Sice nefunguje, ale je můj. Dvě třetiny Čechů nechtějí prodat staré smartphony, ačkoli je nepoužívají
Trh s elektronikou z druhé ruky roste. Kvůli vysokým cenám a z ekologických důvodů se na začátku letošního roku prodalo nejméně nových telefonů za poslední dekádu, naopak specialisté na repasování zažívají boom
-
Svůj starý mobil však v minulosti poslalo dál jen 17 procent Čechů. Někteří si je nechávají do rezervy, jiní si neuvědomují, že i rozbité přístroje lze zpeněžit
-
S prodejem telefonu se často pojí emoce. Většina lidí by nepoužívaný smartphone klidně věnovala známým, na internetu ho ale inzerovat nechtějí
Kdyby se někdy hodil. Jednou ho opravím. Tak Češi přemýšlejí o svých starých telefonech. Nebo to alespoň vyplývá z průzkumu finského startupu Swappie, který vykupuje, repasuje a prodává iPhony. V Česku působí rok a za tu dobu si jeho zaměstnanci všimli zajímavého fenoménu – zdejší lidé si často své staré přístroje nechávají, ačkoli je nepoužívají. Proto Swappie zadalo statistické firmě Kantar úkol zjistit, co Čechům brání prodat nepotřebné smartphony do bazaru. Výzkumníci za zmíněným účelem na jaře vyzpovídali tisícovku respondentů ve věku 18 až 64 let.
Šetření zjistilo, že zhruba jeden ze tří lidí (34 procent respondentů) nemá o prodej své staré elektroniky zájem. Přes polovinu Čechů (64 procent) si svůj telefon pro jistotu nechává, ačkoliv více než čtvrtina z nich potvrzuje, že zařízení od té doby ještě nikdy nevyužili. Zástupcům nejrychleji rostoucího evropského startupu ze žebříčku Financial Times se takové chování nechápe snadno, jelikož své podnikání založili právě na překupování a repasování přístrojů, kterých napříč Evropou prodali už milion.
Umělá inteligence je všude, říká Švík z IBM. Učí vojáky i bankéře používat roboty
Obecně Evropané v letošním prvním kvartálu koupili dle společnosti Counterpoint Research celkem jen 49 milionů nových chytrých telefonů, což je vůbec nejméně za posledních deset let. Meziročně se jedná o 12procentní pokles. Z nejnovějších dat navíc vyplývá, že trh s použitými a repasovanými chytrými telefony poroste v letech 2022 až 2027 každý rok o 10,23 procenta.
Růst se očekává také na trhu českém. A důvod je jednoduchý, říká se mu ,dostupnost‘. V době, kdy čipy i ostatní materiály dlouhodobě chybějí a lidé mají hluboko do kapsy, se dívají po alternativách a možnostech, jak by mohli sehnat kvalitní produkty levněji. Nákupům z druhé ruky navíc nahrává i trend udržitelnosti.
Na touhu po výhodné koupi jinak nákladného zařízení ukazují i zjištění finské společnosti. „U českých zákazníků, kteří nakupují u Swappie, jednoznačně převažuje obliba dostupnějších modelů, nejoblíbenější jsou konkrétně iPhone SE2020, iPhone 8 a iPhone XR. V poslední době ale dochází také k nárůstu prodeje nejnovějších modelů,“ potvrzuje Janne Korpela, který má v rámci své firmy na starosti region, kam spadá právě i Česko.
Pro mobil do sekáče
Ačkoliv například pravidelný úklid šatníku většina z nás bere jako samozřejmost a stejně tak nemáme problém nosit oblečení zakoupené v secondhandu, pokud se jedná o třídění elektroniky, máme před sebou pořád dlouhou cestu. To potvrzuje i fakt, že svůj chytrý telefon někdy prodalo jen 17 procent Čechů – i přesto, že jej nepoužívají. Například 27 procent respondentů by svůj mobil neprodalo, ani kdyby už nefungoval tak, jak má.
„Naším cílem je, aby se prodej i nákup repasovaných smartphonů stal v Česku běžnou záležitostí, tak jako je tomu třeba na trhu s ojetými automobily. Nákup i prodej repasovaných telefonů získává stále větší prostor a má tak potenciál stát se první spotřebitelskou volbou,“ prohlašuje Korpela.
Většina lidí si podle něj neuvědomuje, kolik peněz by mohli prodejem smartphonu získat, i kdyby už zcela nefungoval. Třináct procent spotřebitelů by se navíc bálo mobil prodat na internetu, naproti tomu pětina respondentů by byla svolná se s ním rozloučit v kamenné prodejně. Nejvíce otevřeni jsou prodeji z ruky do ruky a 39 procent lidí by nakonec klidně nabídlo telefon někomu z rodiny či přátel.
Elektronika bez uhlíkové stopy
Přesvědčit váhavé by dle Korpely mohl ekologický aspekt vrácení přístroje do oběhu. „Ukazuje se, že prodej telefonu je rozhodnutí, které je ovlivněno emocemi, a tak není jednoduché postoj spotřebitelů měnit. Je proto nutné šířit povědomí a přibližovat jim cesty k tomu, aby si nejen uvolnili místo v šuplíku, ale také udělali něco dobrého pro naši planetu. Prodej telefonu totiž dává zařízení druhý život – a pokud to není možné, umožňuje alespoň recyklaci materiálů a zabraňuje jejich plýtvání při výrobě nových kusů,“ vysvětluje Korpela další výhody cirkulárního kolování zboží.
Produkce elektroniky sice vedle takového oděvního či masného průmyslu nepředstavuje velkého znečišťovatele, ale i tak lze repasováním telefonu snížit jeho uhlíkovou stopu téměř na nulu. Pětaosmdesát až pětadevadesát procent jejich ekologické zátěže totiž vzniká během výroby, přepravy a prvního roku používání kvůli mnoha druhům kovů, které jsou do nich zabudovány a za účelem jejichž těžby se musí na mnoha místech zničit přirozená krajina.
Životnost smartphonů činí zpravidla jen několik let, repasováním ji však lze značně prodloužit. Proto se odborníci na opravu elektroniky snaží zbavit zákazníky nedůvěry v bazarové zboží například dodatečnými zárukami nebo prodlouženou lhůtou na jeho vrácení.