Brusel zvýšil migrační výpalné Turecku o půl miliardy eur
Evropská komise v pátek na návrh předsedkyně Ursuly von der Leyenové schválila zvýšení migračního výpalného, které EU každoročně platí Turecku, o dalších 485 milionů eur. Podle smlouvy z roku 2016 bylo letos již odesláno Turecku 6 miliardy eur. Původně měl roční objem peněz vyplácených Turecku za „neposílání migrantů“ dosáhnout 9 miliard eur. Nyní se podle rozhodnutí Komise ještě zvýší. A to přesto, že na jaře se turecké bezpečnostní složky spolu s armádou pokusily násilím protlačit přes Řecko do EU asi 150 tisíc migrantů, a že turecký ministr vnitra Süleyman Soylu avizuje, že po skončení epidemie koronaviru v Turecku bude na řecké ostrovy vysláno ještě více migrantů.
Turecko i za peníze z rozpočtu EU masivně nakupuje zbraně a financuje dobývání Libye. Za bruselské peníze turecká armáda koupila obrněné transportéry, které byly na jaře použity k prorážení řeckého pohraničního plotu, aby jím mohli do Řecka nelegálně vniknout migranti. Brusel touto cestou pomáhá financovat i palivo do tureckých vojenských letadel a lodí, které neustále narušují vzdušný prostor a pobřežní vody Řecka a Kypru – tedy členských států EU. Současně však zemí, jimž turecké vrtné lodi kradou ropu a plyn v podmořském šelfu.
Rozhodnutí Komise o zvýšení objemu peněz posílaných každoročně Turecku přišlo ve stejný den, kdy turecký prezident Erdogan vydal nařízení o přeměně chrámu Boží moudrosti na mešitu. Navíc se tak stalo den poté, kdy řecký ministr zahraničí Nikos Dendias v Radě ministrů předložil návrh na zavedení sankcí EU proti Turecku, jejichž cílem má být odrazení Turecka od napadání dvou členských států EU. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis postup Komise označil za výsměch a pohrdání nejvyšším orgánem EU – Radou ministrů. Současně oznámil, že pokud nedojde k dohodě v Radě ministrů o zavedení sankcí proti Turecku, bude Řecko nuceno přistoupit k jednostranné akci. Jako jednu z možností na tiskové konferenci uvedl zákaz tranzitu tureckých kamionů přes Řecko dále do EU.
Zákaz přejezdu tureckých kamionů přes Řecko by mohl začít platit symbolicky od 24. 7. 2020, kdy má být podle rozhodnutí tureckého prezidenta Recepa Erdogana chrám Hagia Sophia v Istanbulu přeměněn na mešitu. Podle Erdoganova nařízení mají být v chrámu, který byl vybudován v době Byzantské říše v letech 532–537 jako křesťanský, v době modliteb zakryty křesťanské ikony a veškeré symboly křesťanství. Proti opětovné přeměně chrámu Boží moudrosti z muzea na mešitu, jak tomu bylo v dobách Osmanské říše, protestovalo Řecko a ruská pravoslavná církev. Kulturní výbor Evropského parlamentu nad tímto islamizačním aktem „vyslovil politování“. Hagia Sophia je na seznamu světového dědictví UNESCO a Turecko na jeho opravu v minulosti dostalo příspěvek i z EU.
Kromě řecké vlády proti přeměně chrámu Boží moudrosti na mešitu ze zemí EU protestovala pouze Francie. Své roztrpčení vyjádřil veřejně i papež František. Na závěr páteční mše sloužené na náměstí svatého Petra v Římě při modlitbě Anděl páně řekl „Moje myšlenky míří do Istanbulu. Myslím na chrám Boží Moudrosti a jsem velmi roztrpčen.".
Ostré prohlášení k přeměně Hagia Sophia na mešitu vydali i italští opoziční předáci Matteo Salvini a Giorgia Meloni. Předseda strany Lega a bývalý ministr vnitra Matteo Salvini na Twitteru napsal: „Turecko, které by někteří chtěli zahrnout do Evropy, mění Hagia Sophia na mešitu. Je potvrzeno, že převaha islámu je neslučitelná s hodnotami demokracie, svobody a tolerance Západu." Europoslanci ze strany Lega zasedají spolu s europoslanci zvolenými v ČR za SPD ve frakci Identita a demokracie (ID)
Předsedkyně strany Bratři Itálie Giorgia Meloni zdůraznila prostřednictvím Facebooku: „Erdogan dokončuje proces přeměňování sekulárního Turecka na islámský sultanát opětovnou přeměnou Hagia Sophia v Konstantinopoli na mešitu.“