Katastrofické dluhopisy. V USA bizarní cenné papíry frčí, proč je Česko nezná?

Je to investice, která v podstatě nereaguje na dění na trzích. A proto se katastrofické dluhopisy investorům zamlouvají, alespoň ve Spojených státech. Český trh je prozatím nezná a podle expertů ani nepotřebuje.

Americký trh s takzvanými katastrofickými dluhopisy zažil loni nejlepší rok své historie, když se nafoukl do velikosti 25,6 miliardy dolarů (asi 525 miliard korun). Meziročně tak vyrostl o úctyhodných 45 procent. Že jste o katastrofických dluhopisech neslyšeli? Není divu, český trh je nezná.

Takzvané „CAT bonds“ jsou finanční nástroj, který umožňuje pojišťovnám mírnit riziko pro své cashflow, které představují přírodní katastrofy jako hurikány, zemětřesení nebo rozsáhlé požáry.

Dají se popsat jako takové obrácené pojištění. Místo toho, abyste jako majitel domu například na Floridě, která je často stižena ničivými hurikány, platili pojišťovně prémiové sazby, zaplatí je investoři.

Ti vloží peníze do separátní entity, kterou pojišťovna vytvoří, v angličtině se pro ni používá zkratka SPV (Special Purpose Vehicle). Prostředky v ní slouží jako fond v případě, že bude muset pojišťovna kvůli katastrofě vyplácet velký objem prostředků svým klientům.

Investoři z toho mají poměrně slušné výnosy, které se v závislosti na lokalitě pohybují od nižších jednotek procent až k patnácti až dvaceti procentům.

Zvláště u vyšších výnosů ale zpravidla platí, že i úroveň rizika pro investory je výrazně vyšší a existuje slušná šance, že o peníze vlivem katastrofy přijdou.

Podle Jana Hrevuše, CEO pražské kanceláře Gallagher Re, mají oproti specializovaným zajišťovnám katastrofické dluhopisy některé strategické výhody.

„Například diverzifikaci zdrojů. Pojišťovna nespoléhá pouze na zajišťovny, ale rozkládá riziko mezi široké spektrum investorů na kapitálovém trhu. Vytváří také alternativní kapacitu. V případě obrovských rizik jako hurikány nebo zemětřesení ve Spojených státech nemusí být kapacita tradičního zajistného trhu dostatečná nebo může být příliš drahá,“ vysvětluje Hrevuš.

Mezi investory se nyní těší katastrofické dluhopisy slušné oblibě. Potvrzuje to i analytik Dominik Kohut z poradenské společnosti PwC. „Ve světě zažívají boom, protože nabízejí diverzifikaci i atraktivní kupon a zároveň reagují na rostoucí intenzitu klimatických katastrof. Zajímavé je, že katastrofické dluhopisy vykazují velmi nízkou korelaci s trhem, což významně přispívá k jejich popularitě,“ doplňuje Kohut.

Podle Marka Šubrta, vedoucího odboru řízení portfolia a likvidity v pojišťovně Kooperativa, se tento typ dluhopisů vydává hlavně ve Spojených státech, Japonsku a některých evropských zemích, a to většinou přes SPV entity na Bermudách, Kajmanech nebo v Irsku.

„Investory jsou zejména ILS fondy (fondy navázané na pojistná rizika), penzijní fondy, hedgeové fondy a asset manažeři, které láká vysoký výnos, nízká volatilita a nízká korelace s tradičními trhy,“ doplňuje Šubrt.

Malé a příliš bezpečné Česko

A ze zkušenosti jedné z největších českých pojišťoven zároveň vysvětluje, proč pojišťovací domy v České republice katastrofické dluhopisy nevyužívají: Česko je zkrátka malý trh, kde pojišťovnám nedává smysl vyhledávat alternativní kapitál.

„Pro pojišťovny nedává investování do CAT bondů smysl, protože by na aktivní straně zvyšovaly expozici k rizikům, která samy nesou v pasivech. Teoretická diverzifikace by připadala v úvahu jen nákupem jiných typů katastrofických rizik, ale české pojišťovny tuto potřebu nemají. V Česku investují do CAT bondů jen výjimečně některé fondy a správci soukromého kapitálu v rámci širších globálních portfolií,“ shrnuje tuzemskou situaci Marek Šubrt.

Dominik Kohut z PwC k tomu dodává, že důvodem je i nízká frekvence katastrof a tradiční konzervativnost českých investorů. „Domácí pojišťovny proto využívají hlavně klasické zajištění, sdílení rizik v rámci profesních struktur a v krajních případech spoléhají na stát,“ vysvětluje Kohut.

Pokud by ale přece jen CAT bondy na český trh dorazily, pomohly by podle Kohuta pojišťovnám s dodatečným kapitálem, stabilnějšími výsledky i vyšším ratingem. „Pro stát by to znamenalo menší tlak na veřejné finance při velkých živelních pohromách,“ poznamenává Kohut.

Jenže Amerika je v docela jiné pozici: minimálně hurikány a rozsáhlé požáry jsou tam mnohem častější. Ne náhodou tam tak katastrofické dluhopisy vydalo patnáct nových pojišťoven.

Podle Andyho Palmera ze Swiss Re, jedné z největších zajišťoven světa, tak raketový nárůst trhu nikdo nepředpokládal.

„Ať už to měříte jakýmkoli způsobem, trh roste. Vidíme, že se uzavírají větší obchody, na trh přicházejí noví sponzoři a dochází k významnému rozšíření rizika. Myslím, že to byl posun v myšlení všech, kteří se na tento prostor dívají. Očekáváme, že to tak bude pokračovat i nadále,“ řekl Palmer.

The post Katastrofické dluhopisy. V USA bizarní cenné papíry frčí, proč je Česko nezná? appeared first on Forbes.