Nepoučitelní neználkové
19. 10. 2018 Outsidermedia
Už poručík Goodbody věděl, že Afghánci jsou lstiví. Naše armádní špičky a někteří takynovináři to zřejmě netuší.
Když nám sebevrah zabil tři vojáky, prohlásil náš vojenský náčelník, že to tak nenecháme. Nenechali jsme. A nějaký štábní poskok se chtěl spřátelenému novináři zavděčit a prásknul mu, že se pomsta povedla. To už vrchním vojenským pánům došlo, že velkohubé vychloubání toliko pro hovado jest dobré a tak začalo mlžit, že se „přece o tom veřejně nemluví“. Tak proč před pár měsíci Rambo Opata veřejně ohlásil, že ty vrahy, co nám zabili vojáky, dopadneme?
A „osud“ obratem zasáhl. Jednotku, kterou vedlo americké vozidlo a ve které bylo asi 5 vozidel s českými vojáky, napadl další tálibánský sebevrah. „Naštěstí“ z pěti našich vojáků to vážně odnesl jen jeden, další „mírně“ a tři vyvázli bez zranění. A hned nás naši vojenští páni začali ujišťovat, že je to jen náhoda a že Tálibán zaútočil bez výběru českého cíle. No pokud naše jednotka nemůže vyjet ani 4 km od svého tábora bez nebezpečí, tak tu něco páchne. Tálibán svou akci evidentně připravil s vědomím, že cílem je průzkumná expedice, která vyjela z tábora. Jak k tomu vědomí přišel? Nemainstreamoví novináři občas naznačí, že Afghánci, navzdory mandátu OSN, evidentně považují spojenecké síly za okupanty. Takže nějaký domorodec (v očích místních obyvatel vlastenec) s přístupem do tábora jim výjezd bodnul.
A když bodnul výjezd, tak proč by nemohl dodat, že kromě amerického vozidla s protiminovým pluhem je expedice tvořena i těmi mstivými Čechy?
Tu úvahu náš generální štáb jistě obejde velkým obloukem a žádný mainstreamový novinář takovou otázku nevznese.
Pokud se na Afghánskou „spojeneckou akci“ podíváme očima Afghánců, můžeme formulovat velmi ošklivé větičky, abych použil možná již pozapomenutý výraz jednoho našeho politika. Akce začala před 17 roky s cílem zlikvidovat Tálibán, který prý chránil bin Ládína. Bin Ládína teď ponecháme stranou (i když je s podivem, že ho prý zlikvidoval až americký výsadek na území se západem spřáteleného Pákistánu). Pro Afghánce jsou spojenci okupanty, kteří dosadili Quislingovskou vládu, jež vládne s bídou v hlavním městě.
A tálibánští bojovníci jsou pro ně ne teroristé, ale chrabří partyzáni (tak jako jsme hodnotili naše partyzány za 2. světové války). Spojenecké síly přiznávají, že v posledních čtyřech letech Tálibán sílí a my jsme rádi, že alespoň ve svých táborech jsme bezpeční (dokonce čteme, že podobné průzkumné jízdy, jako byla ta postižená, jsou i kvůli ověření, zda Tálibánci nechystají raketový útok na základnu). No snad tam raketoví odborníci z Hizballáhu zatím nenastoupili. Ale jak vidno, 4 km od základny už bezpečno není. Co tam tedy, k čertu, 17 let děláme?
Odejít jedním vrzem by jednak naši akci zesměšnilo v očích té části světa, která nám tolik nefandí, a jednak by asi v Afghánistánu propukla krvavá pomsta vůči všem, co v těch uplynulých letech naznačili, že si všímají jen svého a do konfliktu Tálibán vs. západní expediční síly se nepletou. Také by to znamenalo veliký exodus a migraci (jako by nám ta dnešní nedělala dost problémů).
Ovšem to, že se objevily zprávy, že američtí emisaři už s Tálibánem o ukončení zásahu jednají, je náznakem, že si nejen ti střízliví uvědomují, že 17 let neúspěšné akce volá po řešení. Ovšem z historie víme, že pokud jednají obě strany konfliktu, obvykle jde o jednání kapitulační. Takže ty kontakty asi úspěšné nebudou.
Pokud si připomeneme konflikty mezi Židy a Araby před pár desítkami let, víme, že obvykle ke zklidnění, případně i k ukončení vedlo zprostředkování třetí stranou (jednání v Oslu nebo v Camp David). Najde se dnes třetí strana, která by mohla jednat a byla respektována jak Tálibánem, tak západními spojenci?
- - -