Zabila spoustu lidí, ale jen na papíře. I sám život Agathy Christie byl detektivkou
Nezapomínejte na malé šedé buňky mozkové! Tahle výzva je zhola zbytečná pro fanoušky malého muže s pečlivě navoskovaným knírem. Zhola zbytečná pro fanoušky detektiva Hercula Poirota, jemuž se v proslulosti může rovnat snad jen Sherlock Holmes. Autorkou románů, v nichž génius figuruje, je Agatha Christie. Od jejího úmrtí uplynulo rovných padesát let, avšak Poirot je nesmrtelný.
Agatha Christie zesnula 12. ledna 1976 ve věku pětaosmdesáti let. Zanechala za sebou 84 detektivních románů, šest romantických knih, 136 povídek, dvě autobiografie a osmnáct her. A také – jak už bylo řečeno – Hercula Poirota, který fenomenální dedukcí rozluštil i ty největší záhady.
Díky Poirotovi si můžeme připomenout další výročí – je to rovných sto let, kdy detektiv sice nikoli poprvé, avšak plným jasem oslnil čtenáře v románu Vražda Rogera Ackroyda. Christie už měla v tu dobu za sebou několik detektivek, ale tohle dílo bylo jednoznačným průlomem.
Plným právem. Schválně si Vraždu Rogera Ackroyda přečtete, pokud už to nemáte za sebou. Je to výjimečná kniha s výjimečnou pointou. Rozuzlení, tedy odhalení zločince, vzbudilo rozruch. Ve své době se o něm vášnivě debatovalo v literárních kruzích – odborníci se nemohli shodnout, zda je se jedná o mistrné finále novely, nebo zda si Christie ze čtenářů vlastně svým způsobem vystřelila.
Autor tohoto textu se s dovolením přiklání k první verzi čili k nedostižné originalitě, s níž detektivka vrcholí. Pointu se pochopitelně absolutně nepřísluší prozrazovat, autorovi tohoto textu – který dílo četl coby teenager – ji ovšem předem prozradil škodolibý kamarád. Přesto byla tak fantastická, že jsem jí odmítal uvěřit a díky tomu jsem si knihu náramně užil…
Při vší úctě k ostatním, nad Poirota není!
Užil jsem si ji samozřejmě i díky Herculovi. Anglická spisovatelka stvořila kupříkladu i slečnu Marplovou, další postavu do panteonu nejproslulejších fiktivních detektivů, ale při vší úctě, nad Poirota není!
Přesně před sto lety začal Poirot naplno trousit po Anglii svá francouzská slovíčka (pozor ale, byl to Belgičan a častou záměnu za Francouze poměrně nelibě nesl!). Přesně před sto lety se ovšem i ve spisovatelčině životě odehrálo drama, které si nezadalo s těmi, jež dokázala vymyslet.
V roce 1926 Agatha Christie na jedenáct dní zmizela a nikdo nevěděl, kde je. Její manžel byl dokonce podezírán, že ji zabil; neoprávněně, ale do značné míry za zmizení mohl. Agatha se „vypařila“ ze světa v důsledku manželské krize, jež nakonec skončila rozvodem.
Mladík venčící psa nalezl v křoví opuštěné auto umělkyně, blízko se zlověstně čeřily vlny na rybníku, což zavdávalo důvod k dalším temným spekulacím. Vypuklo masivní pátrání, do kterého se mimo jiné zapojil i Arthur Conan Doyle, tvůrce Sherlocka Holmese, a stránky novin se měly čím plnit.
Agatha se mezitím zapsala jako Therese Neele, která přijela z Jižní Afriky, v luxusním hotelu lázní Harrogate. Její tvář však již byla příliš známá – i pro pokojskou, která přivedla všechny samozvané „Poiroty“ a především policii na správnou stopu. „Spisovatelka byla stižena přechodnou ztrátou paměti,“ znělo oficiální vysvětlení.
Po rozvodu v roce 1928 odjela Christie na Střední východ. Zde se seznámila se svým druhým a o téměř čtrnáct let mladším manželem Maxem – vzali se v září 1930 a žili spolu 46 let.
Šestačtyřicet let je slušná porce, v tomto případě však logická, jak plyne z vtipného citátu samotné Christie. Manžel byl totiž archeolog a to je… „Ten nejlepší choť, jakého žena může mít – čím je starší, tím víc se o ni manžel zajímá,“ glosovala to umělkyně.
Duchaplná věta, duchaplné psaní. Agatha Christie je právem pasována na královnu detektivek. Anglická královna ji v roce 1956 (další kulaté výročí!) jmenovala velící důstojnicí Řádu britského impéria.
Jak ale započala veškerá sláva? S literaturou Agatha Christie koketovala od mládí, ale nejprve se věnovala poezii. „Myšlenka napsat detektivku mě napadla v době, kdy jsem pracovala v lékárně,“ vzpomínala už coby uznávaná autorka.
Police s léky, které se při nesprávném dávkování mohou snadno stát jedem, byly snadnou inspirací. A též požehnanou! Požehnanou pro Agathu a následně pro čtenáře i knihkupce, pro něž je vydání jejich detektivek sázkou na bestseller: prodalo se jich už celkem přes dvě miliardy ve stovce světových jazyků.
The post Zabila spoustu lidí, ale jen na papíře. I sám život Agathy Christie byl detektivkou appeared first on Forbes.