Jak Albánci zlevnili kokain a proč s jeho cenou Madurův pád nezahýbe
Sesazení venezuelského diktátora Nicoláse Madura s sebou přináší mnoho ekonomických konsekvencí. Jednou z nich jsou i dohady, jak celá událost ovlivní celosvětový černý trh s kokainem. Samotná Venezuela však zřejmě nemá sílu zásadně ovlivnit jeho cenu, kterou v poslední dekádě srazili Albánci.
Světový trh s kokainem si v průběhu let stále drží svou rostoucí trajektorii. Přinášet jakákoli oficiální čísla z černého trhu je ze své podstaty nemožné, nicméně podle posledních údajů OSN (UNODC) dosáhla globální nelegální výroba kokainu zhruba 3708 tun v roce 2023, což znamenalo historický rekord. V peněžním vyjádření se odhaduje, že ve světě se ročně prodejem kokainu protočí stovky miliard dolarů.
Mezi největší světové producenty kokainu patří Kolumbie, která v roce 2023 podle údajů OSN tvořila přes 67 procent globální produkce koky, za ní jsou Bolívie a Peru.
Venezuela tedy v první trojce chybí, ve statistických přehledech výroby kokainu se země vůbec neobjevuje jako významný producent koky nebo kokainu. Je spíše uváděna jako tranzitní stát a místo pro pašování, ne jako hlavní výrobce suroviny.
Vliv událostí ve Venezuele, které by měly směřovat k potírání výroby kokainu v zemi, na světovou produkci nelegální drogy tak bude minimální až v podstatě neviditelný, i kdyby tam byl celý černý trh vymýcen.
Dokonce i v případě, že by byly ve Venezuele uzavřeny všechny přepravní trasy a překladiště kokainu, který z Jižní Ameriky proudí do Evropy, USA, Asie a Austrálie, obchodníci rychle najdou alternativní řešení a kokain budou do světa posílat z jiných než venezuelských přístavů.
Nabídka kokainu ve světě se tedy s posledními událostmi ve Venezuele z dlouhodobého hlediska nezmění, a tím pádem se nedá očekávat ani prudký růst jeho ceny.
Mimochodem, cena kokainu se v přepočtu na tuzemskou měnu pohybuje kolem 2500 korun za jeden gram, před deseti a více lety to byly běžně tři tisíce korun. Část rozdílu udělala posilující koruna, která zlevňuje zboží dovážené ze zahraničí účtované v dolarech nebo eurech.
Tím pravým důvodem poklesu ceny, což je v době proběhlé inflace v podstatě u každého druhu zboží téměř ojedinělá záležitost, je zcela nové utvoření dodavatelských řetězců v poslední dekádě, kdy se do distribuce kokainu vložili Albánci, respektive albánská mafie (v originálním znění Mafia shqiptare).
Výsledkem je to, že pokud v Evropě narazíte na kokain, můžete si být jistí, že jej přivezli Albánci. Mafiánům z Balkánu se totiž během poslední desetiletky podařilo obsadit veškeré články dodavatelského řetězce.
Od kontroly produkce koky na polích přes její zpracování až po tranzit do jihoamerických přístavů, odkud na lodích ročně proudí tuny zakázané drogy nejen do Evropy. Albánští obchodníci si hlídají i samotný prodej spotřebitelům.
Distribuci kokainu z Latinské Ameriky se před dvěma lety věnovala televize BBC a předtím i britský list Telegraph, který měl své investigativní reportéry přímo v albánských strukturách.
„Albánská mafie v posledních letech rozšířila svou přítomnost v Ekvádoru a nyní kontroluje většinu toku kokainu z Jižní Ameriky do Evropy,“ uvedla BBC, která správně dodala, že Ekvádor sice nepatří mezi největší producenty koky a kokainu na světě, ovšem přes sedmdesát procent vývozu do Evropy jde právě z jeho přístavišť.
