Bankomat muži spolkl kartu, přišel o sto tisíc! Banka mu nechtěla nic vrátit
Nepříjemnou vzpomínku na cestování do Turecka Čech, který zemi na pomezí Evropy a Asie navštívil v roce 2013. Osudným se mu stalo setkání s bankomatem v cizím jazyce.
"Chtěl v Turecku vybrat finanční hotovost z bankomatu, nicméně po stornování nabídky v pro něj nesrozumitelném jazyce mu karta již nebyla vydána. Tuto skutečnost oznámil turecké policii a banka provozující bankomat mu sdělila, že platební karta mu bude vrácena do dvou týdnů," popsala mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Čtyři dny nato, když se vrátil do Česka, muž zjistil, že mu z účtu zmizelo sto tisíc korun. Okamžitě se tedy obrátil na svoji banku, kartu zablokoval a reklamoval neautorizované výběry. Banka ale reklamaci zamítla s tím, že kartu někdo zneužil ještě před tím, než ji nechal zablokovat, a v případech, kdy zloděj vybral peníze pomocí PINu, odpovídá za škodu držitel karty.
Případ se tedy dostal před pražský obvodní soud, který dal muži zapravdu a přiznal mu téměř celou částku. Banka se ale odvolala k městskému soudu, který se naopak přiklonil na její stranu, podobně jako později Nejvyšší soud.
Anketa
Podle městského soudu měl muž povinnost nahlásit ztrátu karty bance. Nejvyšší soud také upozornil na to, že pokud by lidé měli povinnost oznámit ztrátu karty až ve chvíli, kdy se o jejím zneužití dozví majitel, mohlo by to vést k 'absurdním situacím'. Tedy když člověk o své kartě dlouho neví a ani nekontroluje pohyby na účtu, tak by pak měl právo na to, aby mu banka celou ukradenou částku vrátila. Nejvyšší soud označil postup muže za 'hrubě nedbalý'.
Majitel karty ale argumentoval tím, že zadržení karty bankomatem je poměrně běžné a neznamená ztrátu ani krádež, což by měl pak povinnost ztrátu hlásit. Zadržení karty navíc obratem oznámil provozovateli bankomatu, který mu slíbil, že kartu vrátí.
Podle ústavního senátu ale soudy nižších instancí pojaly případ příliš formalisticky, jak z pohledu právní úpravy, tak z hlediska významu slov.
"Nedošlo-li zadržením platební karty k její ztrátě a zcela zjevně ani odcizení, zneužití nebo neautorizovanému použití, nemohla být ani naplněna hypotéza zákona o platebním styku. Skutečnost zneužití byla stěžovatelem zjištěna až po čtyřech dnech, po návratu z Turecka, na což reagoval okamžitým zablokováním platební karty. V jeho postupu proto nelze spatřovat hrubě nedbalý přístup," přiblížila rozhodnutí mluvčí Ústavního soudu.
Případ se tak vrací na stůl pražskému městskému soudu, který bude při rozhodování vázaný právním názorem Ústavního soudu.