Potkali se ve Varech a přijeli do Londýna. České umělecké rezidence míří do Británie
Výstava Potkali se ve Varech, která 11. července zamíří do londýnské Galerie Vitrínka tamního Českého centra, představí výsledky společné práce čtyř českých uměleckých dvojic z rezidenčního programu Magnus Art Residency J&T Banky. Poprvé tak nabídne britskému publiku tvorbu vzniklou z intenzivní spolupráce, sdílených materiálů a vzájemné inspirace v prostředí Karlových Varů.
Rezidenční projekty bývají často samostatnou záležitostí, umělci pracují na svých dílech v dočasně pronajatých ateliérech, sbírají dojmy, ale výsledky obvykle vystavují každý za sebe.
Magnus Art Residency se rozhodl tenhle model vědomě narušit, kdy každý z pozvaných tvůrců byl spojen s partnerem z jiného výtvarného média. Cílem nebyla jen inspirace, ale i konfrontace, sdílení nápadů i materiálů, vzájemné reakce na téma i formu.
„Jde o formát, který umělce vytrhne z jejich zažitých vzorců a přiměje je ke skutečnému dialogu,“ říká Valérie Horváth, art specialistka J&T Banky a kurátorka výstavy. „Najednou se ocitnou mimo svůj běžný prostor, kde jsou zvyklí na svou rutinu a jistoty. Rezidence jim umožní otevřít se jinému myšlení, jiné práci. Ta zkušenost je nejen praktická, ale i osobní.“
Valerie Horváth také připomíná, že v Česku zůstává tradice institucionálních uměleckých rezidencí stále spíš okrajovou záležitostí. „Pro J&T Banku to není marketingový doplněk, ale dlouhodobý závazek vůči české kultuře. Máme ambici otevírat dveře mladým umělcům, nejen v tuzemsku, ale i za hranicemi,“ tvrdí.
Výstava, která v Londýně startuje 11. července, už má za sebou zastávky v Karlových Varech a v Praze. Výběr děl pro britskou premiéru se soustředí na propojující motiv vody a termálních pramenů, nikoli jako turistickou atrakci, ale jako symbol živého, často skrytého zdroje energie.
Jakub Tytykalo, který vystavuje společně s Néphéli Barbas, popisuje, jak se nechal inspirovat samotnou představou podzemního tepla, které živí karlovarské prameny. Jeho série Prameny pracuje se symbolikou vnitřního žáru, který je nejen fyzickým fenoménem, ale i metaforou lidských emocí a energie, kterou vědomě i nevědomě investujeme do vztahů a práce.
„Jsou to díla site-specific nejen motivem, ale i formátem,“ říká Tytykalo. „Nepracoval jsem běžně se sérií, ale tady to dávalo smysl – jako rozvinutí jednoho tématu do víc vrstev.“ Podle něj je velkým smyslem výstavy ukázat, jak různí autoři reagují na společné téma, aniž by ho museli vykládat jednotlivě. „Je to kolektivní projekt, ale nenechal si vzít individuální hlas každého z nás,“ upozorňuje.
Néphéli Barbas doplnila Jakuba Tytykala instalací z hliníkových pásů. Materiály jsou to zcela odlišné, ale koncepčně navazující na jeho malby. Záměrně ponechala hliník chladný a lesklý, aby připomněl industriální odraz podzemního žáru, který jinak zůstává lidskému oku skrytý.
11. července – 31. srpna 2025
Galerie Vitrínka, České centrum Londýn, 30 Kensington Palace Gardens, W8 4QY
Vystavující dvojice: Anežka Hošková & Jakub Hošek, Anna Jožová & Lucie Rosická, Karíma Al-Mukhtarová & TEA, Néphéli Barbas & Jakub Tytykalo.
Výstavu pořádá České centrum Londýn ve spolupráci s Galerií Magnus Art a J&T Bankou.
Právě podobný dialog surovin je jedním z klíčových principů celé výstavy. Dvojice Karíma Al-Mukhtarová a TEA jej dovedly do doslovné roviny: zbytkový materiál z Karíminy tapisérie, inspirované lázeňskou kulturou Karlových Varů, využila TEA při tvorbě své sochy Písař. Vznikl tak objekt, který nese přímý otisk práce druhé umělkyně.
„Chtěli jsme, aby spolupráce nebyla jen o tom, že se sejdeme a popovídáme si, ale aby se doslova zhmotnila ve výsledku,“ uvedla Al-Mukhtarová během přípravy pražské části výstavy.
Podobně spolupracovaly i Anna Jožová a Lucie Rosická, členka letošního výběru Forbes 30 pod 30. Rosická se rozhodla pro odvážnou, až provokativní linku: její obraz Vřídlo má na čelní straně odhalený vatelín, který vznikl náhodou, ale zůstal jako reliéfní prvek.
Centrálním motivem je žena koupající se a masturbující v proudu vody, narážka na lázeňství jako kulturu péče o tělo i na mnohem intimnější, někdy tabuizovanou rovinu ženské sexuality.
„Trochu se bojím, že britské publikum může zarazit ta přímočará erotika a nahota,“ říká Rosická upřímně. „Ale doufám, že to bude spíš impulz k tomu, aby se snažili číst, co je za tím. Nechci nikomu vnucovat jednoznačný výklad,“ tvrdí.
Přemysl Pela, ředitel Českého centra Londýn, zdůrazňuje, že výstava přináší víc než jen export českého umění. „Karlovy Vary nejsou jen filmový festival a lázně. Mají i svoji kulturní vrstvu jako místo, které generuje tvůrčí energii. Tuhle vrstvu chceme v Londýně ukázat.“
Jeho slova potvrzuje i Tytykalo: „Londýn je jedna z metropolí uměleckého světa. Mít možnost vystavovat právě tady je pro středoevropského umělce cenné. Každá taková zkušenost dílo i autora nějakým způsobem zhodnocuje.“
Výstava zároveň představuje vzorek mladší generace české výtvarné scény, generace, která není formálně ani tematicky jednotná, ale sdílí odvahu experimentovat, hledat nové formy a otevřeně komunikovat i nejednoznačná nebo znepokojivá témata.
The post Potkali se ve Varech a přijeli do Londýna. České umělecké rezidence míří do Británie appeared first on Forbes.