Budoucnost vzdělávání. Proč je matematika klíčem k prosperitě?
Ve světě, kde je vědění dostupné na jedno kliknutí a umělá inteligence mění pracovní trh rychleji než naše očekávání, se otevírá zásadní otázka: co má být skutečným úkolem školy? Odborníci z organizací Matika Česku a PORG o této otázce diskutovali na Forbes eventu Lepší Česko Prague Edition ve Státní opeře. Shodli se, že tradiční model školy je potřeba zásadně přehodnotit.
Debata se zaměřila například na to, jaké dovednosti budou děti potřebovat v budoucnu. Soft skills, jako je komunikace, práce v týmu nebo podpora spolupracovníků, jsou podle Michaely Pavlík z nadace Matika Česku a Martina Romana, který stojí za prestižní sítí soukromých škol PORG, stejně důležité jako hard skills typu digitální kompetence, matematika a analytické myšlení.
„Světové ekonomické fórum pravidelně aktualizuje seznam kompetencí, které jsou klíčové pro život. Na prvním místě je analytické myšlení, na druhém kreativita a inovace. Bez znalostní báze se ale analytické myšlení nerozvíjí,“ upozornil Roman.
Zároveň dodal, že analytické myšlení je vlastně syntézou mnoha různých dovedností, které budou důležité, ať už se se světem stane cokoli.
„Často slyšíme otázku, proč se učit něco, co si můžeme vygooglit, ale znalosti nebo fakta jsou jako podání v tenise. Pokud je neumíte, nic nevyhrajete. A když ovládáte jen podání, tedy jen fakta, taky neuspějete. Abyste byli schopni kriticky nebo analyticky myslet, potřebujete i tu znalostní bázi,“ zdůraznil Roman.
Matematika se podle odborníků stává univerzálním jazykem vědy a fundamentem ekonomiky. „Statistiky z Velké Británie ukazují, že dvacet procent HDP tvoří matematické obory, což v českých podmínkách představuje potenciální zisk až jeden a půl bilionu korun ročně. Matematika není jen o číslech, je to systém myšlení,“ vysvětlil Roman.
Diskutující se dále shodli, že problém není v matematice samotné, ale ve způsobu její výuky. „Matematika se neučí správně. Studenti si často nezažijí úspěch. Kdyby se matematika učila tak, aby každý student mohl úspěch zažít, tak by ji až na pár anomálií měli všichni rádi,“ myslí si Roman.
Podpora učitelů a personalizace
Řešením nedostatku kvalitních učitelů jsou podle Pavlík systematické rekvalifikace a podpora začínajících pedagogů. Projekt Matika Česku nabízí učitelům matematiky, fyziky a informatiky podporu ve výši deset tisíc korun měsíčně po dobu tří let, která zvyšuje šanci na jejich setrvání ve školství.
„Dvě třetiny našich podporovaných učitelů si díky tomu mohou dovolit zůstat ve školství,“ uvedla Pavlík a dodala, že další cestou, jak efektivně podpořit každého studenta individuálně, je personalizace výuky s pomocí AI.
K představě, že umělá inteligence jednou učitele zcela nahradí, jsou ale oba respondenti skeptičtí. „Učitel tam není jen proto, aby vás naučil kvadratické rovnice. Slouží také jako výchovný model, vzor nějakého chování,“ konstatoval Roman.
Martin Roman zároveň pro efektivnější výuku matematiky navrhl jedno systémové a mnohem levnější řešení.
„Každý učitel matematiky by měl do hodin už od základní školy povinně chodit s mazacími tabulkami, na které by žáci měli psát své odpovědi. Důsledná a nonstop kontrola je jedinou cestou, jak mít přehled o tom, co děti opravu vědí, aby se neztratily,“ soudí Roman.
Studenti se totiž podle něj často ztrácejí a nevědí, co se učí, protože učitelé jdou dopředu rychlejším tempem. Tabulka by znamenala, že učitelé sice odučí méně, ale děti se naučí víc.
Diskutující upozornili také na nedostatečný systém hodnocení. Místo tradičních známek by měl být kladen důraz na přístup a snahu studenta, nikoli pouze na výkon. „Umožní to studentům zažít úspěch a podporovat hluboké učení,“ shrnula Pavlík.
PORG praktikuje model slovního hodnocení a dvojího známkování – za výkon a za přístup. Podle nich je to efektivní cesta, jak motivovat studenty a současně hodnotit jejich reálné kompetence.
„První tři roky neznámkujeme, dáváme jen slovní hodnocení. Postupně pak děti směřujeme k tomu, že od čtvrté třídy je budeme známkovat. Na gymnáziu nedáváme známky jedna až pět, ale jedna až deset. Žáci dostávají jednu známku za výkon a druhou za přístup. Díky tomu rodič pochopí, zda je jeho dítě chytrý lempl, nebo neuvěřitelný dříč,“ objasnil Roman.
Na PORG ale nedostávají známky jen studenti. Jednou za rok si své hodnocení odnesou také učitelé. „Žáci učitele hodnotí v šesti kategoriích a přistupují k tomu velmi zodpovědně. Ještě se nám za sedmnáct let nestalo, že by nějaký student dal učiteli ve všech šesti kategoriích špatnou známku,“ zmínil Roman.
Podle Romana by podobný inovativní systém mohl fungovat i v jiných školách. PORG své zkušenosti aktivně sdílí se stovkou učitelů ze státních škol. Inspiraci přitom čerpá i ze zahraničí.
Martin Roman studoval pedagogiku na univerzitě, která je špičkou ve výzkumu vzdělávání. „Zjistil jsem, že existuje spousta knih s konkrétními a velmi podrobnými návody pro učitele, které ale v Česku nevycházejí. Proto jsem je začal vydávat a zprostředkovávat českým učitelům,“ řekl.
Organizace Matika Česku pro změnu spolupracuje s tuzemskými neziskovými organizacemi, například Začni učit nebo Učitel naživo a dívá se i na Global Teacher Prize. „Inspirativní učitelé jsou často nedocenění, a přitom mají obrovský vliv,“ doplnila Pavlík.
V závěru se diskutovalo i o možných reformách českého školství. Roman vidí klíčovou změnu v oblastech ekonomiky a vzdělávání.
„V ekonomice bych navrátil financování škol podle počtu žáků místo odpracovaných hodin. V oblasti vzdělávání bych zavedl centrálně opravované maturity. Země, které přešly na centrální systém, zaznamenaly zvýšení znalostí a HDP i férovější přístup k pracovním příležitostem,“ poukázal.
Pavlík dodala, že rychlá změna by mohla spočívat v úpravě platového ohodnocení učitelů. „Tabulkové platy brání učitelům, aby si třeba v Praze mohli tuto profesi dovolit vykonávat. To bych změnila hned.“
The post Budoucnost vzdělávání. Proč je matematika klíčem k prosperitě? appeared first on Forbes.