Radši se vyučte řemeslu. Studie Anthropicu ukazuje, koho AI ohrožuje nejvíc

Společnost Anthropic, která stojí za úspěšným AI modelem Claude, vydala studii o tom, jak umělá inteligence nahrazuje jednotlivé obory lidských profesí. Co z ní vyplývá? Vyšší vzdělání nebo dlouholetá praxe už nejsou automatickým štítem – naopak, právě kvalifikovaní kancelářští pracovníci pociťují nástup automatizace nejvýrazněji. A potenciál toho, co AI dokáže, je ještě daleko vyšší.

Anthropic ve své studii pracuje s pojmem „pozorovaná expozice“, který má odlišit potenciál automatizace od reálné praxe v profesích. Nejvyšší expozici vůči AI podle studie mají programátoři, finanční analytici či zákaznická podpora. Obecně jde o digitální, textové nebo analytické profese. Naopak fyzická nebo manuální práce má expozici velmi nízkou.

Zatímco teoretická expozice (co AI dokáže) je u mnoha profesí obrovská, pozorovaná expozice (co se skutečně děje v praxi) je mnohem nižší.

U programátorů by podle studie mohla umělá inteligence časem plnit až 75 procent úkolů. Automaticky by mohla zvládnout samotnou tvorbu, ale i aktualizování a udržování softwarových programů.

Na druhém místě s nejvyšším teoretickým pokrytím AI jsou zástupci zákaznického servisu, u kterých podíl činí sedmdesát procent. AI by plně mohla pokrýt komunikaci se zákazníky za účelem získání informací, přijímaní objednávek a řešení stížností.

AI by mohla ohrozit i velkou část právníků. Pro lidi z masa a kostí však stále zůstávají úkoly spojené se zastupováním klientů u soudních řízení.

Jaké profese jsou nejvíc v ohrožení?

Profese	Pozorovaná expozice	Automatizované úkoly
Počítačoví programátoři	74,5 %	Psaní, aktualizace a údržba softwarových programů.
Pracovníci zákaznického servisu	70,1 %	Komunikace se zákazníky za účelem poskytování informací, přijímání objednávek a řešení stížností.
Pracovníci zadávání dat	67,1 %	Čtení zdrojových dokumentů a vkládání dat do systémů.
Specialisté na zdravotnickou dokumentaci	66,7 %	Sestavování, sumarizace a kódování údajů o pacientech.
Analytici trhu a marketingoví specialisté	64,8 %	Příprava zpráv o zjištěních, grafické znázornění dat a překlad složitých závěrů do psaného textu.
Obchodní zástupci (velkoobchod a výroba)	62,8 %	Kontaktování zákazníků za účelem předvedení produktů a získávání objednávek.
Finanční a investiční analytici	57,2 %	Podklady pro investiční rozhodování analýzou finančních informací pro prognózu obchodních, průmyslových nebo ekonomických podmínek.
Analytici a testeři zajištění kvality softwaru	51,9 %	Úprava softwaru za účelem opravy chyb nebo zlepšení výkonu.
Analytici informační bezpečnosti	48,6 %	Provádění hodnocení rizik a testování zabezpečení zpracování dat.
Specialisté uživatelské podpory	46,8 %	Odpovídání na dotazy uživatelů týkající se provozu počítačového softwaru nebo hardwaru při řešení problémů.

Mimo dosah AI zůstávají podle očekávání například fyzické zemědělské práce, jako je prořezávání stromů a obsluha strojů. Minimální zásah do profesí také mohou pocítit kuchaři a myči nádobí, mechanici motocyklů, plavčíci a obsluha v šatnách.

Překvapivé je, že lépe placení pracovníci jsou i ti více exponovaní. AI může tedy zasahovat i kvalifikované kancelářské práce, nejen s nižší kvalifikací. Většímu vlivu umělé inteligence jsou přitom vystaveni především vzdělanější lidé a zkušenější zaměstnanci, přičemž statisticky častěji jde o ženy.

Z analýzy dat vyplývá, že navzdory vysokému očekávání zatím nedošlo k systémovému nárůstu nezaměstnanosti u ohrožených profesí. Data varují před jiným trendem: v oborech nejvíce ovlivněných AI se výrazně brzdí vytváření nových pracovních míst. Pravděpodobnost, že uchazeč v těchto profesích získá práci, klesla oproti roku 2022 o čtrnáct procent.

Většímu vlivu umělé inteligence jsou vystaveni především vzdělanější lidé a zkušenější zaměstnanci, přičemž statisticky jde častěji o ženy.

Pro příští desetiletí se tak očekává, že tato odvětví přestanou být motorem růstu zaměstnanosti. AI totiž stávajícím zaměstnancům pomáhá zvládnout víc práce, takže firmy už nepotřebují neustále rozšiřovat své týmy o nováčky. Už teď se zpomalení dotýká zejména mladých pracovníků ve věku 22 až 25 let.

V analýze Anthropicu je propast mezi tím, co AI „dokáže v laboratoři“ a co „dělá v kanceláři“, jedním z nejdůležitějších zjištění. Studie vysvětluje, že nevyužitý teoretický potenciál není jen otázkou času, ale souborem konkrétních bariér, které brzdí plošné nasazení v praxi.

Mezi tyto hlavní překážky patří zejména právní požadavky, institucionální omezení a specifické softwarové potřeby firem. Právě kvůli těmto faktorům zůstávají teoretické schopnosti umělé inteligence v mnoha oborech zatím odděleny od reálného každodenního provozu.

The post Radši se vyučte řemeslu. Studie Anthropicu ukazuje, koho AI ohrožuje nejvíc appeared first on Forbes.