Cla podruhé. Posledně se z trhů vypařily biliony dolarů, teď se neděje nic
Druhého dubna si Donald Trump stoupl před novináře s obří tabulkou v ruce a slavnostně vyhlásil „Liberation Day“. Což v překladu znamenalo uvalení drakonických cel na celý svět. Následoval panický týden, během kterého z akciových trhů po celém světě zmizelo zhruba 8,5 bilionu amerických dolarů.
Pak Trump oznámil, že platnost většiny z oznámených cel se odkládá o 90 dní. Tahle lhůta vyprší ve středu a na trzích se neděje… nic. Hlavní americké a evropské indexy ztráty umazaly a momentálně oscilují poblíž svých historických maxim. Globální akciový index MSCI World je nyní o více než 11 procent výš než 2. dubna.
Během tříměsíční pauzy Trump opakovaně mluvil o řadě separátních obchodních dohod mezi USA a dotčenými zeměmi, na kterých se údajně celou dobu pracovalo. V tuto chvíli však Spojené státy oznámili pouze ty s Velkou Británií, Vietnamem a Čínou. Nejde přitom o obchodní dohody v pravém slova smyslu, spíš o domluvené rámce pro další vyjednávání.
S blížícím se koncem původního devadesátidenního odkladu Trump minulý týden vzkázal všem ostatním zemím, že pokud se nedohodnou, dostanou brzy dopis, kterým jim USA clo jednostranně nařídí. Lhůta měla původně vypršet ve středu. O víkendu však Trump i jeho ministr financí Scott Bessent mluvili o prodloužení deadlinu až do konce měsíce.
Bessent v nedělním rozhovoru pro CNN uvedl, že pokud země neurychlí svá vyjednávání s USA, od prvního srpna budou pro ně platit „původní“ cla oznámená druhého dubna. Trump tento termín zmínil už v pátek. S dodatkem, že klidně může jít až o 70 procent. Tedy ještě víc než cla v rozmezí 10 až 50 procent ze „dne osvobození“.
V neděli Trump dodal, že už začal rozesílat zmíněné dopisy a do konce měsíce by chtěl mít všechny dotčené země vyřešené buď touto jednostrannou cestou nebo formou uzavřené obchodní dohody.
Dopisy už dostali japonský premiér nebo jihokorejský prezident, oběma zemím hrozí od prvního srpna clo 25 procent. V pondělí Trump oznámil, že podobné dopisy dostali také zástupci Malajsie, Kazachstánu, Jižní Afriky, Myanmaru a Laosu – s cly až do výše 40 procent.
Trump zatím podle dostupných informací odeslal celkem 14 dopisů, z evropských zemí jsou mezi adresáty Srbsko a Bosna a Hercegovina.
Evropa se dohodne?
S Evropskou unií jednání o obchodní dohodě stále probíhají. Scott Bessent o víkendu zmínil, že měla podle něj „pomalý start“, ale nyní už dochází k významnému pokroku. USA aktuálně vůči Evropské unii uplatňují plošné clo deset procent na veškerý dovoz kromě některých strategických komodit a 25 procent na dovoz oceli, hliníku a automobilů. Trump dříve unii vyhrožoval až padesátiprocentním clem, pokud nedojde k dosažení obchodní dohody.
Aby toho nebylo málo, Trump na své sociální síti v neděli bez dalšího kontextu oznámil, že země „připojující se k protiamerické politice BRICS“ budou čelit dodatečnému clu deset procent. Nejspíš reagoval na aktuálně probíhající brazilský summit tohoto mezinárodního uskupení, jehož účastníci mimo jiné varovali, že zvyšování cel ohrožuje globální obchod.
Trump má přitom blízké vztahy s vůdci některých z těchto zemí, jako je Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty, a už několik týdnů mluví o potenciální obchodní dohodě s Indií.
- Hospodářské uskupení založené v roce 2009. Původně v něm byly čtyři země: Brazílie, Rusko, Indie a Čína (BRIC).
- V roce 2011 se přidala i Jihoafrická republika (S).
- Dnes je mezi členy také Egypt, Etiopie, Írán, Spojené arabské emiráty, Indonésie a Saúdská Arábie. Zájem o spolupráci projevily také desítky dalších zemí.
Investory očividně nechává aktuální celní chaos chladnými. Řada analytiků v posledních týdnech další odklad očekávala, vzhledem k minimu uzavřených obchodních dohod. Během pondělního obchodování na akciových trzích k žádným dramatickým pohybům nedošlo. Evropské a asijské indexy na začátku nového týdne stagnovaly, americké lehce oslabily.
„Trh už je mnohem odolnější, co se týče dopadů zpráv o clech,“ míní Jeff Blazek, co-CIO newyorské investiční společnosti Neuberger Berman. Mezi investory podle něj panuje sentiment, že celní termíny jsou dostatečně měkké a na dříve zvažované nejhorší scénáře (cla v desítkách procent) nedojde.
„Pokud byl den osvobození zemětřesením, nynější dopisy jsou pouze následnými otřesy. Nebudou mít na trhy stejný dopad, i když budou cla vyšší než deset procent,“ uvedl Rong Ren Goh, portfolio manažer singapurské investiční společnosti Eastspring Investments.
„Investoři už si do značné míry tu situaci v uvozovkách osahali, takže už nebude tak snadné je těmi samými věcmi znovu šokovat,” řekl na adresu Trumpovy turbulentní celní politiky hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
„Na stole je mnoho možností, od možného prodloužení pozastavení cel, dosažení obchodní dohody, nebo naopak dokonce k jejich navýšení. Všechny scénáře shledáváme zcela otevřené vzhledem k nepředvídatelnosti amerického prezidenta,“ konstatoval analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
The post Cla podruhé. Posledně se z trhů vypařily biliony dolarů, teď se neděje nic appeared first on Forbes.