V Česku se pod zemí skrývá zlato za 200 miliard! Má to ale háček

Zlato se z horniny dostává kyanidovým loužením, které je v Česku zakázané. I to se ale prý dá vyřešit. "Bylo by možné tady vyrobit koncentrát těmito metodami, tento koncentrát odvézt do zemí, kde je kyanizace povolena, a pak si to zlato přivézt sem," říká geolog Jan Váňa.

 

Česko se stalo jedním z největších producentů zlata v Evropě už ve 13. století. Obzvlášť bohatá byla oblast kolem Jílového u Prahy. Už staří Keltové věděli, že zdejší půda je na vzácný kov velmi bohatá. Těžit se v Jílovém přestalo už v roce 1968.

 

V Česku je podle studie devět prověřených ložisek a šest neprozkoumaných míst, kde se zásoby zlata jen odhadují. Nejvýznamnější jsou Mokrsko a Vacíkov, které se nacházejí na Příbramsku, nebo Kašperské Hory. V těchto místech by mohlo pod zemí ležet dohromady více než 200 tun zlata.

 

"Po podrcení a pomletí ta ruda postupovala na flotaci a pak do zásobníku, na té flotaci se zachycovalo jemné zlato, zatímco na těch sametových stolech se zachytávalo hrubší zlato," vysvětluje Váňa. Zlato se však musí ještě dále zpracovávat.

 

 

"V letošním roce posuzoval s. p. DIAMO ložiska fluoritu, barytu a lithia, v příštím roce bude posuzován wolfram, grafit a lithium. Posuzování ložisek zlata v současné době nerealizujeme," uvedla společnost v oficiálním prohlášení.

 

Proti těžbě se před lety bouřili nejen obyvatelé, ale i starostové. Nechtěli, aby místo lesů vznikly hluboké jámy. Vláda by si přála, aby se státní podnik výhledově podílel na těžbě lithia. Práva ale získala soukromá firma.