí do restaurací a na místě utratí asi o 20 procent více než běžní turisté.
„Vidíme také zhruba o 40 procent vyšší nárůst plateb u menších obchodníků, na což jsem z pohledu podpory malých podniků hodně pyšná. I letos upozorňujeme na jejich nabídky,“ dodává Košková.
Českému olympijskému výboru pak podobná data pomáhají lépe plánovat akce, jako je Olympijský festival. Letos se koná v Českých Budějovicích a je už druhý kompletně bezhotovostní.
„Během tří týdnů očekáváme desetitisíce návštěvníků. Na to potřebujeme být připraveni z pohledu cateringu, bezpečnosti a kapacity areálu. Díky vstupenkám, platbám, konzumaci a pohybu lidí po sportovištích jsme schopni řídit provoz, aby byli všichni spokojení,“ uvádí Petr Graclík.
Ani na akci, jako jsou zimní olympijské hry, mezi novými technologiemi samozřejmě nechybí umělá inteligence. A hodí se to obzvlášť letos v Itálii, kde jsou sportoviště rozprostřená i stovky kilometrů od sebe.
„Pomáhá nám například naplánovat přesuny delegací, když chce někdo z hostů stihnout Ester Ledeckou v Livignu, hokejistky v Miláně a k tomu odlet z Malpensy,“ zmiňuje Graclík. A dodává: „AI hodně pomáhá v administrativě, když připravujeme koordinaci pohybu sportovců, doprovodu, mediálních štábů, partnerů, ale i hlav států nebo premiérů. Každá taková kategorie má svá pravidla, akreditační systém, přístupy, lokace i zóny. To vše je náročné sjednotit.“
Pro společnost Visa není zapojení AI novinkou, k zabezpečení plateb ji používá už 30 let. Podle Světly Koškové ale možná už na příštích olympijských hrách AI promění způsob, jakým lidé nakupují: „Už teď každý pátý Čech využívá AI třeba pro pomoc s výběrem zimního vybavení nebo při plánování cest. Dalším krokem je, že se budou prosazovat AI agenti. Cestu nejen naplánují, ale k tomu také koupí letenky nebo třeba u horských středisek posoudí, kdy se tvoří fronty na vleky, a poradí, kdy tam vyrazit jindy.“
Nejde jen o jednu olympiádu
Jak říká Petr Graclík, partnerství firem a ukázka jejich inovací při olympijských hrách jsou ale jen špičkou ledovce spolupráce s ČOV. Nejlepší cestou je podle něj volit dlouhodobá partnerství pro několik olympiád.
„Poskytuje to jistotu při plánování a přípravě aktivit, do kterých zapojujeme partnery od začátku. Partnerství je lemováno nabídkou zajímavých projektů s pohybovými aktivitami pro zdravý život napříč věkovými kategoriemi. Navíc naše týmy tvoří poměrně velké zásahy v digitální komunikaci dlouhodobě, to partnery velmi zajímá.“
Firmy pak mohou spolupráci rozšířit i o partnerství s konkrétními sportovci ve spolupráci s jejich managementem. Funguje tak například i Tým Visa, který podporuje zkušené i nadějné sportovce z celého světa. Aktuálně má 40 členů.
„Nám se výběr povedl, protože tři z toho jsou z Česka a všichni tři se teď účastní olympiády,“ zmiňuje Košková. Její firma při výběru uplatňuje dvojí strategii. Jednak si volí zkušené sportovce, kteří mohou zároveň fungovat jako ambasadoři inspirující širokou veřejnost svou životní cestou. To je případ spolupráce s Davidem Pastrňákem. Druhou cestou je podpora mladých talentů v jejich rozvoji, jako to funguje s Lauru Záveskou a Jakubem Hronešem.
Jak probíhá spolupráce firem a ČOV při přípravách akce, jako je Olympijský festival v Českých Budějovicích? V čem je letošní olympiáda udržitelnější oproti dřívějšku a kde naopak pokulhává? Kolik kilometrů by člověk najel autem, kdyby chtěl objet všechna sportoviště? Jak využívají AI přímo sportovci? Nejen to se dozvíte v podcastu Money Movements magazínu Forbes ve spolupráci se společností Visa.
The post Náramek jako skipas i peněženka? Olympiáda otevírá dveře bezkontaktní budoucnosti appeared first on Forbes.