NextGen Builders: Souhrn slovem a obrazem
Praha 14. května 2025 (PROTEXT) - České stavebnictví se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Proč tomu tak je, co se nedaří a jak tuto situaci zlepšit, řešil kulatý stůl Svazu podnikatelů ve stavebnictví a ČTK Connect 24. dubna 2025.
S nedostatkem pracovních sil se potýká celá řada oborů a stavebnictví není výjimkou. Ze statistik, které Svaz podnikatelů ve stavebnictví představil v březnu letošního roku, vyplynulo následující:
- V roce 2024 bylo v Česku zahájeno 82 tisíc stavebních zakázek, což je nejvíc za posledních několik let, přičemž stavebnictví v tuto chvíli zaměstnává přes 400 tisíc lidí (z toho 208 tisíc podnikatelů/OSVČ).
- Chybí však lidé, kteří by na těchto zakázkách pracovali – počet absolventů středních a vysokých škol s odborným a technickým vzděláváním se rok od roku snižuje. Jen na technicky zaměřených univerzitách bylo v loňském roce ve srovnání se začátkem milénia o 14 tisíc studentů méně.
1.
- Firmám působícím ve stavebnictví se každoročně nedostává několik tisíc absolventů všech úrovní technického vzdělávání.
- V důsledku tohoto vývoje by mohlo ve stavebnictví v dalších pěti letech chybět bezmála 75 tisíc lidí.
Co dělat s touto disproporcí? A jaká je cesta k tomu, aby se stavební produkce nezačala snižovat? Na tyto a další otázky hledal odpovědi kulatý stůl Svazu podnikatelů ve stavebnictví, který se konal ve čtvrtek 24. dubna. Účastnili se ho Kateřina Kopecká, personální ředitelka Hochtief CZ, Jana Kořínková, zástupkyně personálního ředitele Metrostavu, Vladimír Woth, zástupce ředitele pro praktickou výuku Akademie řemesel Praha, Roman Pommer, viceprezident Hospodářské komory ČR, a Eduard Justa, předseda technické komise Cechu obkladačů ČR.
"Nedostatek lidí se samozřejmě do praxe propisuje. Musíme daleko lépe než dříve plánovat personální obsazení jednotlivých projektů. Jako firma musíme dbát na to, abychom spolupracovali se středními a vysokými školami a učilišti – a abychom mladé lidi zaujali, aby k nám šli pracovat. Věřím, že stejně to dělají i ostatní firmy. Největší problém, který máme, je asi učňovské školství,“ předeslala Kateřina Kopecná z Hochtief.
Lidské manko se týká všech profesí. "Jde jak o řemeslníky a dělníky, tak o techniky. Opravdu chodíme na školy, na učiliště, na střední průmyslové školy, na vysoké školy a snažíme se získávat mladé lidi tam. Trh práce je velmi rigidní. Když se podíváme na počty reakcí na inzerci, tak v oblasti stavebních profesí je to dost zoufalé,“ připustila Jana Kořínková z Metrostavu. Běžný nebo průměrný počet zájemců například na pozice stavbyvedoucího nebo elektroinženýra se podle ní pohybuje pod tři reakce. "Kdybychom to srovnali například s administrativou nebo obchodem, tam se v průměru jedná o nějakých 30 jedinců, ze kterých se dá vybírat. Lidé ve stavebnictví nemají chuť práci měnit. To znamená, že se musíme zaměřit na to, abychom doplnili trh mladými lidmi,“ navrhuje Kořínková.
