Rozhovor prezidenta republiky Miloše Zemana pro MF Dnes
Jste pár desítek hodin před začátkem prezidentské volby aspoň trochu nervózní? Tváříte se, že Vás to celé nechává v klidu. To víte, že ano. Kdo by nebyl? Česká národní povaha mimo jiné spočívá v tom, že když někdo moc vyhrává, tak ti, kdo prohrávají, se dají dohromady a snaží se ho z té bedny stáhnout. Mně se to třeba nelíbí, ale to je vše, co proti tomu můžu dělat. Takže musím být připraven na to, že ve druhém kole budu mít velmi obtížnou pozici.
Před pár týdny jste mi říkal, že jediné, co na Vás Vaši protikandidáti mohou vytáhnout, je Váš zdravotní stav, respektive neuropatie? Počítám, že kvůli tomu teď byla tisková konference lékařského konzilia, kde konstatovali, že se Vám zhoršila cukrovka. Je to tak?
Ne, poslední měření glykemie je 5,8. No a jak víte, hranice cukrovky je 6. Jsem ale velmi rád, že tento brífink proběhl. Víte, že špinavá kampaň se zdravotním stavem tady bude, s tím se tak trochu dalo počítat. Zejména u kandidátů, kteří mají pocit, že se do druhého kola nedostanou. A tak se touto sice razantní, ale špinavou argumentací snaží do toho druhého kola dostat. Nicméně vrcholem byl jistý Bartík, který prohlásil, že mám rakovinu, dokonce v posledním stadiu, takže během několika měsíců zemřu. Jsem rád, že na tom brífinku byl mimo jiné uznávaný specialista-onkolog, který panu Bartíkovi sdělil, že žádnou rakovinu nemám. Takže zde máme dva významné lékaře – Bartíka a Topolánka – kteří diagnostikují na dálku a hodnotí můj zdravotní stav.
V minulosti jste se několikrát vyslovil pro povinnou účast ve volbách s tím, že kdo by nešel volit, zaplatil by pokutu. Zároveň jste v neděli řekl, že pokud byste do druhého kola nepostoupil, volit byste nešel, protože byste si nikoho z osmičky protikandidátů nevybral. Jak to jde dohromady?
Zřejmě nevíte, že v zemích, kde mají povinnou volební účast, platí i takzvané bílé lístky. To platilo i u nás za první republiky. Takže kdyby zde byla zavedena povinná volební účast, tak bych vyfasoval bílý lístek a ten bych ve druhém kole, pokud bych do něj neprošel, vhodil do urny.
Zdá se, že postoupíte. Opravdu bude platit, že se se svým soupeřem neutkáte v debatě? Někteří z protikandidátů hovoří o tom, že máte strach, další, že se chováte nekorektně.
Mám mnoho a mnoho nedostatků, ale v životě jsem neměl strach. A to dokonce ani ve složitějších situacích, než je prezidentská volba. Podívejte se, 10. března loňského roku proběhla tisková konference, kde jsem jasně řekl, že se nebudu těchto diskuzí účastnit. Mimo jiné jsem to zdůvodnil tím, že každý kandidát má být hodnocen podle výsledků své práce. Na rozdíl od některých jiných kandidátů výsledky mé práce téměř všichni občané znají. Ať už se jim líbí, nebo nelíbí. Zadruhé jsem řekl, že nebudu své protivníky napadat a nebudu reagovat na jejich útoky. No, a dovedete si mě představit, jak jdu do nějakého duelu a nikoho v něm nenapadám? To jsou dva konkrétní důvody, proč nevidím žádný důvod a potřebu této diskuse. Občas si přečtu, na co se ptají jednotlivých kandidátů. Nu, a na všechny tyto otázky už jsem desetkrát odpověděl, proč bych na ně odpovídal pojedenácté?
Také jste v březnu řekl, že nepovedete žádnou kampaň. Tato "nekampaň" už ale oficiálně stála přes 20 milionů korun. Trochu zvláštní "nekampaň", ne?
