NASA se kvůli Trumpovým škrtům otřásá. Je to rána i pro Evropu, říká analytik
Chce znovu Američany na Měsíci a zapíchnout vlajku na Marsu. Přesto americký prezident Donald Trump způsobil zemětřesení v NASA, která jeho plánům měla dopomoci. Svými kroky ale zasadil ránu i Evropě.
Zkušené mozky opouštějí americkou vesmírnou agenturu NASA. Na odchodu je přes dva tisíce seniorních pracovníků, jak upozornil server Politico. Je to důsledek tlaku, který na státní agenturu vyvinul prezident Donald Trump.
Ostatně lidí má v NASA skončit ještě víc. Bílý dům počítá s tím, že propustí na 5,5 tisíce pracovníků z celkových zhruba osmnácti tisíc. Zároveň Trumpova administrativa hodlá vesmírné agentuře pro příští rok výrazně osekat finance. Rozpočet by se jí měl smrsknout o čtvrtinu, z 24,8 miliardy dolarů na 18,8 miliardy dolarů.
Pokud by Kongres škrty schválil, agentura by musela fungovat s nejnižším rozpočtem a počtem zaměstnanců od počátku šedesátých let.
Trump přitom ještě v lednu při své prezidentské inauguraci sliboval, že dostane Američany zpět na Měsíc. A nově i na sousední planetu. „Povedeme lidstvo do vesmíru a vztyčíme americkou vlajku na planetě Mars a ještě dál,“ prohlašoval ještě před několika měsíci.
Jak současné dění v NASA nabourá americké dobývání vesmíru? Proč je to špatná zpráva pro Evropu a má se obávat nejbohatší muž planety Elon Musk, jehož přátelství s Trumpem se rozpadlo? V rozhovoru pro Forbes to rozebíráme s Petrem Boháčkem, analytikem Asociace pro mezinárodní otázky a manažerem strategie ve společnosti TRL Space, která vyvíjí malé družice a sondy.
Blíží se s ohledem na odchod zkušených lidí konec amerického vesmírného programu?
Ne, ale určitě jsou to dramatické změny, které budou ukončovat některé části amerického vesmírného programu. Donald Trump samozřejmě může mít pravdu v tom, že NASA je velká instituce, která neefektivně spolyká spoustu peněz. Na druhou stranu se musíme dívat, kde jí ty peníze vezmou.
A to je odkud?
Zatím to vypadá, že nejvíc na tom budou tratit programy na pozorování Země, tedy i na boj s klimatickou změnou, což je asi ta nejhorší zpráva. Další špatná zpráva je, že na největších finančních změnách bude tratit zejména Evropa. Plánují zrušit klíčové pilíře, na nichž stojí spolupráce mezi NASA a Evropskou vesmírnou agenturou (ESA).
Evropa už se proto teď začíná ptát, co tedy bude vůbec sama dělat. Jestli dokáže dělat komplexní mise. A co bude dělat se všemi sondami a částmi těch kosmických programů, které postavila pro program se Spojenými státy, když je teď Donald Trump zruší.
Součástí amerických škrtů je také zkrácení velkých, drahých programů, jako je například velká raketa SLS, o které si asi každý myslí, že je předražená a naprosto zbytečná, když vedle toho bude efektivněji fungovat Starship a Muskův systém pro přistání na Měsíci.
Američané hrají blackjack – vždycky na něco hodí hodně peněz a občas hodně vyhrají. Čína staví celé kasino za státní peníze. A Evropa? Ta je před kasinem a vyplňuje přihlášku.
Řekl jste, že pro Evropu je to špatná zpráva. Není to tedy šance, že by se naopak mohla prosadit?
Máme strašně moc šikovných inženýrů a vědců a vždycky jsme byli schopni v Evropě dělat neuvěřitelné mise. Evropa ví, že ty věci může dělat sama, ale je k tomu potřeba politická vůle, zásadní reformy, a to v Evropě, ať už je tady válka, nebo není, prostě pořád nemáme.
Na čem vlastně teď Evropa s USA spolupracovala?
Evropa vynaložila spoustu peněz, aby postavila servisní modul pro raketu SLS. Už jsou čtyři de facto hotové. Jedna raketa letěla, druhá je pořád odkládána a vlastně se vůbec neví, jestli nějaká další poletí.
Další problém je, že Evropa postavila celou svoji architekturu pro návrat na Měsíc spolu se Spojenými státy kolem modulu Gateway, tedy stanice kolem Měsíce. To chce Donald Trump také zrušit, stejně jako misi na návrat vzorků z Marsu, pro kterou Evropa rovněž dělá klíčové sondy.
Takže hlavním pilířům z evropského pohledu hrozí zrušení a Evropská kosmická agentura (ESA) bude řešit, co vůbec bude dělat a jaké má schopnosti sama. A bude vlastně stát před stejnou otázkou jako NASA: Jak ty věci dělat efektivně a s průmyslem? ESA neumí inovovat a vytvořit vhodné prostředí. Tlačí do byrokratického a strašně rigidního systému, který je neefektivní a nedá se to v něm dělat.
Takže budoucnost evropského vesmírného programu závisí na tom, jestli se najde vůle mezi politiky i v ESA, kde si řeknou „Chceme vesmírný program dělat sami a odbouráme byrokratické překážky, které brzdí rozvoj“?
Chápete to správně. Musíme přestat regulovat a začít inovovat. A to nejen co se týče vesmíru, ale i ve všem ostatním. Roli soukromého kapitálu, ale i soukromého trhu ve vesmíru bych přirovnal ke kasinu. Američané hrají blackjack – vždycky na něco hodí hodně peněz a občas hodně vyhrají. Čína staví celé kasino za státní peníze. A Evropa? Ta je před kasinem a vyplňuje přihlášku.