Pocházely banány naplněné kokainem, které se před pár lety objevily v Česku, od Albánců? Je to dost pravděpodobné. Možná přímo od albánského mafiána Dritana Gjiky, který se narodil ve Skadaru, ale v devadesátých letech během ekonomické krize podobně jako statisíce dalších Albánců emigroval do zahraničí.
Gjika si za svou domovskou zemi vybral právě Ekvádor a začal tam rozjíždět svůj černý byznys s kokainem. Kvůli jeho tranzitu do Evropy nakoupil lodě a založil společnost, která na starý kontinent exportovala ovoce. A v něm kokain. Nejdříve jen pár kilo měsíčně, ke konci jeho kariéry, než byl před dvěma lety zatčen, to už byly čtyři tuny kokainu měsíčně.
„Vývoz banánů tvoří šedesát šest procent kontejnerů, které opouštějí Ekvádor, třicet procent pak míří do Evropské unie, kde roste spotřeba drog,“ vypočítával pro BBC insider banánového průmyslu v Jižní Americe José Antonio Hidalgo.
Navíc Albánci si podle Telegrafu u kolumbijských kartelů dokázali dojednat nižší nákupní cenu.
„Britští experti zjistili, že Albánci získávali kokain od kartelů zhruba za čtyři tisíce až 5500 britských liber (v přepočtu 112 tisíc až 154 tisíc korun, pozn. red.) za kilogram, a to v době, kdy si jejich konkurenti mysleli, že uzavírají dobrý obchod s nizozemskými velkoobchodníky, kteří prodávali kilogram za 22 500 liber,“ uvedl už před pěti lety Telegraph.
I když byl mafián Dritan Gjika nakonec zatčen, jeho konkurenti po něm rychle zaplnili bílé místo a na ceně kokainu se jeho zatčení nijak neprojevilo. V posledních letech docházelo spíš k pravému opaku. „Droga je ve Spojeném království v posledních deseti letech levnější a čistší, než byla v letech devadesátých,“ dodal Telegraph.
Za tím stojí i příchod Albánců do tranzitních struktur. Jak jsme již zmínili, obsadili celý výrobní a distribuční řetězec, což jim umožnilo snížit cenu dodávaného bílého prášku kupovaného od dealera až o desítky procent.
Dříve totiž jednotlivé články celého řetězce ovládaly jiné skupiny, často i z jiných zemí. A ty si při předávání zboží účtovaly vyšší marže, aby na obchodu co nejvíce vydělaly. V kombinaci s nižší nákupní cenou kokainu z toho ve finále cenově těží i zákazník.
Albánská mafie ale není žádný solitér, musí samozřejmě kooperovat i s dalšími zločineckými organizacemi, aby se její obchody mohly nerušeně roztáčet.
V tomto ohledu Mafia shqiptare spolupracuje s největší mafií na světě, kterou je italská ’Ndrangheta. Italové na tomto poli nechávají své konkurenty operovat i proto, že pro ně Albánci dělají černou práci.
Kokain totiž na náš kontinent nemíří ani tak přes samotnou Albánii, odkud je těžké ho dostat do západní Evropy, protože země není členem Evropské unie. Albánci mají pod kontrolou největší evropské přístavy, jako je Rotterdam nebo Hamburk, a pomocí korupce potřebných manažerů z nich dokážou bez proclení dostat v podstatě jakékoli zboží.
A právě to dělají i pro ’Ndranghetu, se kterou spolupracují také další mafie, ovšem podle insiderů je mezi Italy a Albánci největší spojenecké pouto, možná pramenící rovněž z toho, že mnoho Albánců v minulosti emigrovalo na Apeninský poloostrov, mají v zemi přátele i rodinné příslušníky a zároveň řada z nich dodnes ovládá italštinu.
Světový trh s kokainem se tedy už změnil a neočekává se, že poslední události ve Venezuele na něj budou mít znatelný dopad. Spotřeba nelegální drogy v Evropě tak pravděpodobně dál poroste.
The post Jak Albánci zlevnili kokain a proč s jeho cenou Madurův pád nezahýbe appeared first on Forbes.