Tomuto východisku bohužel vůbec nenahrává demografický vývoj. Porodnost klesá a dětí rok od roku ubývá. Výjimku představuje několik pár let, kdy základní školy dokončují tzv. Husákova vnoučata. "Žáků přichází poslední dva roky v Praze a ve středních Čechách stále více. Takže naplňujeme i stavební obory, které byly dlouhodobě součástí dvouoborových, tříoborových tříd, což je třeba zedník. Ale to velmi rychle pomine. Zůstávají ostatní stavební obory, které přijdou společnosti příliš špinavé, fyzicky náročné, které se neobsadí,“ konstatoval Vladimír Woth. Dlouhá léta se přitom tradovalo, že v technických oborech je ve srovnání s gymnázii příliš mnoho žáků. "To se vůči roku 1995 výrazně změnilo. Před 30 lety bylo 188 škol s učňovskými obory, dnes jich zbývá 32.“
Videosestřih nejzajímavějších momentů z průběhu celé debaty si můžete pustit ZDE:
Roman Pommer z Hospodářské komory vidí v oboru velkou výzvu v tom, aby mladí lidé z oboru neodcházeli. Navázal na něj Eduard Justa z Cechu obkladačů, podle něhož se inovace v oboru zatím nepodařilo promítnout do školství. "V obkladačství se změnila struktura. Zavedly se digitální technologie, už to není ta těžká špinavá práce, ale je to tvořivá práce. Navíc si řemeslník, když je OSVČ, může zvolit režim – kdy bude pracovat, jaké zakázky bude brát, ale také kdy si odpočine. Je to práce s lidmi, je to o komunikaci. Tady naše společnost zaspala,“ řekl s dovětkem, že je třeba změnit přístup k řemeslům a lépe lidi motivovat.
Fotogalerie: NextGen Builders: Souhrn slovem a obrazem
V další diskusi se řečníci zabývali způsoby, jak se jejich firmy, instituce nebo profesní svazy snaží nedostatku pracovních sil bránit. Padly zmínky o spolupráci s konkrétními školami, vlastních učňovských programech, nabídkách benefitů pro zájemce o práci v oboru, o nejrůznějších praxích a odborných výcvicích či externích zakázkách se studenty. "Máme zasmluvněných téměř 40 škol napříč republikou na všech úrovních vzdělání, a boj o lidi je poměrně lítý. Oceňuji, že jsme se jako velké stavební firmy byly schopny dohodnout a začaly jsme spolupracovat. Podporujeme projekt stavební gramotnosti, který představuje stavebnictví na základních školách, abychom zajistily větší počet dětí se zájmem o náš obor,“ popsala Jana Kořínková z Metrostavu.
Přítomní dále zdůraznili nutnost dialogu s politickou reprezentací a zmínili důležitý nástroj mistrovské zkoušky, který by po vzoru ze zahraničí – coby určitý inženýrský titul – mohl dodat stavebnictví kvalifikaci a prestiž. "Mistrovské zkoušky by zároveň chránily spotřebitele, jako záruka, že jejich absolventi budou svou práci umět. A navíc by mohly lidi v oboru udržet,“ nastínil Roman Pommer.
Za menší problém považují znalci výši finančního ohodnocení: ve stavebnictví se dá dobře vydělat, ačkoli očekávání by neměla být nijak přehnaná. "Za mě nejsou finance úplně motivací, protože když dostanete přidáno, tak vás to motivuje měsíc, dva. A pokud jste s tím spokojený a žijete s tou částkou, vyloženě vás to nemotivuje k nějakému dalšímu výkonu. Ta práce musí lidi bavit,“ řekla Kateřina Kopecká.
Celý záznam debaty je vidění ZDE:
Jednu z hlavních příčin současných potíží vidí hosté v nastavení systému vzdělávání a úpravách, které ho postihly. "Byla chyba zrušit dílny na základních školách. V některých krajích jsou pokusy zřizovat technické mateřské školky, zavádět polytechnickou výuku. Myslím, že se musíme bezpodmínečně zasadit o to, aby se manuální zručnost rozvíjela a získávala na vážnosti,“ podtrhla Jana Kořínková.
Připomínky důležitých hráčů ve stavebnictví shrnuje společná Strategie Svazu podnikatelů ve stavebnictví a Hospodářské komory ČR, která má už pár let konečné znění. "Skoro o všech jejích bodech jsme tady hovořili. Bohužel si myslím, že tu strategii moc politiků ani nečetlo, natož aby ji četli úředníci na ministerstvu školství, nebo ji snad dokonce zapracovali,“ uzavřel Roman Pommer z Hospodářské komory.
Kontakt pro média:
Jana Kokešová
Account Manager
Stance Communications, s.r.o.
Jungmannova 750/34, 110 00 Praha 1
E-mail: jana.kokesova@stance.cz
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.