Rok od zákazu kouření! Do hospod chodí víc lidí, má to i tyto následky

Hospodští se obávali prázdných lokálů, pivovary menší spotřeby piva a samotní kuřáci nechtěli každou půlhodinu na ulici jen proto, aby si mohli zapálit. Většina negativních prognóz se ale nenaplnila a dokonce i kuřáci z velké části tzv. protikuřácký zákon vítají.

 

Vyplývá to z průzkumu Univerzity Karlovy ve spolupráci s agenturou Ipsos. Pro zákaz kouření v restauracích a na dalších veřejných místech je 71 % lidí, proti 29 %. Že si nemohou zapálit přímo v hospodě, vadí 44 % kuřáků.

 

Obavy, že kuřáci přestanou do restaurací chodit a provozním klesne tržba, se ukázaly jako zbytečné. Naopak lidé v průměru navštěvují restaurace častěji než před třemi lety. Návštěvnost vzrostla zejména díky dříve "svátečním" zákazníkům.

 

Podle závěrů průzkumu opravdu klesla spotřeba piva, není to ale kvůli kouření. Mladší lidé dávají přednost drinkům, které mají jako základ tvrdý alkohol, nebo vínu a cideru. "Pro generaci Z není tak sexy pít pivo," uvedl na tiskové konferenci ředitel agentury Ipsos Radek Jalůvka.

 

 

Změnilo se i vnímání kouření ve společnosti. Kuřáci si začali více uvědomovat, že cigaretami obtěžují své okolí. Že omezují svobodu nekuřáků, přiznává 41 % kuřáků - ještě před šesti lety to bylo 28 %. Vyprchává také propojení kouření a pocitu svobody.

 

Nejčastěji (48 %) si kuřáci zapalují, aby si ulevili od stresu. Nekuřáci považují cigarety za zdraví škodlivý návyk (72 %) a závislost (70 %). Za závislé se považuje necelá polovina (44 %) kuřáků. Podle 12 % kuřáků a 13 % nekuřáků je ale kouření způsob, jak se zařadit do společnosti.