Markéta Davidová slaví úspěchy i po sezóně. Ty studijní
Ve čtvrtek večer si v Národním domě na Vinohradech podle očekávání převzala trofej pro biatlonistku roku, ale velký úspěch slavila už v pondělí. Zvládla státní závěrečnou zkoušku a obhajobu diplomové práce na České zemědělské univerzitě v Praze, konkrétně v oboru Zoorehabilitace a asistenční aktivity se zvířaty.
Oslavy životní sezóny? Ty Markéta Davidová nestíhala. „Přijde mi, že jsem si ani tolik neodpočinula. Potřebovala bych spát tak tři dny v kuse a dát si trochu oddych,“ směje se i přes spánkový deficit dobře naladěná biatlonistka. Bylo toho hodně: Studium, sponzorské a mediální povinnosti a samozřejmě také příprava na další sezónu, která se naplno rozběhla začátkem května.
Na plánu bylo mimo jiné soustředění na Mallorce, kde biatlonistky najížděly důležité kilometry na kole a kolečkových lyžích. „Trochu nepříjemné je, že v této fázi máme hodně dlouhé tréninky, které zaberou tři čtvrtě dne. Po jaru, kdy nic moc neděláte, to dost bolí,“ přiznává Davidová.
Její nejméně oblíbený tréninkový prostředek? „Teď mám trochu krizi při dlouhých výbězích na kolcích (kolečkových lyžích). Jsem trošku na nervy, když musím dvě a půl hodiny někde kroužit,“ usmívá se Makula ale jedním dechem dodává, že ji trénink baví.
Co si v létě na kolečkových lyžích odtrénuješ, to v zimě během závodů najdeš
Kromě něj se musela v posledních několika měsících hodně soustředit na školu. Ve chvilkách volna na soustředěních psala bakalářskou práci, mezi závody se učila na státnice. Všechno ale zvládla a v pondělí studium úspěšně zakončila. „Je to jiný stres než při závodě, možná i větší. Třeba při obhajobě bakalářské práce jsem se dost zakoktávala,“ líčí Davidová.
A chystá se studovat dál. „Podala jsem si několik přihlášek. Zkouším i veterinu, ale musela bych znovu do prváku. Je to šestiletý obor,“ vysvětluje česká biatlonistka, která už se dívá do budoucna. „Byla bych moc ráda, kdybych mohla plynule přejít po skončení biatlonové kariéry do nějaké normální práce. Nechci, aby mi zbyl jen biatlon. Čímž neříkám, že bych se k němu nikdy nemohla vrátit, třeba k dětem. Mám mladší sestry, tak mě to možná chytne spolu s nimi.“
Sestry určitě uvítají rady od biatlonistky roku
Nyní se Davidová snaží alespoň čas od času od biatlonu odpočinout a dostat se, jak sama říká, k „normálnímu životu“. „Ale je to čím dál tím těžší. V tom je dobrá ta škola. Studuji, co mě baví, a na chvíli vypadnu z toho sportovního prostředí do Prahy. Jsem moc ráda, že tu možnost mám.“
Česká reprezentantka si také musí zvykat na mnohem větší popularitu. „Lidi mě začínají poznávat už i v civilním oblečení, takže si říkám, že to začíná být vážné,“ směje se Biatlonistka roku 2019.
Karel Halberštádt
Foto: Miloš Lubas, Petr Slavík