Nu, tak zaprvé to nešlo z mých soukromých peněz, a pokud vím, nefinancoval mě ani žádný miliardář. Ale na druhé straně si vážím těch, kteří mně, ať už formou transparentního účtu, anebo formou příspěvku občanskému sdružení Přátelé Miloše Zemana, přispěli. Byla to jejich svobodná vůle, mohu Vás ujistit, že jsem je o nic takového nežádal. Protože i když na to nevypadám, občas se stydím požádat o nějakou pomoc. Jinak se moc nestydím. Ale v tomto případě ano. Vážím si iniciativy těchto lidí, ale nebyla to moje iniciativa.
Možná lze do kolonky miliardář zahrnout třeba: pražský podnikatel a někdejší šedá eminence ODS Tomáš Hrdlička, který Vám oficiálně přispěl 440 tisíci korun. Peníze navíc dával dohromady spolek okolo Vašeho kancléře Vratislava Mynáře. To také pokládáte za nezištnou pomoc?
V každém případě od Vás slyším poprvé, že Tomáš Hrdlička věnoval 440 tisíc, a chci mu – jako každému – Vaším prostřednictvím poděkovat. Nevím o tom, že by byl miliardář, že by byl na seznamu nejbohatších Čechů, ale mohu se mýlit. Nu, a stejně tak na seznamu nejbohatších Čechů není ani kancléř, který si vydělal nikoli miliardu, ale rovných 100 milionů tím, že svůj podíl v mezinárodním podniku odpadového hospodářství prodal jedné francouzské firmě. Zdůrazňuji francouzské, nikoli ruské nebo čínské. No, a když máte sto milionů, je to příjemné, ale rozhodně to není miliardář.
Vratislav Mynář spolu s Martinem Nejedlým byli předminulý týden u Andreje Babiše. Údajně mu diktovali, co má říct v projevu na Vaši podporu den před začátkem volby. Vy jste to od nich chtěl? Víte o té aktivitě?
Zaprvé o tom nic nevím. Zadruhé, jak znám Andreje Babiše, jemu nikdo nemůže nic diktovat. Nehledě na to, že se jedná o úředníky, v druhém případě dokonce ani ne o úředníka z Kanceláře prezidenta republiky. Takže této zprávě příliš nevěřím. Ale nemohu ji vyloučit, protože nekontroluji jejich denní režim. Už jsem říkal, že se stydím sám požádat o podporu. Nedělá mně potíže žádat o podporu pro někoho jiného, ale nikoli pro sebe. Z vlastní iniciativy bych to nikdy neudělal. Takže pokud se toto opravdu uskutečnilo, tak si myslím, že to byla jejich soukromá iniciativa. Andrej Babiš má dostatek informací, aby řekl svůj názor, a nepotřebuje žádnou nápovědu.
I váš dlouholetý přítel a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský si postěžoval na "kohortu panošů" z Vašeho okolí, kteří prý mají kromě jiného "svého koně" na jeho místo, až skončí. Přestože dosud byl favorizován předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Rychetský se do Vás vůbec pustil poměrně zostra. Co tomu říkáte?
Pavel Rychetský je trochu frustrován tím, že jsem při posledních dvou nebo třech jmenováních ústavních soudců neuposlechl jeho rady a jmenoval jiné ústavní soudce, než si přál on. A já dokážu tuto frustraci pochopit. Na druhé straně bych já sám pokládal za poněkud odvážné kritizovat okolí jakéhokoli politika, protože je věcí toho politika, jaké spolupracovníky si vybere. A konečně zatřetí, velmi puntičkářská poznámka: kohorta je daleko početnější útvar, než je několik úředníků, kteří tady se mnou sedí v hradní kanceláři.
Rozhovor děláme den před hlasováním o důvěře vládě Andreje Babiše. Podle všeho ji nezíská. Máte už přesný scénář dalšího dění? Jaký?
