Záhada blackoutu přetrvává. Češi se musejí připravit na stamiliardové investice
Hledání viníka rozsáhlého pátečního výpadku elektřiny v Česku, který způsobil škody v řádech desítek milionů korun, a rozpadu celé energetické soustavy do ostrovních režimů stále pokračuje. Vyšetřování bude trvat ještě několik týdnů.
Zatím víme, že k blackoutům došlo kvůli přetrženému drátu. Záhadou ale je, proč se přetrhl a proč se následně rozpadla celá přenosová soustava, která by ztrátu jednoho vodiče měla ustát.
„Za normální situace pádu jednoho vodiče by nemělo dojít k tomu, aby se soustava rozpadla,“ uvedl ve čtvrtek na tiskové konferenci šéf představenstva České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS) Martin Durčák.
„Došlo k násobení poruch,“ dodal bez dalších detailů. Ty totiž právě dnes v rámci vyšetřování příčin blackoutu vyhodnocují a analyzují experti, což jim potrvá ještě týdny.
Záhadou dnes nicméně není to, co rozsáhlý výpadek elektrického proudu způsobilo, ale hlavně proč vůbec došlo k přetržení a hlavně k následnému pádu celé přenosové soustavy.
Podle místopředsedy představenstva ČEPS Svatopluka Vnoučka došlo na kritickém vysokokapacitním vedení V411 u Kadaně, kde v pátek v 11:51 spadl inkriminovaný drát a spustil řetězové odstavení několika soustav, k podobné poruše vedení už na konci loňského roku.
„V listopadu 2024 jsme měli podobný výpadek. Bylo tam přetržené lano a dělali jsme havarijní opravu, která trvala tři dny,“ řekl Vnouček s tím, že ČEPS poté kus přetrženého lana poslal expertům z ČVUT, ať po letech prověří jeho vlastnosti.
„Zkoušky, které jsme u ČVUT požadovali, potvrdily, že lano stále má požadované vlastnosti,“ uvedl Vnouček s tím, že k podobným haváriím běžně dochází v celé Evropě i přesto, že je celá síť pravidelně kontrolována a monitorována, a to i drony.
Proč po půl roce od prvního přetržení nevydržel další drát, je tedy první záhadou. Druhou záhadou i pro samotného šéfa ČEPS Martina Durčáka je, proč se vlivem pátečního přetržení rozpadla celá přenosová soustava, která listopadovou havárii na stejném vedení bez problémů ustála.
Přenosová soustava má splňovat kritérium n-1, tedy že celá soustava má i po výpadku jedné její části bez problémů běžet dál. Kritici poukazují na to, že řetězová reakce mohla být způsobená tím, že česká přenosová soustava je dnes silně zatížena silnými přetoky z německých obnovitelných zdrojů energie a často se tak pohybuje na hraně své kapacity. Takový důvod blackoutu ale ČEPS odmítá.
„Tady je třeba uvést, že vedení nebylo přetíženo,“ zdůraznil Martin Durčák a jeho kolega z ČEPS Pavel Šolc jej doplnil: „Naše soustava je v extrému schopna importovat 3500 megawattů a v době incidentu se přetok z Německa pohyboval na úrovni 1700 megawattů.“
Další záhadou pak je, proč pár minut od přetržení došlo k odstavení šestého bloku elektrárny Ledvice o výkonu zhruba tří set megawattů.
„Tady zkoumáme s ČEZ, zdali je tam (mezi spadlým drátem a vypnutím bloku v Ledvicích, pozn. redakce) kauzální propojení a proč k tomu došlo. Za normální situace by k výpadku také nemělo dojít,“ poznamenal Durčák.
Ani týden po pátečním blackoutu tak není stále zřejmé, co polovinu republiky uvrhlo do tmy. Vyšetřování expertů zabere podle odhadů několik týdnů a do té doby můžeme o příčinách blackoutu jen spekulovat.
Zřejmé ale je, že ve snaze zabránit opakování situace budou politici tlačit na rychlé zrobustnění soustavy, a tedy vyšší investice do ní. Už v současné době do ní ročně investujeme necelých deset miliard korun, před deseti lety to byly jen dvě miliardy.
