Otevřené dveře do unikátních staveb. Oslava architektury vás zavede i do neznámé vily

Architektonické skvosty, zapomenuté stavby, ale i domy, o kterých nevíte, že vůbec existují. Letošní Den architektury se někde udrží v současnosti, jinde zaběhne hlouběji do historie. Šestidenní festival vzdá poctu první dámě české architektury Aleně Šrámkové a připomene také dílo Josipa Plečnika, od jehož narození letos uplynulo 150 let.

Program začíná v pátek 30. září a otevře dveře u staveb ve více než stovce českých i slovenských měst. Návštěvníky čekají exkurze, procházky, přednášky i workshopy. Motto dvanáctého ročníku je přitom prosté: Nebourej, transformuj! Z velké části se totiž letošní Den architektury zaměřuje na zajímavé rekonstrukce a obnovu.

Pokud nevíte, kam přesně vyrazit, zkuste se inspirovat našimi tipy.

Praha

V hlavním městě byste určitě neměli vynechat nové technologické dílny a ateliéry UMPRUM, divadlo Rokoko nebo mimořádně otevřené designové sídlo firmy Koma Modular. Procházku si naplánujte i k paláci Langhans. Novorenesanční budova, která je od svého začátku spojována s historií a vývojem fotografického řemesla, stojí ve Vodičkově ulici a jméno nese po Janu F. Langansovi, který v ní založil v roce 1880 slovutný fotografický ateliér.

Po první světové válce byl v galerii osobností více než milion negativů. Dlužno říci, že z nich mnoho nezbylo, za což nezbývá než „poděkovat“ komunistickým pohlavárům, kteří po znárodnění ateliéru většinu archivu zničili. Zpět do vlastnictví Langansovy rodiny se dům vrátil až po roce 1989 a po náročné rekonstrukci získal ocenění Grand Prix Obce architektů a byl prohlášen Stavbou roku 2003.

Středočeský kraj

Byla by škoda nechat si ujít jednu z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb. Najdete ji v Čelákovicích a je jí Volmanova vila (na úvodní fotografii) od architektů Karla Janů a Jiřího Štursy. Veřejnost ji téměř nezná, přitom patří právem mezi skvosty prvorepublikové architektury.

Do rozsáhlého komplexu s garážemi, vrátnicí, konírnou nebo tenisovými kurty neváhal majitel Josef Volman, zakladatel továrny na výrobu obráběcích strojů, investovat milion korun. V tehdejší době, na konci třicátých let, se přitom běžný rodinný dům stavěl za padesát tisíc. Pro Volmana byla ale vila v rozlehlém parku nad romantickou krajinou řeky Labe splněním snu.

I její osud nakonec zpečetila neslavná česká historie. Po roce 1948 musela rodina dům opustit a poté, co v jeho útrobách sídlila naposledy mateřská škola, dům chátral. Zachránila ho až náročná rekonstrukce, do níž investovala společnost Vila Volman. O tom, že se její obnova zdařila, svědčí i cena poroty soutěže Stavba roku 2016.

Pakliže ve středních Čechách chvíli zůstanete, zavítejte do Poděbrad na rondokubistický vysílač, postavený ve dvacátých letech na popud prezidenta T. G. Masaryka podle návrhu architekta Bohumíra Kozáka. V roce 1923 odtud proběhlo vůbec první radiotelegrafické spojení Československa se zahraničím a po válce vysílač sloužil i jako rušička západního rozhlasu.

A ještě jednu stavbu byste si neměli nechat ujít – zajímavou nejen provedením, ale i účelem. V Žižicích zve festival na prohlídku zvířecího krematoria s trefným názvem Věčná loviště. Jeho autorem je architekt Petr Hájek a dílu dominuje zrcadlo složené z šesti tisíc hexagonních filtrů, které má více než šest metrů na výšku a na délku přes jedenáct.

Tím, že je každý filtr jinak natočený, se obraz jako by chvěje a příchozí má pocit, že míří k tekuté stěně. Za zrcadlem je pak ukrytý provoz krematoria, kde se mohou lidé rozloučit se svými zvířecími mazlíčky.

