Nová velmoc. Bohaté a vyzbrojené Polsko se stává klíčovým evropským hráčem
Dvakrát v historii zmizelo z mapy, když jeho území pohltili expanzivní sousedé. Má za sebou, stejně jako Česko, desítky let útlaku v roli sovětského satelitu. Dnes má však Polsko našlápnuto k tomu stát se klíčovou evropskou mocností. Díky armádě, která má víc vojáků než armády Británie, Francie či Německa. A také díky ekonomickému zázraku posledních tří dekád.
Na evropské poměry vykazuje Polsko mimořádně robustní ekonomický růst. Z dlouhodobého hlediska je země nejrychleji rostoucí ekonomikou Evropské unie, nepočítáme-li daňové ráje jako Irsko, Maltu a Kypr, kde HDP uměle nafukují účetní operace velkých korporací.
V přepočtu na hlavu se HDP Polska za poslední tři dekády více než ztrojnásobil. Od vstupu do Evropské unie v roce 2004 Polsko téměř nezažilo recesi, a to ani během globální finanční krize v letech 2008–2009. Jedinou výjimkou je krátká „pandemická“ epizoda v první polovině roku 2020.
Během dvou dekád v unii polská ekonomika rostla v průměru o téměř čtyři procenta ročně.
„Pozoruhodný vzestup Polska“ hlásala titulní strana magazínu The Economist koncem letošního května, což v tuzemských médiích pouze přiživilo vlnu srovnávání Česka s jeho donedávna „chudým“ sousedem ze severu. Obzvlášť po dřívějších zprávách, že Poláci dohnali Čechy v průměrné výši mezd, a v kupní síle mají dokonce navrch.
Stavební boom
Plody rychlého ekonomického růstu jsou napříč Polskem jasně vidět. Varšavská silueta obsahuje o poznání víc mrakodrapů než třeba pražská, včetně obří, více než 230 metrů vysokého komplexu Varso – nejvyšší evropské budovy mimo Rusko. Zbytek země je posetý sítí moderních silnic, postavených díky penězům Evropské unie, a bezpočtem nových domů a bytů.
Český byznys, zejména ten developerský, je Polskem okouzlen už několik let. Severním sousedům závidí výrazně nižší míru regulace a rychlejší povolování staveb, než je tomu u nás.
„Asi je to nejjednodušší v Polsku,“ řekl loni Forbesu Milan Kratina, poloviční vlastník Accolade – multimiliardového hráče na trhu s průmyslovými nemovitostmi. Reagoval na dotaz, kde se Accoladu nejlépe investuje do výstavby. Podobně zní řada hlasů ze zdejšího realitního byznysu.
Nejvýraznějším ukazatelem polského stavebního boomu jsou tamní dálnice a rychlostní silnice. Ze zhruba šesti set kilometrů v roce 2000 je čtvrtstoletí nato síť čítající více než 5200 kilometrů. V roce 2011 Poláci nalili do výstavby svých dálnic rekordních osm miliard eur, převážně kvůli pořádání fotbalového mistrovství světa rok poté.
Pro srovnání, Česko ve stejné době investovalo 1,2 miliardy. Od té doby se rozdíl oproti našemu severnímu sousedovi smrskává, Polsko však i nadále investuje výrazně více.
Částečně je za tím zákon z roku 2003, který výrazně zjednodušil stavební řízení velkých infrastrukturních projektů. Umožnil totiž rozhodnout o vyvlastnění pozemků bez stanovení jejich ceny, respektive výše odškodnění.
Nejsou to jen dálnice. Polsko v současnosti staví také nový hlubinný přístav ve městě Svinoústí na pobřeží Baltského moře. „Do roku 2030 bychom měli ztrojnásobit objem nákladu odbaveného v polských přístavech,“ řekl v únoru polský premiér Donald Tusk. Jeho vláda má v plánu také investice za zhruba 43 miliard eur do polské železniční sítě a 150 miliard eur do energetické transformace.
Vedle toho Polsko láká obří zahraniční korporace, jako je Meta a Netflix, které si zde zřídily svá východoevropská velitelství.
Jen v posledních měsících byly oznámeny plány na rozšíření polské továrny francouzského výrobce vlaků Alstom za 115 milionů eur, rozšíření polských datacenter Microsoftu za 700 milionů dolarů nebo výstavby nové továrny na baterie Ascend Elements za 1,25 miliardy dolarů.
Akciový boom
Další polská success story se momentálně píše na burze. Evropské akcie obecně letos vykazují silný výkon, i díky chaosu za oceánem, ovšem Varšava i zde hraje výsostní roli.
