Krvavá lázeň. Technologičtí giganti propouštějí ve velkém, co za tím stojí?
Červenec sotva začal a americké nadnárodní technologické korporace již stačily propustit tisíce zaměstnanců. Po covidu podobné chování předznamenalo masivní propouštění napříč sektory. Vrací se postcovidová zaměstnanecká noční můra, nebo jde jen o dočasné zaváhání?
Pokud jde o stabilitu zaměstnání, byly velké technologické a vůbec IT firmy léta považované za naprosto bezpečný přístav. Během pandemie pak tento trend vyvrcholil doslova hysterickým honem na zaměstnance, kdy tyto firmy doslova luxovaly pracovní trh a neustále se nabídkou pohádkových platů a ještě pohádkovějších benefitů navzájem přetahovaly o kvalifikované zaměstnance.
To v roce 2021 vyústilo v náborovou horečku, která si moc nezadala s tou zlatou na Divokém západě.
Situace se ale rychle změnila v roce 2022, tedy hlavně v samotných Spojených státech, do Evropy dorazilo propouštění s menším zpožděním. V roce 2023 se pak otevřela stavidla naplno a nastala krvavá lázeň, která se již nebezpečně přelévala také do dalších oblastí, jako jsou finance, výroba, maloobchod, energetika nebo třeba média.
Po oddychu v roce 2024, kdy se situace začala postupně uklidňovat, ale čísla propuštěných opět znepokojivě rostou. Ještě není ani polovina července a několik technologických titánů již stačilo propustit tisíce svých pracovníků.
Microsoft, momentálně druhá nejhodnotnější společnost světa hned za Nvidií, oznámil minulý týden propuštění devíti tisíc zaměstnanců, což už není zrovna málo ani na poměry podobného giganta – jde o přibližně čtyři procenta jeho celosvětové pracovní síly. Zhruba dvě stovky pracovníků jsou jen ze studia King, stojícího za hrou Candy Crush.
Když už jsme u herního byznysu, tak 300 až 400 pracovních míst osekal na jaře také Electronic Arts. Pokud se ale vrátíme k Microsoftu, nejde navíc o první letošní vlnu. Redmondský technologický obr propustil dalších šest tisíc zaměstnanců v květnu a následné menší kolo výpovědí dorazilo na začátku června, kdy jich bylo rozdáno 305.
Intel, čipový hegemon v problémech, se rozhodl aplikovat na své zaměstnance rovnou Occamovu břitvu a ruší až dvacet procent pozic, tedy alespoň ve své výrobní divizi, propouští ale také v marketingu. Firma rovněž uzavírá oddělení čipů pro automobilový průmysl v Německu, kde končí kompletní tým. Celkově se jedná o zhruba deset tisíc pracovních pozic. Hlavní oznámení proběhlo již v červnu a nyní dochází na lámání chleba.
IBM letos měla údajně propustit přibližně osm tisíc zaměstnanců, většinu z HR oddělení. Google pro změnu letos propustil stovky zaměstnanců z oddělení platforem a zařízení, podobně je na tom například Amazon.
Meta ústy Marka Zuckerberga varovala již v lednu, že bude zvyšovat laťku v oblasti řízení efektivity a rychle jednat, aby „odstranila pracovníky s nízkou výkonností“ a že zruší tým zaměřený na diverzitu, rovnost a inkluzi.
Zdá se, že slovo drží, od letošního února propustila pět procent své pracovní síly, tedy asi 3 600 lidí. Nejvíce to odnesl tým dohlížející na Facebook, radost ale asi moc nemají ani v platformě pro virtuální realitu Horizon a škrty proběhly také v logistice.
A to se stále bavíme hlavně o titánech, v menších společnostech je situace často ještě dramatičtější. Například o přežití bojující firma Cruise, která se zabývá výrobou autonomních vozidel, propouští skoro polovinu všech svých zaměstnanců včetně generálního ředitele.
Podle platformy Layoffs.fyi propustilo od začátku roku 150 nadnárodních technologických společností skoro 73 tisíc zaměstnanců. Podle jiných odhadů ještě o trochu více. To je pro srovnání přibližně o jedenáct a půl tisíce lidí více, než s kolika byl ukončen pracovní program v rámci amerického vládního programu pro efektivitu státní správy DOGE.
Vlna propouštění se navíc nezastavuje jen v technologickém sektoru, znovu dorazila do financí, kde se nevyhnula dokonce ani BlackRocku, který letos propustil jedno procento své pracovní síly.
Kosmetický gigant Estée Lauder na začátku roku oznámil, že v následujících dvou letech zruší až sedm tisíc pracovních pozic, v Evropě pro změnu ikona luxusní módy Burberry ruší 1700 pracovních míst (asi osmnáct procent své pracovní síly). Vyhazuje se i v zábavním průmyslu, Disney například ruší stovky pracovních pozic, a tak by se dalo pokračovat.
Kdo je hlavním viníkem? Přestože se důvody různí – sahají od restrukturalizací přes optimalizaci – Microsoft například tvrdí, že tak chce zploštit management a omezit nadbytečné funkce – až po další vlnu automatizace, nelze si nevšimnout dvou trendů.
Tím prvním jsou zpomalující nábory nových zaměstnanců a tedy jakási příprava firem na možný náraz, nebo, chcete-li, změnu prostředí a nové rozdávání karet na trhu. Tím druhým je pak prostý fakt, že pomineme-li firmy, které se chtě nechtě musí transformovat, aby přežily, tak s výpověďmi nejvíce experimentují společnosti, které masivně vsadily na umělou inteligenci.
Kauzalitu to nicméně ještě negarantuje, třeba se nakonec ukáže, že to byla stejná úsměvná korelace, jako ta mezi rostoucí konzumací zmrzliny a počtu útoku žraloků.
Možná se na to po odevzdání tohoto článku zeptám Gemini.
The post Krvavá lázeň. Technologičtí giganti propouštějí ve velkém, co za tím stojí? appeared first on Forbes.