Jednotné měsíční hlášení od roku 2026: Zaměstnavatelé mají čas, ale ne na otálení. Jednotné hlášení 2026 vyžaduje přípravu s předstihem
Praha 12. ledna 2026 (PROTEXT) - Od roku 2026 čeká zaměstnavatele zásadní změna v oblasti reportingu zaměstnanců. Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) má sjednotit a zjednodušit komunikaci se státem. Přinese ale také výrazně vyšší nároky na správnost dat, interní procesy i IT systémy.
Na papíře působí nový systém přehledně: jedno hlášení namísto několika, jednotná struktura dat a centralizované podání směrem k úřadům. V praxi však bude klíčové, zda Česká správa sociálního zabezpečení a Ministerstvo práce a sociálních věcí dokážou dlouhodobě zvládnout nápor dat a bezpečně pracovat s mimořádně citlivými osobními údaji zaměstnanců.
„Z pohledu zaměstnavatelů není hlavním rizikem samotná legislativa, ale připravenost systému a kvalita dat, která do něj budou vstupovat. Jakékoli nesrovnalosti se po spuštění JMHZ velmi rychle projeví,“ upozorňuje Michaela Jaklinová ze společnosti BREDFORD Consulting.
Příprava s předstihem je klíčová
Zaměstnavatelé by se podle odborníků neměli soustředit pouze na splnění zákonné povinnosti, ale také na kontinuitu vlastních procesů. Případné výpadky či zátěž systému totiž mohou v krajním případě paralyzovat mzdovou agendu.
„Firmy, které začnou s přípravou až v roce 2026, budou řešit problémy pod tlakem. Ideální je začít už nyní – zkontrolovat evidenci, procesy i software,“ říká Michaela Jaklinová.
Co by měli zaměstnavatelé řešit ještě před koncem roku?
1. Aktualizace údajů o firmě
Základem je správně vedená identifikace zaměstnavatele u ČSSZ – název, IČO, adresa i kontaktní osoby. Součástí JMHZ budou nově také doplňující údaje o mzdové účtárně. Registrace musí být provedena nejpozději dva pracovní dny před nástupem prvního zaměstnance.
2. Kontrola evidence zaměstnanců u ČSSZ
Je nezbytné ověřit, že evidence zaměstnanců odpovídá skutečnosti – typy pracovních poměrů, data nástupů i ukončení.
„JMHZ bude velmi citlivé na jakékoli nesrovnalosti. To, co dnes ještě projde, se po spuštění nového systému okamžitě projeví,“ upozorňuje Jaklinová.
3. Doplnění osobních údajů zaměstnanců
Od roku 2026 se rozšíří rozsah hlášených údajů – například o vzdělání zaměstnanců pro statistické účely. Zaměstnavatelé budou muset aktualizovat osobní dotazníky a u stávajících zaměstnanců si chybějící informace vyžádat.
Pozor: Nově se budou hlásit i osoby bez klasické pracovní smlouvy, například jednatelé nebo pracovníci na DPČ bez účasti na pojištění.
Každý pracovní poměr – včetně souběhů – bude evidován samostatně a bude vyžadovat přidělení osobního identifikačního čísla (OIČ) a identifikátoru pracovního poměru.
Pozor: změna u cizinců od dubna 2026.
Dne 31. března 2026 končí registrace cizinců přes Úřad práce. Nově se budou registrovat výhradně prostřednictvím ČSSZ. Pokud cizinec nemá rodné číslo, musí o něj požádat Ministerstvo vnitra a potvrzení předat zaměstnavateli. Stejný postup se týká i občanů Slovenska s rodným číslem přiděleným po 31. 12. 1992.
4. Přehled mzdových údajů a odvodů
JMHZ bude pracovat s detailními mzdovými daty – včetně odměn, bonusů a příplatků. Zaměstnavatelé by si měli srovnat mzdovou evidenci a zkontrolovat správnost i včasnost odvodů na sociální a zdravotní pojištění.
5. Připravenost mzdového a účetního softwaru
Je nutné ověřit, zda používaný software podporuje formát JMHZ. Pokud ne, je na místě jeho aktualizace nebo výměna a potvrzení termínů u dodavatele.
6. Elektronická komunikace a datové schránky
Elektronická komunikace bude povinná. Zaměstnavatelé by měli zkontrolovat přístupy k datové schránce, nastavit notifikace a aktivně využívat ePortál ČSSZ.
Důležité termíny
Většina povinností spojených s JMHZ začne platit od 1. dubna 2026.
Za období leden–březen 2026 se již nebudou podávat stávající přehledy (PVPOJ) ani výkazy k DPP. Tyto údaje budou odevzdány až ve druhém čtvrtletí 2026 v rámci JMHZ. Výjimkou jsou společnosti, které v průběhu prvního čtvrtletí 2026 ukončí činnost.
Platební povinnost zůstává beze změny – odvody za leden 2026 musí být uhrazeny do 20. února, obdobně v dalších měsících.
„Jednotné hlášení má potenciál administrativu zjednodušit, ale jen za předpokladu, že na něj budou firmy dobře připravené. Bez systematické přípravy se z dobrého záměru může stát velmi nepříjemná zátěž,“ uzavírá Michaela Jaklinová.
Ing. Michaela Jaklinová (Plevová) |linkedin.com/in/michaela-plevová-bb201919b
Ve společnosti BREDFORD Consulting působí od roku 2012. Od roku 2018 se specializuje na zpracování mezd a komplexní mzdovou problematiku. Svou práci zakládá na osobním a proaktivním přístupu ke každému klientovi.
Spolupráci s klienty chápe jako skutečné partnerství – je plně k dispozici nejen při řešení aktuálních problémů, ale i při implementaci nových systémů. Díky letitým zkušenostem dokáže klienty spolehlivě provést všemi zákoutími mzdové problematiky.
O společnosti BREDFORD Consulting
BREDFORD Consulting s.r.o. je butiková poradenská firma působící na českém trhu od roku 2005. Specializuje se na firemní klientelu, které poskytuje odborné služby v oblasti daňového poradenství, účetnictví a zpracování mezd. Již 20 let pomáhá firmám orientovat se v neustále se měnící legislativě, optimalizovat náklady a nastavit procesy tak, aby byly nejen efektivní, ale především srozumitelné a v souladu se zákonem.
https://www.bredford.cz/danove-poradenstvi
Ing. Jan Bonaventura |http://linkedin.com/in/jan-bonaventura
Je zakladatelem společnosti BREDFORD Consulting. Daňovému poradenství se věnuje nepřetržitě od roku 1999. Spolupracuje s klienty z mnoha oborů, včetně advokátních a účetních kanceláří, kterým pomáhá s řešením nejrůznějších problémů a situací.
Zakládá si na tom, že poskytnutí stanoviska a doporučení jsou jasná a srozumitelná. Nabízená řešení pak efektivní a zároveň bezpečná.
Zdroj: BREDFORD Consulting