Jiří Jílek z CzechTrade: Českému pivu v Chile karanténa uškodila, hruškovici ne

Na chilském trhu se už několik let úspěšně prodává české sklo, pivo či nábytek. Kvůli zavřeným restauracím a podnikům v době pandemie ale odbyt některých druhů zboží propadl skoro na nulu. Naopak sklizeň ovoce na výrobu hruškovice stihla firma Rudolf Jelínek včas, říká k důsledkům pandemie ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Santiagu de Chile Jiří Jílek.

V Chile úspěšně působí několik českých firem. Dotkla se jich krize v době koronaviru?

Těžké období tu prožívá společnost Thonet, oficiální dovozce a distributor českého dřevěného ručně vyráběného nábytku TON. Po úspěšných předchozích letech podnikání se letos jejich obchody propadly takřka na úplnou nulu. Situace souvisí právě s uzavřením restaurací a kaváren, ovšem také prakticky všech firem čili zákazníků Thonetu.

Začíná se ale postupně blýskat na lepší časy, aktuálně firma dotahuje přibližně desetinu původních tržeb a věří, že koncem letošního roku již bude na polovině. Návrat ke stavu před pandemií odhadují do dvou let. Stejnou situaci zažívají i dovozci českého piva Primátor a také Czechvar, což je obchodní označení budějovického Budvaru v zemích Latinské Ameriky.

Je naopak nějaký příklad zboží, které se dál dobře prodává navzdory pandemii?

Ukázkou, že se během této krize nezastavily všechny obchody, je vývoz českého skla z Crystalexu z Nového Boru. Jejich dlouhodobý obchodní partner nakupuje pravidelně a nic na tom nezměnila ani současná situace. Další česká firma, která slaví úspěch, je firma Šindlar.

Mají v Chile vlastní zastoupení a zabývají se službami v oblasti krajinného inženýrství a hospodaření s vodou. Zejména jde o provázanost vodohospodářských staveb na trvale udržitelný rozvoj lidské společnosti, ochranu přírodních zdrojů a biodiverzitu. V Chile vyhráli státní zakázku na vybudování přírodní čistírny odpadních vod.

V zemi, kde je spousta slunečních dní, se v současnosti čile rozvíjejí alternativní zdroje energie. Chopili se této příležitosti i nějací Češi?

Ze všech českých podniků má v Chile jednoznačně největší obchodní aktivity energetická společnost Solek Group, která sem vstoupila v roce 2014. Prostřednictvím své filiálky Solek Chile a PV Power na chilském trhu podniká ve výstavbě a provozování fotovoltaických elektráren a má již vybudované solární parky v oblastech Santa Laura, Cuz Cuz a Ovalle.

Analyzují možnosti propojení výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a její následné využití pro ekologickou výrobu vodíku. Jedná se tedy o velmi zajímavý projekt na ochranu životního prostředí.

Češi využili také vhodné podmínky v Chile pro pěstování ovoce.

Ano, dlouhodobě na chilském trhu podniká výrobce lihovin Rudolf Jelínek. Jejich destilérka se nachází blízko města Quillón v regionu Ñuble. Jejich skvělá hruškovice z hrušek Williams putuje do celého světa. Firmy se krize spojena s pandemií koronaviru bezprostředně nedotkla. Ještě před úplným vypuknutím pandemie v Chile totiž úspěšně proběhla sklizeň ovoce a nyní, v chilském zimním období, sady odpočívají.

Jiří Jílek

Je absolventem Elektrotechnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Před příchodem do agentury CzechTrade pracoval dva roky ve společnosti Pilsen Steel a od roku 2009 čerpal obchodní zkušenosti na trzích Latinské Ameriky, kde zastupoval vybrané české a slovenské firmy. Mezi lety 2014 a 2018 působil jako ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Kolumbii a poté vedl konzultační tým pro energetiku, zdroje a životní prostředí v pražské centrále agentury. V současnosti je ředitelem kanceláře v chilském Santiagu a současně regionálním ředitelem pro Latinskou Ameriku.

Chile má geograficky velmi specifický, protáhlý tvar. Jak se liší jednotlivé regiony a jak pojmout obchodní expanzi v zemi, kde jsou tak velké vzdálenosti?

