Mikrobiom řídí vše. Co udělat, aby lépe fungoval? Strčte ruce do hlíny, říká vědec
V našich střevech žije víc bakterií, než je lidí na planetě. Ovlivňují naši náladu, imunitu, rychlost stárnutí i to, jestli máme chuť na čokoládu, nebo zeleninu. Jak „druhý mozek“ funguje a co mu prospívá, zkoumá Martin Schwarzer z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
Laureát Ceny Neuron pracuje v Laboratoři gnotobiologie s bezmikrobními myšmi, zvířaty, která nikdy nepotkala ani jedinou živou bakterii. Umožňují mu pochopit, co všechno bakterie ovlivňují.
Jeho odpověď? Úplně všechno. Díky průlomovému objevu publikovanému v prestižním časopise Science ukázal, že bez střevních bakterií nemůžeme optimálně růst. A také, že pomoct mohou nejen živé, ale i mrtvé bakterie. To dává naději milionům dětí, které trpí podvýživou.
Podpořit pestrost mikrobiomu je ale potřeba i u nás. V rozhovoru Martin Schwarzer vysvětluje, jak souvisí s dlouhověkostí, proč podle něj nemá moc smysl platit za sekvenování mikrobiomu a jestli pomohou probiotika dětem, aby nebyly v zimě tolik nemocné.
Co všechno mikrobiom v našem těle ovlivňuje?
Úplně všechno. Z našich pokusů vyplývá, že bakterie ovlivňují veškeré fungování našeho těla, ať už se jedná o fyziologii, tedy vnitřní tělní procesy, o vyzrávání imunitního systému, nebo o komunikaci se slizničními buňkami.
Má to vliv i na dlouhověkost? Žijí bezmikrobní myši déle?
Upřímně nevím. Několik málo vědeckých studií uvádí, že by to tak mělo být. Ale byly většinou dělány v 60. a 70. letech minulého století a já k nim přistupuji s opatrností. Stálo by za to tyto pokusy zopakovat. Nezáleží ale jen na mikrobiomu, roli určitě bude hrát i pohlaví, genetická linie použitých myší a strava.
U běžných myší se ví, že pokud jim omezíme příjem potravy, uděláme kalorickou restrikci, tak tyto myši žijí déle než ty, které mají neomezený přístup k potravě.
Dobře, ale domníváte se, že tedy mikrobiom přispívá k tomu, že myši žijí déle, nebo naopak jsou na tom lépe ty, které nemají bakterie?
To je dobrá otázka. Když si představíte savčí organismus, který nemá ve střevě bakteriální partnery, tak z mého pohledu je to, jako kdyby byl sám, něco mu chybí, něco, co by ho stimulovalo, pohánělo. Bezmikrobní myšky jsou takové nemastné, neslané, procesy v nich jsou pomalejší.
Protože nemají kontakt s bakteriemi, nemusejí vytvářet tak rozvinutý imunitní systém, nepotřebují regulovat procesy, z mojí zkušenosti mi přijde, že je u nich všechno utlumené.
The post Mikrobiom řídí vše. Co udělat, aby lépe fungoval? Strčte ruce do hlíny, říká vědec appeared first on Forbes.