Reinkarnace je drahý byznys. Za výběrem nového dalajlamy se skrývají velké peníze
Proces reinkarnace dalajlamy není pouhou náboženskou poznámkou pod čarou – je to katalyzátor, který již přesměroval miliardy dolarů na infrastrukturu, miliony na dary a desetitisíce turistických tras po celém Himálaji.
Tibetští buddhisté, včetně dalajlamy samotného, vám řeknou, že jde o čistě náboženskou otázku. Na druhé straně představitelé Čínské lidové republiky vám řeknou, že je to otázka politiky, na kterou by měli mít vliv.
Řeč je o výběru, chcete-li posvátné reinkarnaci, duchovního vůdce Tibetu dalajlamy. Tomu současnému bylo tento týden devadesát let a logicky se tak začíná hovořit o tom, kdo bude ten další.
Jenže to je od roku 1950, kdy Čína silou anektovala Tibet, dosti sporné území. Právě reinkarnace s sebou totiž přitahuje hodně ekonomické pozornosti – ať už ze strany čínských investic, tak v místě exilového pobytu dalajlamy na severu Indie.
Pro nevelkou Dharamsalu se zhruba padesáti tisíci obyvateli jsou duchovní poutě za dalajlamou velký nápor. Do čtvrti Kangra, kde se sídlo dalajlamy nachází, si ještě v roce 2022 našlo cestu přes šest tisíc návštěvníků. O dva roky později už to bylo více než čtyřiadvacet tisíc.
Využívají toho místní hoteliéři, jejichž ceny vzrostly meziročně o osmnáct procent, a místní začali své příbytky na kritické části roku pronajímat skrze indické řetězce.
S vysokým věkem čtrnáctého dalajlamy, civilním jménem Tändzina Gjamccho, se na korunovaci připravuje jak exilová tibetská vláda, tak čínská administrativa, která by ráda na patnáctého dalajlamu ukázala sama. Půjde o první výběr nejvyššího duchovního tibetského představitele od chvíle, kdy Tibet Číňané zabrali.
Neexistuje proto precedent toho, jak by celý proces měl vypadat, poslední se odehrál v roce 1940.
Hledání chlapce, do kterého se dalajlama údajně přenesl, bude nejspíše zdvojené. Zatímco exilová vláda nejspíše ukáže na dítě narozené mimo Čínu, oficiální místa čínské administrativy nepochybně ukážou na chlapce přímo z Tibetu nebo okolního čínského území.
Peking se systematicky snaží svůj vliv v tomto směru posílit. Čínská strategie hovoří o tom, že klidný Tibet v průběhu korunovace je cíl, za který není žádná cena příliš vysoká.
Svůj vliv si Číňané hodlají v Tibetu koupit. I proto v Tibetu investovali přes sedm miliard korun jen v posledních dvou letech v různých rozvojových projektech. Za v přepočtu více než 150 miliard korun chystá Peking také projekt megapřehrady na řece Yarlung Zangbo, který čínská administrativa prodává jako „motor zaměstnanosti“.
Kromě toho Peking utrácí nemalé peníze za propojení Tibetu se zbytkem Číny, což mu obratem také umožňuje snazší kontrolu. Do hlavního města Tibetu Lhasy jen za rok 2023 dorazilo téměř třicet osm milionů lidí, turismus tam v témže roce vygeneroval příjmy přes šest miliard korun.
Tibet a (ne)samostatnost není téma, které by se vyhnulo i některým velkým západním korporacím. Na čínské obdobě Facebooku, sociální síti Weibo, si ve svém příspěvku Mercedes-Benz dovolil v roce 2018 citovat dalajlamu. Akcie se okamžitě propadly a od německé automobilky musela přijít veřejná omluva.
Když dalajlama navštívil minulý rok New York a setkal se s představiteli vládní administrativy, reagoval Peking velmi nelibě a slíbil odplatu hotelovým řetězcům i aerolinkám, které se na cestě tibetské delegace podílely.
Ekonomičtí analytici dokonce občas hovoří o „tibetském postihu“ – automatickém strhnutí pěti až deseti procent z prodejů v Číně pro značky, které se veřejně s exilovým vedením Tibetu spojí v době předcházející a navazující na časové okno výběru nového dalajlamy.
Některé zahraniční investice do Tibetu byly dokonce dočasně pozastaveny – dokud se neukáže, zda má Čínou vybraný dalajlama skutečný náboženský mandát.
The post Reinkarnace je drahý byznys. Za výběrem nového dalajlamy se skrývají velké peníze appeared first on Forbes.