Trend solárních panelů na rodinných domech ustupuje. Teď přicházejí baterie
Trh s fotovoltaikou v Česku každým rokem roste, mění se ale jeho struktura. Zatímco v době energetické krize ho táhly zejména instalace solárních panelů na rodinné domy, dnes jde spíše o komerční elektrárny. Obavy z opakování polského scénáře v podobě vlny krachu solárních firem se ale nenaplnily.
Když loni krachl energetický holding Malina, zlé jazyky tvrdily, že jde o předzvěst vlny krachu firem instalujících fotovoltaické elektrárny vlivem poklesu poptávky souvisejícím s odezněním energetické krize i štědrých dotací. Podobně, jako se tomu na přelomu dekády stalo v Polsku, kde během dvou let zmizela z trhu až polovina firem instalujících solární elektrárny.
„To, co se říkalo, že zde nastane krach desítek společností a tisíce lidí nebudou mít domácí fotovoltaické elektrárny, to se nestalo,“ odpovídá výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář na dotaz Forbesu, zda Česko prochází polským scénářem.
Jen v tomto roce médii proběhly zprávy o problémech solární skupiny Solek, která přišla o svého zakladatele a balancuje na hraně insolvence, a také českého startupu Woltair digitalizující prodej, instalace i servis domácích fotovoltaických elektráren a tepelných čerpadel, který v květnu sám a dobrovolně vstoupil pod ochranu před věřiteli.
Ten samý osud potkal v uplynulém roce mediálně méně známé firmy jako Alpha Solar Systems, GoldenSun nebo MVP Solar CZ.
Podle dat serveru Voltaico.cz, který monitoruje dodavatele fotovoltaiky, je aktuálně v insolvenčním rejstříku 31 z celkem 998 firem. Podíl zkrachovalých firem tak dosahuje jen na 3,1 procenta.
„Když zkrachuje pár společností za rok, nejde o žádnou vlnu. To se děje v podstatě v každém oboru,“ hodnotí vývoj na trhu Jan Krčmář.
Jedním z důvodů poměrně nízkého počtu krachů je to, že pokles na trhu s fotovoltaickými panely na rodinných domech vykrývá nárůst instalací ve firemním sektoru. Ať už jde o výstavbu solárních elektráren na loukách, střechách hal, nebo o dnes nastupující agrovoltaiku.
Výkon solárních elektráren v Česku podle dat Českého sdružení elektroenergetických společností (ČSRES) totiž celkově roste, jen loni přibyl o zhruba jeden gigawatt, což je výkon jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín. A to i přesto, že celkově loni bylo zprovozněno necelých 45 tisíc fotovoltaických elektráren (FVE), což bylo o 38 tisíc méně v porovnání s rekordním rokem 2023.
Nepoměr výkonu a počtu FVE v Česku poukazuje na to, že na trhu jsou dnes zapojovány čím dál více velké komerční solární elektrárny.
„Počtem loni dominovaly fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů, kterých bylo nově připojeno téměř 41 tisíc o celkovém výkonu 429 megawattů. V instalovaném výkonu však už převažovaly fotovoltaiky u podnikatelů a velké elektrárny nad jeden megawatt, jejichž celkový výkon byl 539 megawattů. Napříč těmito kategoriemi vzniklo dvaapůlkrát více elektráren nad sto kilowattů než v roce 2023,“ uvedl už dříve při prezentaci statistik za loňský rok člen Správní rady ČSRES Svatopluk Vnouček.
„U nás i v zahraničí výrazně vzrostl podíl firemních instalací,“ potvrzuje pro Forbes manažer pro inovace české firmy Raylyst Solar, která je nejen obchodníkem se solárními panely, ale čím dál více se věnuje i celému ekosystému spojenému s efektivním řízením solárních elektráren.
Problémy pak postihly hlavně firmy, které měly svůj byznys závislý jen na instalacích solárních panelů na střechy českých rodinných domů. Proti vzniku velké vlny krachů tu ale působil jeden efekt.
„Do segmentu v době boomu vstoupily i firmy, jejichž hlavním byznysem je například elektroinstalace, voda a topení atd. A ty se pak zase stáhly a pokračují ve svém hlavním byznysu,“ vysvětluje Krčmář.
„Byly i případy, kdy polské firmy expandovaly na český trh. Šlo ale o firmy, které už se dávno stáhly nebo zkrachovaly, protože poptávka následně klesla,“ uvedl v nedávném rozhovoru šéf ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.
Důvodem poklesu je stabilizace cen elektřiny po vysokých růstech v době energetické krize a také postupné snížení dotačních podpor. Dá se obecně říct, že růst dotačních podpor zvyšuje poptávku a naopak. Svou roli pak hraje i nová cenotvorba na evropském trhu s energetikou, kdy obnovitelné zdroje čím dál častěji stlačují spotové ceny elektřiny do záporu.
Do větších problémů se pak mohly dostat firmy, které se kromě fotovoltaiky věnují také spřízněným tepelným čerpadlům. Takový mix má právě Woltair, který dnes prochází ozdravnou kúrou.
Boom tepelných čerpadel šel ruku v ruce s boomem fotovoltaiky, dnes ale na rozdíl od trhu s FVE zažívá výrazné poklesy. Podle analýzy Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ) a poradenské společnosti EY se v Česku loni prodalo dvacet tisíc kusů tepelných čerpadel, tedy až o dvě třetiny méně v porovnání s předchozími dvěma lety.
Celková kapacita produkce tepelných čerpadel od českých firem přitom dosahuje na čtvrt milionů kusů, většina jich proto míří do zahraničí. Jenže například v našem největším obchodním partnerovi Německu také došlo k poklesu trhu.
Na trhu ale pro tyto firmy zároveň vznikají nové příležitosti spjaté s jejich oborem, ke kterým mohou svou činnost transformovat.
„Zásadním trendem letošního roku je pak akumulace energie a poptávka po vysokokapacitních bateriových úložištích,“ ukazuje na nastupující lukrativní segment Vepřek z Raylystu.
„Změny na trhu samozřejmě vytvářejí tlak na instalační firmy, které jsou nuceny se doškolit, přeorientovat a zvládat i technicky náročnější projekty,“ dodává.
Výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek ale v tomto směru zvedá varovný prst.
„Jako AKU-BAT se snažíme mírnit očekávání. Trh s bateriemi dlouho stál a najednou díky nové legislativě dává smysl a je sexy. Všichni se najednou stahují do tohoto sektoru,“ říká Fousek.
„Proto očekávám, že za pár let přijde na trhu s bateriemi jisté vystřízlivění a konsolidace. Zkrátka firmy, které do toho skočí po hlavě, budou krachovat,“ uzavírá.
The post Trend solárních panelů na rodinných domech ustupuje. Teď přicházejí baterie appeared first on Forbes.