V Česku chybí řezníci. Střední školy zájemcům o studium nabízí peníze

Časy, kdy se říkávalo, že řezník je nejlepší soused, jsou asi už dávno pryč. Oboru se věnuje stálé méně lidí. Původně o něm uvažoval i sedmnáctiletý Adam. Nakonec bude zámečníkem.

 

"Já jsem se rozhodoval, jestli mám jít na řezníka, nebo zámečníka. Nakonec jsem šel na zámečníka, protože to mám kousek," svěřil se televizi Nova.

 

V práci s masem neviděl ani finanční perspektivu, s volbou oboru mu pomohli i rodiče. "Řezničině se věnuje doma, myslím, že to není na uživení," domnívá se Adamova maminka.

 

 

Podle provozovatelů řeznictví se může stát, že v dohledné době nebude mít kdo špekáčky vyrábět. "Pro trh to znamená, že zákazník v dohledné době nemusí najít v řeznictví tak kvalitně opracované maso, na které byl zvyklý," vysvětluje ředitel sítě řeznictví Milan Krinke.

 

Stanislav Zajíček se řezničině věnuje přes 30 let. "Na té práci je hezké, že dělám službu lidem. Ti mají z naší práce vlastně pak radost. Mladejm lidem chci vzkázat, že řezníky potřebujeme. Nás už je skoro většina šedesátiletejch řezníků," řekl pan Stanislav.

 

Některé střední školy teď ve spolupráci s kraji rozjíždí nový stipendijní program. Každý kdo půjde na řezníka, dostane měsíčně 500 korun.

 

 

"Za vysvědčení dostáváte tisíc korun v prvním ročníku, dva tisíce v druhém a tři tisíce ve třetím ročníku. Když se podívám do roku 1996, 1997, tak jsme otevírali až dvě třídy řezníků. Teď je ta situace jiná, máme celkem 14 žáků," prozradil ředitel Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu Miroslav Kudrna.

 

V Česku je asi dvacet škol, kde se dá řezníkem vyučit. Jenže plno nemají. A zájem není ani o nekvalifikovanou výpomoc. "Brigádníka v řeznictví ani nepamatuju," tvrdí prodavačka Blanka.

 

Odborníci se shodují, že čeští řezníci často za prací jezdí do Německa, tam prý je po nich poptávka a dostanou i lepší peníze. V Čechách si řezník průměrně přijde na 25 tisíc korun měsíčně, v Německu skoro na dvojnásobek.