Ale ano, mám přesný scénář. Řekl jsem, že vytvořím časový prostor, aby se mohlo intenzivně jednat o podpoře Babišově vládě ve druhém pokusu. A myslím si, že je pochopitelné, že první pokus skončí neúspěchem. Už proto, že na něj bylo zatraceně málo času. Andrej Babiš mě požádal, abych vládu jmenoval 13. prosince s tím, že chtěl jet do Bruselu na evropskou radu již jako premiér. Já jsem tento argument uznal a vyhověl jsem mu. Tím ale samozřejmě začala běžet třicetidenní lhůta, do které musí nová vláda předstoupit před Poslaneckou sněmovnu. No, a do toho si ještě vezměte vánoční a novoroční svátky. Takže to je důvod, proč času bylo málo. Samozřejmě je věc premiéra a nikoli prezidenta, aby sestavoval vládu. Ale prezident k tomu má vytvořit podmínky. A takovou podmínkou bude právě delší časový interval, protože pak budou probíhat složitá a náročná jednání, na která teď nebyl čas.
Ve Sněmovně každopádně budou zaznívat plamenné projevy na adresu výbušných závěrů Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF v kauze Čapí hnízdo. Četl jste ji?
Zatím ne, ale četl jsem výňatky, které byly publikovány v tisku, a předpokládám, že si tuto zprávu časem vyžádám. Nemám vůbec nic proti tomu, aby byla zveřejněna. Naopak si myslím, že by to bylo jen dobře. Nu, tak počkejme, co nám nakonec z vyšetřování této kauzy vyplyne. Vycházím z presumpce neviny, což je starořímská právní zásada. A na druhé straně bych si přál, aby to vyšetřování dospělo k jasným a nezpochybnitelným závěrům. Nu, a myslím si, že tomu de facto nic nebrání. Kromě toho, že si někteří politici budou chtít hrát na samozvané policejní vyšetřovatele, státní zástupce, nebo dokonce na samozvané soudce. To je samozřejmě špatně.
Zmínil jste četbu úryvků v tisku. Hospodářské noviny prý mají zprávu OLAF celou. Jejich titulní strana se v úterý hemžila slovy jako: nepravdivé informace, porušení zákonů, dotační podvod, podklad pro soudní řízení. Zpráva OLAF je tedy vůči Babišovi a spol. velice ostrá. Pokládáte ty výtky za relevantní?
No, jak říkal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který se ovšem přimlouval za neveřejnost zprávy OLAF, je to součást vyšetřovacího spisu. Řekněme, že je to i součást obžaloby. Nechme tedy zaznít i obhajobu. A když už jsem zmínil jednu starořímskou právní zásadu, rád bych citoval i druhou: V pochybnostech pro obviněného.
Ani zpráva OLAF, ani to, co se odehraje ve Sněmovně při hlasování o důvěře, Vás tedy od druhého jmenování Andreje Babiše premiérem neodradí?
Pane redaktore, Andrej Babiš je předsedou vítězného hnutí. Dokonce hnutí, které zvítězilo s tak výrazným náskokem, že prezident ani nemá praktickou možnost udělat to, co se někdy dělá. To znamená v případě neúspěšného prvního pokusu dát šanci druhému na pásce. Téměř bych bonmotem řekl, že zatímco Babiš tu pásku protrhl, tak druhý ji teprve dobíhá. A pokud jde o to, jestli ho jmenovat či nejmenovat premiérem, tak se znovu odvolávám na presumpci neviny. Já nejsem prokurátor Urválek ani pan Boblig z Edelstadtu, abych někoho vyšetřoval. Od toho tady máme příslušné orgány činné v trestním řízení. Budu se zájmem sledovat jejich práci a budu si samozřejmě přát, aby tato práce nebyla žádným směrem žádnými politiky ovlivněna.
Pro druhé kolo se nejčastěji zmiňuje nějaká forma spojení ANO s ČSSD a KSČM. Zdá se, že komunisté spíš mají vládu tolerovat z opozice. Měla by podle Vás sociální demokracie zůstat rovněž u tolerance menšinového kabinetu ANO, anebo rovnou vstoupit do koalice?