To je příměr situace, ve které jsme úplně ve všech oblastech, nejen ve vesmíru. Evropa buď bude muset překážky zrušit, aby se zde inovovalo, anebo budeme skanzenem. Pořád jsem ale optimista, že je Evropa schopna udělat vlastní misi na Měsíc. Ty schopnosti tady opravdu máme. Jenom trošičku musíme přeskládat priority a být efektivnější.
Zmínil jste Čínu. Může tedy z toho, co se teď děje, těžit? Nevím, zda i Rusko, které je teď možná zaneprázdněné válkou na Ukrajině…
Rusko z toho samozřejmě také těží. A Čína. Oni mají svůj alternativní program dobývání Měsíce a dalších nebeských těles a pokračují v něm stabilně, dlouhodobě a jsou teď pomalu mnohem dál než my.
Rusko je sice ve válce, ale od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyslalo tajně téměř tři sta nových špionážních družic. Takže Rusko je schopné dále inovovat.
Dostáváme se teď ze situace, kdy jsme si říkali, jak jako Evropa, potažmo Západ, umíme inovovat a máme lepší technologie než rusko-čínský blok. Ale kvůli válce na Ukrajině zjišťujeme, že to tak vůbec nemusí být a že jsme usnuli na vavřínech. Vesmír je jenom další oblastí, kde se to ukazuje.
Když se vrátíme k Americe. Mohou odchody lidí z NASA pomoci soukromým vesmírným společnostem, jako je SpaceX Elona Muska či Blue Origin Jeffa Bezose?
Určitě a může z toho čerpat i Evropa. Je ale třeba zmínit jednu věc z dlouhodobější perspektivy.
Povídejte…
Musk a všechny nové kosmické firmy vyrostli z obrovské znalostní základny, kterou tady americká vláda skrz NASA, skrz DARPA (Agentura pro výzkum pokročilých obranných projektů, jejímž úkolem je vývoj nových vojenských technologií, pozn. red.) a skrz všechny velké instituce budovala desítky let, od začátku kosmického programu.
Jsou to tedy výsledky dlouhodobých masivních investic státu do toho, aby se zvyšovaly technologie, znalosti, aby byl funkční vzdělávací systém. Postupně, každou dekádu, se ale ukrajuje z toho, co veřejný sektor dělá, a znalostní základna se neustále zmenšuje, až z ní nezbude nic a nebude z čeho čerpat.
Je to přesně opak toho, co dělá Čína, která základnu znalostí masivně buduje. My, a ve Spojených státech zejména, tuto myšlenku opouštíme a všechno se stává soukromým trhem, ale eventuálně ten soukromý sektor nebude mít z čeho brát.
Ekonomicky dává smysl využívat efektivnější raketu od Muska. Jenže to by mu dalo obrovskou moc.
Jaký je vlastně vztah Trumpa k vesmíru s ohledem na to, co se teď děje? Jen pro kontext: ve svém prvním prezidentském období založil vesmírné síly a mluvil o tom, jak vrátí astronauty zpátky na Měsíc a že se poletí na Mars. Obojí zopakoval při letošní inauguraci. Zároveň už dříve chtěl v NASA zrušit oddělení týkající se klimatu a jen pandemie mu změnila plány.
Trumpovi se podle mě líbí na vesmíru úspěch Muska a to, jak vesmír všechny fascinuje. Donald Trump za tím vidí komerční potenciál, který v tom je. A hlavně v tom spatřuje bezpečnostní význam, protože veškeré geopolitické střety se postupně přesouvají do vesmíru. Asi ho nezajímá průzkum vesmíru ani věda, bere to jako transakci.
Jaký může mít na splnění amerických vesmírných cílů dopad Trumpův rozkol s Muskem?
Jsou dva scénáře a teprve uvidíme, který z nich bude platit. Dnes dává smysl zrušit část kosmického programu, která má k návratu na Měsíc využívat rakety SLS, jež buduje sama NASA. Ekonomicky vychází lépe využívat místo toho efektivnější raketu od Muska. Jenže to by mu dalo obrovskou moc.
Je tedy otázka, zda to chce Donald Trump v situaci, kdy jsou rozhádaní, opravdu udělat. Nebo to naopak využije k tomu, aby peníze nedával SpaceX, ale jiné komerční firmě, jako je Blue Origin Jeffa Bezose, a tím vytvořil Muskovi opozici.
Jsou ještě stále reálné, pokud kdy byly, Trumpovy plány na navrácení astronautů USA na Měsíc?
Je to naprosto proveditelné. Letos už proběhlo několik úspěšných či méně úspěšných pokusů o přistání na Měsíci ze strany komerčních firem. Takže věřím, že komerční sektor to opravdu udělal efektivně. Jejich mise na Měsíc stojí pár desítek milionů dolarů. To jsou naprosto odlišné částky, takže věřím, že se to pořád může stát, že je to jenom otázka politické vůle.
A Mars? Je let tam proveditelný, nebo je to jen sen, o kterém Trump mluvil, aby zaujal voliče a tehdejšího podporovatele Muska?
Mars je složitější. Musk to nestíhá v rámci vývoje rakety. Technicky tam můžeme už od sedmdesátých let, ale má to spoustu nevyřešených otázek. Nikdo nechce letět na Mars, jenom aby se na něj podíval a letěl zpátky. Už se řeší, aby to bylo udržitelné, aby to dávalo celé smysl, abychom budovali něco s vyšší přidanou myšlenkou. Vývoj a testování rakety Starship zatím naplnění této myšlenky neumožňují. Okno, kdy teď letět na Mars, se tak docela rychle zavírá.
The post NASA se kvůli Trumpovým škrtům otřásá. Je to rána i pro Evropu, říká analytik appeared first on Forbes.