Hlavní polský index WIG už letos posílil o úctyhodných 33,04 procenta, což z něj společně se slovinským a chorvatským indexem dělá evropské i světové premianty. Hlavní americký index S&P 500 ve stejné době posílil o 8,62 procenta.
V letech 2010 až 2020 ceny polských akcií prakticky stagnovaly. Během pandemické krize a roku 2022 se propadly stejně jako akcie v zahraničí. V roce 2023 ale vyhrála volby Tuskova koalice a odstavila od moci do té doby vládnoucí partaj Právo a spravedlnost (PiS).
Současná polská vláda se investorům zamlouvá mnohem víc než PiS, která mimo jiné dosadila do čela tamní centrální banky Adama Glapinského. Glapiński má velice úzké vazby na PiS a v roce 2023 čelil kritice, že během předvolební kampaně centrální banka snížila úrokové sazby navzdory desetiprocentní inflaci.
Nynější kabinet se investorům zamlouvá i pro svou snahu výrazně deregulovat tamní podnikatelské prostředí. Od letošního února funguje speciální komise složená z podnikatelů a dalších expertů, která vládě pravidelně předkládá návrhy, jaká nařízení by šlo škrtnout.
„Jsme překvapeni, že do konce dubna přijali 62 procent našich návrhů, které posunují dál. To je téměř dvakrát tolik, než jsme předpokládali,“ řekl nedávno Hospodářským novinám Wojciech Kostrzewa z vedení zmíněné komise.
Od února stál v čele komise vystupující pod názvem Inicjatywa SprawdzaMY polský miliardář Rafal Brzoska. V červenci se však stáhl a vrátil se plně k řízení svého byznysu – „polské Zásilkovny“ InPost. Komise však pracuje dál, nově pod vedením ministra bez portfeje Macieja Bereka.
Nepochybně impozantní polský ekonomický zázrak má však svou cenu. Vyjádřenou například obřím objemem eurofondů, které Polsko od svého vstupu do unie vyčerpalo. Souhrnná částka dosahuje zhruba 250 miliard eur, což z Polska dělá vůbec největšího příjemce fondů v Evropské unii.
Nová vláda navíc uvolnila zhruba 21 miliard eur pocovidové hospodářské pomoci z Evropské unie, které unie Polsku blokovala kvůli vměšování PiS do tamních soudních sporů.
V posledních letech je za zázrakem i štědrá rozpočtová politika. Polsko od roku 2021 sekalo rozpočtové schodky až k sedmi procentům HDP, což jejich veřejný dluh zvýšilo z 53 procent na 65 procent očekávaných v příštím roce. V celoevropském kontextu jde přesto stále o docela slušné číslo.
Vojenský boom
Do kategorie těžkých diplomatických vah na současné evropské scéně však Polsko nedostal jeho ekonomický zázrak. Ale fakt, že jeho plody z velké části míří do výdajů na obranu.
Polsko je dnes nejdůležitějším členem východního křídla NATO. Loni země nalila do své armády 4,12 procenta HDP, což je nejvíc ze všech členů aliance.
Dosud velká část z toho šla na dovoz zbraní a munice, který nahradil vojenskou pomoc, již Polsko poslalo na Ukrajinu po ruské invazi. Doplňování skladů se však brzy překlopí do rozšiřování celkových zásob. Polsko zároveň rozšiřuje zbrojařskou výrobu a údržbářské kapacity.
Výrazně nad dvouprocentní cíl NATO Polsko utrácí už od roku 2023. V době, kdy je americké angažmá v bezpečnosti Evropy na ústupu, se země stala jedním z nejvýznamnějších evropských bezpečnostních aktérů, hluboce zapojeným do formování evropské obranné politiky.
Polsko je totiž jedním z mála evropských států, které bez pomoci USA mají prostředky na to čelit Rusku na bojišti. Podle posledních odhadů NATO z loňského roku disponuje polská armáda více než 216 tisíci aktivními vojáky, což z ní dělá největší armádu v Evropě.
Skupině zemí klíčové pro současnou evropskou bezpečnost se nyní přezdívá čtyři mušketýři: k dosavadní trojici Británie, Francie a Německo se stejně jako šermíř d’Artagnan v Dumasově románu připojilo Polsko.
Země plánuje vybudovat až půlmilionovou armádu a do budoucna počítá s vedoucí rolí v evropské obranyschopnosti. Nutnost zbrojit kvůli ruské hrozbě je jednou z mála věcí, na níž se současná polská vláda s opozicí z PiS i většinou polské populace jednoznačně shodne.
The post Nová velmoc. Bohaté a vyzbrojené Polsko se stává klíčovým evropským hráčem appeared first on Forbes.