Brno

Víte, že nejen americký Washington, ale i české Brno má svůj Bílý dům? Osmipodlažní budova se střešní terasou podle návrhu architektů Miroslava Spurného a Františka Jakubce pochází z let 1974 až 1976 a původně byla postavená pro Městský výbor KSČ. Dnes v něm sídlí poliklinika.

Kromě Bílého domu zve festival v Brně i na procházky po obchodních portálech realizovaných v meziválečném období židovskými architekty nebo ukáže poválečnou rodinnou výstavbu v Masarykově čtvrti. A pokud zavítáte do Hrušovan, vydejte se po stopách architekta Adolfa Loose. Právě v malé obci u Brna stojí Bauerova vila, kterou známý architekt navrhl mezi lety 1914 a 1918 pro ředitele místního cukrovaru. Šlo o vůbec první stavbu s rovnou střechou v Čechách.

A jako u mnoha výrazných staveb, i Bauerova vila neunikla komunistickému barbarství. Po znárodnění přešla pod podnik Svita, přízemí bylo upraveno pro zubařské ordinace a zastavěny byly i střešní terasy. Teď má dům šanci, že se mu vrátí jeho původní podoba – vilu koupila obec a plánuje rozsáhlou rekonstrukci a proměnu na muzeum připomínají dílo slavného architekta.

Ostrava

Vzhůru na jatka! Zrekonstruovanou budovu, v níž našla nové zázemí galerie Plato, byste si rozhodně neměli nechat ujít. Městská památkově chráněná jatka patří v současné době mezi architektonické skvosty města. Ikonická stavba, v níž kdysi zvířata chodila na porážku, byla v době svého vzniku v roce 1893 považována za nejmodernější na Moravě i ve Slezsku.

Za její novou podobou stojí polský architekt Robert Konieczny, který unikátně vyřešil výstavní sály, a to díky systému šesti originálních otočných stěn.

Olomouc

Do nově otevřeného uměleckého centra Telegraph zve festival zase v Olomouci. I ono má svou historii. Budova bývalé továrny na výrobu telegrafů si zachovala dosud svůj genius loci. Nejen kvůli promyšlené přestavbě domu z roku 1908, ale hlavně k podstatě své činnosti. Probíhají v ní výstavy, najdete v něm kavárnu a ještě si můžete pronajmout loft ve střešní nástavbě.

A jestli holdujete opravdu dávné historii, nabízí se procházka po hradě Helfštýn. Monumentální památka se tyčí nad údolím Moravské brány a v současné době se můžete podívat na čtyři nádvoří, projít pěticí bran a nahlédnout do věží. Svou rozlohou patří k nejrozsáhlejším hradním komplexům v Evropě.

Zlín

Ve Zlíně se rozhodně projděte první dělnickou čtvrtí Letná. Vznikala podle plánů architektů Jana Kotěry a F. L. Gahury, kteří byli žáky Josipa Plečnika, a vyrostla na principu teorie zahradního města. Kotěru si ke spolupráci přizval v roce 1915 Tomáš Baťa, aby pro své zaměstnance postavil firemní domky s mansardovou střechou, brzy však nahrazenou jednodušší plochou.

Hospodářský útlum pak zbrzdil i výstavbu, kterou nakonec ve dvacátých a třicátých letech dokončil architekt Gahura, který namísto čtyřdomků zahustil čtvrť dvoudomky a jednodomky a do roku 1945 vzniklo ve čtvrti celkem 2210 domů, pro Zlín tak typických.

Cheb

Poznat zblízka dílo první dámy české architektury Aleny Šrámkové můžete nedaleko Chebu. Na Švédském vrchu stojí čtyřpodlažní meteorologická věž se stanovou střechou a fasádou z lícového zdiva. V suterénu najdete garáž, v přízemí šatnu, v prvním patře pracovnu a v nejvyšším pak pozorovatelnu.

Liberecký kraj

Chcete vědět, jak se vyrábí elektřina z vody? Rozhodně si udělejte čas na výpravu po vodních elektrárnách – třeba v Liberci, Josefově Dole nebo Železném Brodu. V posledním jmenovaném městě vás malá elektrárna okouzlí, protože sousedí s historickými továrními budovami a zároveň leží v krásné přírodní scenerii svahů okolo toku Jizery. Postavena byla v místě původního náhonu a na zbytcích elektrárny zrušené v šedesátých letech.