Continental v Brandýse ukazuje celému světu, proč se nebát robotů

„Co se u nás zavede a vyzkouší, to pak využívají další závody po celém světě,“ říká Michal Fichtner, vedoucí projektu Digital Factory v závodě Continentalu v Brandýse nad Labem. Německý obr si český závod vybral jako pionýra – pro celý svět tu testuje začleňování robotů a nejmodernějších technologií do výroby. A Češi mimo jiné v praxi ukazují, proč není důvod bát se automatizace.

Michal Fichtner šéfuje Digital Factory od roku 2020. Výsledkem projektu je modelový hi‐tech závod, který mezinárodní výrobce komponent a technologií pro automobilový průmysl ve středních Čechách buduje.

V Brandýse Michal Fichtner začínal už před dvaceti lety. „Byl jsem opravář, pájel jsem součástky. Pokračoval jsem přes údržbu, inženýring a IT až do týmu Digital Factory,“ popisuje svoji dlouhou cestu, která se mu teď náramně hodí.

„Když totiž chcete digitalizovat procesy, musíte jim rozumět. Potřebujete z vlastní zkušenosti vědět, kde digitalizace dává smysl,“ doplňuje ho Jakub Hamerník. Ten v závodě Continentalu vede tým Smart Automation a i on má zkušeností na rozdávání. V továrně v Brandýse působí čtrnáctým rokem, přišel po vysoké škole na pozici testovacího inženýra a prošel i údržbou.

Teď spolu čtyřicetiletý Fichtner a o rok mladší Hamerník tvoří sehraný tým a mění závod k nepoznání. „Před čtrnácti lety se po operátorovi chtělo, aby uměl šroubovat a uklidit na pracovišti, dnes se stará o chod strojů. Místo manuálního pracoviště máme plně automatizované výrobní linky a systémový operátor prochází kolem linky a kontroluje, jestli vyrábí tak, jak má,“ popisuje Hamerník.

Robotů měli v Brandýse ještě před pár lety minimum, dnes jich tu jezdí a pracuje víc než 300. S nadsázkou se dá říct, že tvoří desetinu pracovní síly. Celkem totiž Continental v Brandýse zaměstnává 3200 lidí, z toho přes 800 v administrativě a zbylou většinu ve výrobě. 

Školení ve virtuální realitě

Continental v Brandýse jako vůbec první v republice spustil například plně automatický skladovací systém AutoStore, ušetřil tím dva tisíce čtverečních metrů plochy. Na lidech se tu ale nešetří – díky propracované strategii a přípravě nemusí lidé robotům ustupovat, jen se přizpůsobují novým požadavkům.

„Pracovníka rozvíjíte a pomáháte mu zvyšovat kvalifikaci. Za posledních šest let jsme při plné automatizaci nikoho nepropustili, naopak jsme ještě nabírali,“ zdůrazňuje Fichtner.

„Původně údržbáři nepotřebovali elektrotechnické vzdělání, ale jak se zvyšovaly požadavky, umožnili jsme jim už před lety dálkové studium elektroškoly,“ doplňuje.

V oblasti školení otevírá digitalizace úplně nový svět. Před čtrnácti lety tu byly desítky šanonů a s nimi desítky tisíc stran papíru s manuály. I to se rychle mění.

„Pracovník si nasadí holografické brýle a místo, aby mu nadřízený ukazoval, jak se montuje rádio, ukáže se mu postup ve virtuálním rozšíření reality. Pokud zvládne dostatečný počet cyklů v požadované kvalitě, systém nahlásí, že má požadavky na obsluhu daného pracoviště splněné,“ popisuje Hamerník.

Týká se to přeškolení na různé části linek, ale i vstupních školení úplně nových zaměstnanců. „Vezmete si VR brýle a ve virtuální realitě si projdete celou firmu a zaškolíte se,“ říká vedoucí týmu Smart Automation.