„ČEPS dnes ročně investuje osm miliard korun. Nyní procházíme investiční vlnou, takže příští rok to bude už jedenáct miliard korun,“ oznámil ve čtvrtek před novináři místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček s tím, že jde o čísla, která vycházejí z dřívějšího desetiletého rozvojového plánu.
Investice obecně míří do zrobustnění soustavy jako v případě chystaného zdvojení linky V411 za 1,7 miliardy korun, zároveň do připojení nových zákazníků, posílení připojení a kapacity do distribučních soustav, posílení přeshraničního propojení a v neposlední řadě i do přípravy vyvedení nových zdrojů, jako jsou chystané nové bloky jaderné elektrárny Dukovany.
To vše čeští energetici umějí. Je tu ale jedna věc, se kterou se setkávají vůbec poprvé, a tou je boom obnovitelných zdrojů energie a s ní spojená decentralizace energetiky.
Naše přenosová soustava sice je v porovnání s jinými evropskými státy považována za nadprůměrně robustní, je ale dimenzovaná na toky elektřiny směrem od velkých zdrojů (jaderné, uhelné apod. elektrárny) k jednotlivým firmám a domácnostem.
Jenže v poslední dekádě dochází k prudké decentralizaci energetiky, která se rozpadá až na ty nejmenší zdroje v podobě domácích fotovoltaických elektráren, které se čím dál tím četněji připojují do sítě a otáčejí v ní toky elektřiny. Během dne i několikrát. A na to není síť ještě plně připravena.
„Sama o sobě to síť, jak je dnes vystavěná, neustojí,“ říkal už před dvěma lety ve velkém rozhovoru pro Forbes šéf Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček, který ve finále všechny investice ČEPS do přenosové soustavy schvaluje.
V tomto ohledu je potřeba investovat nejen do samotného posílení soustavy, tedy samotných stožárů, drátů a rozvoden, ale také do chytrých řešení v celé síti, která dokážou lépe řídit nesoulad mezi spotřebou a výrobou elektřiny, čímž odlehčují její celé zatížení.
„Situace zatím není alarmující, ale je silným upozorněním, že je nutné věnovat mnohem větší pozornost záložním zdrojům, flexibilnímu řízení sítí a důkladnějšímu plánování a v neposlední řadě nutnosti investic. Nejen v zimě, ale po celý rok,“ dodává k tomu bývalý šéf Pražské plynárenské a nyní investiční ředitel fondu ARETE Energy Transition Martin Pacovský.
Celková výše investic rozhodně nebude levnou záležitostí. „Právě tohle bude vyžadovat ohromné investice v řádu stovek miliard korun,“ uvedl šéf ERÚ Trávníček s tím, že největší objem by měl do přenosové soustavy jít vzhledem k cílům Evropské unie v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů už během této dekády.
Po pátečním blackoutu se dá očekávat, že přenosová soustava se stane politicky citlivým tématem, které bude zákonodárce i úřady tlačit do navýšení dnes schválených investic. Ve finále je přitom zaplatí firmy a občané, kterým se náklady na modernizaci ve finále propíší do konečných faktur za energie skrz takzvanou regulovanou složku.
Regulovaná složka tvoří s obchodní složkou (cena elektřiny a plynu od vašeho dodavatele) konečnou cenu faktur za energie a její výběr slouží především na úhradu oprávněných nákladů provozovatelů energetických soustav – distribučních soustav, přenosové soustavy a přepravní soustavy.
U elektřiny pro domácnosti na hladině nízkého napětí je podle ERÚ letos její podíl na celkové ceně za elektřinu 45,4 procenta, před energetickou krizí to bylo zhruba dvacet procent.
Růst investic do přenosové soustavy tak už domácnosti pociťují, kdy se i přes pokles ceny energií (obchodní složky konečných faktur) v loňském roce mnohé z nich nedočkaly poklesu faktur právě kvůli nárůstu regulované složky.
Její růst je ale stále na samém počátku, a Češi si na něj proto budou muset zvyknout. Minimálně po následující dekádu.
The post Záhada blackoutu přetrvává. Češi se musejí připravit na stamiliardové investice appeared first on Forbes.