Ztráta přes dvě miliardy. Sokolovskou uhelnou trápí pokles těžby i povolenky
Skupina firem Sokolovské uhelné, která patří rodině Štěpánkových, skončila loni ve ztrátě téměř 2,2 miliardy korun. O rok dříve přitom byla v zisku 885 milionů korun.
Skupině výrazně klesly tržby na 5,2 miliardy korun z předloňských téměř jedenácti miliard korun. Důvodem jsou ceny emisních povolenek, pokles těžby a poptávky po uhlí, ale i nejistá situace na trhu s energiemi.
Skupina se chce soustředit na prohloubení systému mixu různých zdrojů energie, aby byla schopna zajistit dodávky tepla a elektřiny. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné v obchodním rejstříku.
„Stejně jako v minulých letech ovlivňovaly i v roce 2024 ceny elektřiny, zemního plynu a především cena emisních povolenek zásadním způsobem energetický trh, a tak přímo ovlivnily plány těžby a výroby elektřiny. Po krátkodobě zvýšené poptávce po hnědém uhlí pokračovalo snižování využívání uhlí v energetice. Tento trend, jak naznačuje tržní situace, bude pokračovat i v dalších letech,“ uvádí firma ve výroční zprávě.
Skupinu Sokolovské uhelné tvoří samotná Sokolovská uhelná a pět společností, ve kterých má firma majetkový podíl. Akciová společnost Sokolovská uhelná měla loni tržby 3,8 miliardy korun, v roce 2023 utržila 7,4 miliardy korun. Hospodaření po zdanění skončilo ztrátou 1,97 miliardy korun.
Pro hospodaření skupiny je podstatná i společnost Elektrárna Tisová. Ta v loňském roce hospodařila s výkony 2,07 miliardy korun, je to zhruba polovina roku 2023. I Elektrárna Tisová skončila loni ve ztrátě, a to 48 milionů korun. Ostatní firmy skupiny měly na hospodaření celé skupiny jen malý vliv.
Podle výroční zprávy je těžké odhadovat, jak bude v letošním roce a v následujících letech možné využívat výrobní zdroje společnosti, tedy uhlí a plyn, pro výrobu tepla a elektřiny.
„Z velké části to bude záviset na tržních podmínkách a legislativních změnách vyvolaných opatřeními státu a Evropské unie v souvislosti s energetickou transformací a dekarbonizací. (…) Současně se musíme vypořádat i s tím, že zatím nebyly pevně stanoveny a vysvětleny plány státu pro přechodné období 2025 až 2030. Na dopady těchto plánů bude muset Skupina reagovat nejen v oblasti výroby elektrické, ale rovněž i tepelné energie,“ uvádí výroční zpráva.
Sokolovská uhelná loni vytěžila v posledním aktivním lomu Jiří 2,2 milionu tun hnědého uhlí, v roce 2023 to bylo téměř 3,4 milionu tun. Přitom ještě v roce 2020 se těžilo u Sokolova téměř 4,7 milionu tun hnědého uhlí ročně.
Výroba elektrické energie také klesla, a to z 942 gigawatthodin (GWh) v roce 2023 na loňských 623 GWh. Mírný pokles z 1567 terajoulů (TJ) na 1491 TJ byl i u výroby tepla.
Postupně klesá rovněž počet zaměstnanců skupiny kolem Sokolovské uhelné. Ke konci loňského roku jich firma zaměstnávala 1165, v roce 2023 byl průměrný počet zaměstnanců 1309.
Původní Sokolovská uhelná se v posledních letech postupně transformuje. Založila sesterskou skupinu Suas Group, do které převádí činnosti firmy, které mohou fungovat nezávisle na těžbě a zpracování uhlí. Její hospodářské výsledky za loňský rok zatím nejsou k dispozici.
The post Ztráta přes dvě miliardy. Sokolovskou uhelnou trápí pokles těžby i povolenky appeared first on Forbes.