Digitalizace kromě rychlejšího školení umožňuje i flexibilnější plánování výroby. Aplikace hlídají, kolik hodin zaměstnanec odpracoval a kolik smí podle zákona ještě odpracovat, usnadňují plánování dovolených a lidé mají i možnost odložit si směnu, pokud se třeba necítí dobře.

Vyskakující notifikace je také upozorní na volné přesčasy. „Ty si pak můžou rovnou v aplikaci zamluvit. Dříve museli přijít do práce a zeptat se, jestli je směna volná. Když nebyla, poslali je domů,“ připomíná Fichtner.

Další technologickou vychytávkou je simulace ergonomie pracoviště. Předchází zdravotním problémům, které by mohla nevhodně nastavená práce zaměstnancům způsobit, ale i pomáhá zefektivnit celý proces výroby.

„Máte dokonalý model člověka a nasimulujete si jakýkoli pohyb kloubu v těle. Simulace projde celý postup montáže, podle výšky vyhodnotí, jestli nějaký pohyb bude problém pro klouby, dostanete různé grafy na páteř, na bedra. Výsledkem je, že zaměstnanci nemají zdravotní problémy z povolání,“ vysvětluje Hamerník. 

Flexibilní výroba i office

Rozhovor s oběma manažery probíhá v moderní kancelářské budově, která je součástí areálu v Brandýse. Přestože je pondělí dopoledne, ve vedlejší kanceláři je jen pár lidí. I administrativy se totiž dotkly změny – funguje tu sdílené pracoviště. „Stůl si musíte zamluvit v digitální aplikaci, kde si taky rezervujete parkovací místa.

V kanceláři, vedle které sedíme, je jednadvacet míst, na kterých se lidé střídají. V praxi to znamená šedesát až sedmdesát procent času na home officu. Jinak bychom se nevešli,“ říká s úsměvem Fichtner.

Velká výhoda takového systému je podle něj flexibilita: zaměstnanec může svých osm hodin odpracovat kdykoli mezi šestou hodinou ranní a desátou večerní. „Můžete třeba ráno pracovat, pak si jít zaplavat nebo na kolo a od tří do šesti zase pracovat. Když to jde, tak se snažíme lidi povzbuzovat, ať si to rozvrhnou, jak chtějí a potřebují.“

Vysoký podíl home officu a práce odkudkoli s sebou nese maximální požadavky na kyberbezpečnost. „V tom je Continental hodně přísný. Můžete se připojit jedině přes zašifrovanou VPN s dvoufázovým ověřením. Můžete používat jen schválený software, který si stáhnete přes speciální apku. A pokud si na pracovní telefon nahrajete zakázanou aplikaci, mobil se sám odinstaluje,“ dodává Fichtner. 

Mechatronika je budoucnost

Kdy budou pracovat z domova i lidé ve výrobě? „U některých rolí to jde už teď. Máme nástroj takzvané automatizované optické kontroly. Využívaly to třeba těhotné operátorky, které z domova pomocí počítače vzdáleně rozhodovaly, jestli stanice dobře nebo špatně vyhodnotila chybovost nějakého osazení,“ překvapuje Hamerník.

Oba manažeři dobře vědí, že způsob práce i nároky na lidi se budou dál měnit. Výrobní závod podle nich za pár let nebude potřebovat klasického elektroinženýra nebo strojaře. „Klíčové slovo bude mechatronika, kombinace mechaniky a elektroniky. Za vším hledejte počítač, mechatronika je budoucnost a takoví lidé budou potřeba,“ míní Jakub Hamerník.

„Mělo by se na to myslet už na školách. Lidé by se měli naučit technickému myšlení a porozumět technické dokumentaci. Ne se učit na konkrétní technologii, která tu za pár let třeba vůbec nemusí být,“ podotýká Michal Fichtner.

V Continentalu i proto spolupracují s ČVUT nebo se středními školami – místní střední škole dokonce pomáhali aktualizovat osnovy. „Vysokoškoláci se u nás můžou rozvíjet už při studiu, napsat si tu bakalářky a diplomky. Když to jde, snažíme se si talenty vychovávat,“ dodává šéf projektu Digital Factory.