Díky své délce 4329 kilometrů se Chile pyšní neuvěřitelně rozmanitým rázem krajiny, podnebných pásů i výhod a problémů, jež v sobě tato diverzita skýtá. Vzhledem k různým klimatickým podmínkám došlo k poměrně zřetelnému rozvrstvení ekonomických aktivit v zemi. Jižně od hlavního města Santiago je významné zemědělské centrum země, naopak regiony na sever od Santiaga i extrémní sever se vyznačují převážně těžebním průmyslem.

Ekonomické aktivity se musely přizpůsobit rázu krajiny a povaze ekosystémů v jednotlivých regionech. Zahraniční společnosti, které se tu chtějí prosadit, si musejí jasně stanovit své prioritní oblasti zájmu a identifikovat lokality pro svou působnost.

Jakou roli má pro obchodní vstup do země metropole?

Všechny důležité chilské firmy i organizace, které mají místo své působnosti ve vzdálenějších regionech od centrálně položeného hlavního města, jako jsou těžební a energetické společnosti, zemědělští producenti a další, si uvědomují důležitost centralizace. Většina z nich má v Santiagu svou hlavní kancelář. To umožňuje snazší komunikaci s obchodními partnery a Santiago se tak stává důležitým uzlem, v němž probíhá většina jednání.

Chilané v obchodních jednáních vždy očekávají osobní kontakt a je pro ně důležité, aby potenciální obchodní partner viděl zázemí jejich výroby. Při plánování budoucí akvizice je stěžejní připravit se na přelety z hlavního města do vzdálenějších regionů, v němž se nachází samotné sídlo výroby obchodního partnera.

Chilané bývají někdy označováni za Angličany Jižní Ameriky. Proč?

Tohle označení je zevšeobecnění týkající se zejména chilské spolehlivosti, tendenci k přílišné byrokracii a organizaci i pořádku v zemi v původním kontextu jihoamerických zkorumpovaných vlád 90. let. Chilské jednání se mnohdy považuje za pasivně agresivní, plné ironie a klasicistické, avšak zdvořilé, což jsou vlastnosti, které by Britové snadno mohli vztáhnout i na sebe.

Současný život v Chile mnohdy poukazuje na některé společné kulturní rysy obou zemí. V letech 1840 až 1914 emigrovalo do Chile více než 50 tisíc Britů a přinesli s sebou britské školy, sportovní kluby a podniky. Fotbal je samozřejmě nejoblíbenějším sportem a úcta k fotbalistům je bezpochyby společnou vlastností obou kultur. Stejně tak i koňským dostihům se v určité době dostalo obrovské obliby.

Tradiční podobností mezi britským a chilskými lidem je jejich typická posedlost čajem. Britský čaj o páté je v Chile nahrazen zvykem „tomar once“ (dát si jedenáctku), přičemž se jedná o prakticky jednu a tutéž tradici, která charakterizuje téměř každou chilskou rodinu dnešní doby. Během posezení u čaje „o jedenácté“ se konverzuje o politice s notnou dávkou nadsázky a ironie tolik typické i pro jejich anglický protějšek.

Chile během tučnějších časů ukládalo zisky z těžby do speciálního vyrovnávacího fondu. Využívá při pandemii tyto peníze na restartování ekonomiky?

Tajný zákon o rezervách z mědi byl schválen roku 1958 a následně několikrát významně upraven během vojenské diktatury v 70. letech. Jeho cílem je rozdělovat příjmy z výnosů z vytěžených strategických surovin. Finální podobu získal zákon v roce 1976, kdy bylo odsouhlaseno, že

10 procent z prodeje Národní organizace pro měď (CODELCO) bude přímo vypláceno do rezerv ozbrojených sil pro nákup zbraní a strategické vojenské techniky. V letech 2010 až 2019 přispěl ozbrojeným silám částkou přes 6702 milionů chilských pesos. Zákon navíc udává, že ozbrojené složky musejí se získanými rezervami manipulovat důvěrným způsobem a informace o financování nesmějí být sdíleny s žádným vnějším subjektem.

Uložené finanční rezervy z těžby nemohou být využity zpětně vládou k jinému účelu než financování ozbrojených složek. Ani nyní v době mimořádné situace a obrovských ekonomických potíží neexistuje možnost, že by se daly rezervy využít k zabránění hospodářského úpadku země a k znovunastartování ekonomiky, poněvadž to původní zákon neumožňuje.

PDF verze zářijového čísla magazínu Český export a podnikání ke stažení