Ale vždyť to je záležitost ČSSD, jejímž členem už deset let nejsem. Vy mě nutíte, abych se vyjadřoval k situaci jiných politických stran, a já to zásadně nedělám. Čistě matematicky jsou možné čtyři koalice: 103, 108, 115 a 140. Vy si jistě dokážete do těchto koalic dosadit příslušné členy. (103 poslanců má ANO dohromady s ODS nebo se sociálními demokraty a lidovci, 108 hlasů ANO se sociálními demokraty a s komunisty, 115 hlasů ANO s komunisty a SPD, 140 hlasů by dalo dohromady ANO s Piráty, ODS a sociálními demokraty – pozn. red.)
Neptám se Vás jako bývalého člena ČSSD, ale jako prezidenta. Přišla by Vám lepší menšinová vláda jedné strany, nebo koaliční?
Pokud jde o mě, tak jsem stál v čele menšinové vlády, a to čtyři roky. Na základě této zkušenosti mohu menšinovou vládu docela dobře doporučit. I ta moje se ovšem opírala o většinu hlasů v Poslanecké sněmovně.
Znamená to, že byste od Babiše požadoval třeba 101 podpisů? Pro první kolo jste je nevyžadoval, proč nyní tato podmínka?
Před chvílí jsem hovořil o čtyřech variantách možné podpory vlády Andreje Babiše. A to je odpověď na Vaši otázku, pane redaktore.
Stále se zdá nejpravděpodobnější, že se Babiš nejspíš dohodne se sociálními demokraty a komunisty. Kandidaturu na předsedu ČSSD oznámil devětatřicetiletý Jan Hamáček. Umíte si ho v té funkci představit?
Umím si představit všechno. Jan Hamáček je bezesporu jeden z možných kandidátů na předsedu. Znám ho poměrně dlouho, myslím, že se osvědčil i ve funkci předsedy Poslanecké sněmovny. A bylo zajímavé, že teď, když se volil její místopředseda, tak právě on dostal nejvíce hlasů a stal se prvním místopředsedou Sněmovny.
V sociální demokracii se teď objevila iniciativa Zachraňme ČSSD v čele s Jiřím Zimolou a Michalem Haškem, která podporuje Vaši kandidaturu. Že Vás bude volit, řekl i úřadující šéf sociální demokracie Milan Chovanec. A zadobře je s Vámi i zmíněný Jan Hamáček. Co tomu říkáte?
Totéž, co jsem říkal v případě Andreje Babiše nebo kohokoli jiného. Vážím si této podpory, na druhé straně o ni sám nežádám. Stejně tak jsem uvítal, že Svaz měst a obcí z vlastní iniciativy rozeslal svým členům dopis, kde doporučuje pro mne podporu v prezidentské volbě, a že totéž udělala i Hospodářská komora, aniž jsem se sám této podpory domáhal. Právě proto, že bych se trošku styděl, jak už jsem Vám pověděl.
Ať už bude nakonec vládu tvořit kdokoli, brzy ji nejspíš čeká rozhodování o klíčových postech. Už nyní menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr žádá svolání mimořádné valné hromady. Ve hře je i možnost navržení odvolání šéfa ČEZ Daniela Beneše, což je jeden z dlouhodobých plánů Andreje Babiše. Co si o tom myslíte?
Já znám Daniela Beneše. Myslím si, že je to dobrý manažer, a pokud by někdo navrhoval jeho odvolání, tak to určitě nebude jednoprocentní akcionář, ale majitel většinového balíku. To je věc mezi Andrejem Babišem a Danem Benešem. Ať se proboha tito dva lidé sejdou, ať si vyjasní své názory a ať z tohoto vyjasnění vzejde nějaké rozhodnutí. Prezident tady opravdu není od toho, aby nominoval nebo odvolával šéfa jakéhokoli státního nebo polostátního podniku.